Zahrádkáři plánují, jak letos ušetří za vodu. Některá zelenina jí potřebuje méně, pozor na stromy

Dlouhotrvající sucho a minimální srážky. To je hlavní problém pěstitelů v posledních letech. Letos to zřejmě nebude jiné. Zejména kvůli finanční úspoře, ale i z důvodu úspory vody, které není na mnoha místech dostatek, je tedy dobré vědět, které rostliny vyžadují bohatší zálivku, a které si naopak vystačí s málem. „Když se podíváme například na drtivou většinu zeleniny, letničky nebo třeba jahody, tak ty mají nejvyšší nároky na zalévání. O něco menší nároky pak mají keře a stromkové kultivary plodící bobuloviny, jako jsou angrešty nebo rybízy,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz profesionální pěstitel ovoce a zeleniny z Vysočiny David Karásek.

6 tipů, jak ušetřit litry vody

• Zalévejte večer, případně ráno – rostliny vodu lépe využijí (platí to hlavně o rajčatech).
• Mulčujte, udržujte záhony vlhké – udržte v záhonech co nejdéle vlhkost, s tím vám pomůže mulčování. Na záhony dejte posekanou trávu či kůru.
• Udělejte stín – když se do záhonů stále opírá slunce, voda se rychle vypařuje. Vyrobte si provizorní zastínění.
• Rozdělte a panujte – je třeba vědět, které rostliny potřebují opravdu hodně vody (třeba rajčata, z bylinek máta), a které naopak „přežijí“ i krátkodobé sucho (například česnek). Podle toho pak zvolíte intenzitu zalévání – a tím pádem i spotřebu vody.
• Poctivě plejte – když je záhon zarostlý plevelem, vaše úroda se musí dělit i o vodu. Takže jí spotřebujete více.
• Buďte připraveni – na sucho se samozřejmě dá připravit. Pomůže nejen organický substrát, ale i to, že půdu před vysetím provlhčíte.

Zefektivnění zalévání načasováním

Zefektivnění zalévání lze aplikovat zejména správným načasováním. „Ideální je „kropit“ zeleninu, rostliny a keře ráno, kdy sluneční žár ještě není příliš silný, a v podvečer, kdy už se vzduch ochladí. Zalévat se doporučuje přímo na zem, nikoliv na rostliny.“

Zálivka by podle odborníka měla být rovněž pomalá, aby se voda vsakovala do půdy a nestékala někam pryč. „Důležitá je také samotná teplota zalévané vody. Ta by se totiž měla přibližovat aktuální teplotě půdy.“

I trávník potřebuje značné množství vody

Pokud se zaměříme na samotné závlahové dávky, neměly by být u zeleniny menší než 10 litrů na metr čtvereční několikrát za týden, jak radí Karásek. K nedávno vysazenému mladému stromku pak podle něj počítejte se zhruba 8 litry na čtvereční metr.

Pokud budete zalévat méně, rostliny a zeleninu účinně nezalijete a prakticky jen plýtváte vodou. „Zejména v suchém období je nutné zalévat i trávník, pokud ho chcete mít během léta pěkně zelený. Odborníci na zahrady uvádějí, že v letních horkých měsících trávník potřebuje za týden až 50 litrů vody na čtvereční metr,“ má jasno Karásek.

Košťálová versus kořenová zelenina

Vysoké nároky na vodu má i košťálová zelenina. Ta se musí zavlažovat pravidelně. „Plodová zelenina má rovněž značné nároky na zalévání – u rajčat např. až 30 l na čtvereční metr, u paprik 20 l. Naopak s mírnou úsporou vody lze počítat u kořenové zeleniny, výjimkou je zde celer. Stejně tak cibulová nebo lusková zelenina není – na rozdíl od zeleniny plodové nebo košťálové – tak náročná,“ tvrdí odborník.

U broskví hrozí praskání plodů

Pokud se podíváme na stromky, konkrétně na jádroviny, tak poměrně značně náročné na vláhu jsou broskvoně. „U těch může nevyrovnaná závlaha způsobit i praskání plodů. Naopak o něco lépe suchu odolávají meruňky či slivoně.“

U třešní pak podle Karáska není na škodu občasná závlaha. Zcela na druhé straně pomyslné stupnice stojí skořápkaté ovoce, jako je ořešák, mandloň či líska. „Tyto druhy se velmi dobře přizpůsobují i velmi suchým podmínkám. Na jeden metr čtvrteční je potřeba minimálně 10 litrů vody u zeleniny, a to několikrát týdně. U stromů a keřů pak cca 8 litrů na metr čtvrteční. Neměli bychom také zapomínat na závlahu trávníku,“ doplnil Karásek.

Zdroje: redakce, David Karásek

KAM DÁL: Žaluzie i rolety mají své plusy a minusy. Odborník vysvětluje, podle čeho se rozhodovat.