Světový den vegetariánství: Dá se bez masa přežít a měli bychom ho opravdu jíst?
První říjnový den je mezinárodním dnem vegetariánství. O tom obecně ve společnosti koluje spousta nesmyslných mýtů. Víte třeba, že maso skutečně lze nahradit a není nutnou lidskou obživou?
Někdo to nedokáže pochopit do konce života, někdo to zkusí, ale nevydrží. Ano, mluvíme o tom, zda jíst, či nejíst maso. Pak je tady také skupina lidí, kteří si na vegetariány hrají, ale přitom konzumují i jídlo, které by neměli. Jak to vlastně ve skutečně je?
Vegetarián jí ryby
Ne a ne. Vegetariánství totiž znamená, že se nejí nic z mrtvých zvířat, což znamená, že se skutečně nejí ani ryby, želatina nebo jakékoliv výrobky z masa. Vegetarián totiž nechce zabíjet zvířata a ani nechce být příčinou jejich zabíjení. Většinou vegetarián jí vejce a mléčné výrobky, protože právě ty z mrtvých zvířat nepocházejí. Z některých se pak plynule stanou vegani a konzumují tak pouze a jen rostlinnou stravu.
Člověk je masozřavec a maso nelze nahradit
Další nesmysl. Člověk má totiž do masožravce skutečně velmi daleko. Nemá dokonce ani jeden z jeho znaků. Nemá totiž ostré zuby, má dlouhé střevo a také velmi složitý proces trávení v žaludku, nemá ani drápy. Vlastně je jakousi vyšší formou býložravce.
K vegetariánství se hlásilo i mnoho sportovních legend. Z minulosti můžeme jmenovat česko-americkou tenistku Martinu Navrátilovou, amerického atleta Carla Lewise, běžce Paavo Nurmiho, fotbalistu Gianlucu Vialliho nebo plavce Murrayho Rose.
Hodně se také mluví o tom, že maso nelze nahradit, což je ale další mýtus. Všechny složky živin potřebné k životu jsou totiž plnohodnotně zastoupeny v rostlinné stravě, a to dokonce i bílkoviny. Proteiny člověka jsou složeny z aminokyselin a některé z nich máme stále v zásobě v těle a jen některé jsme nuceni dodávat formou stravy.
Všechny se nachází např. v luštěninách, některé v obilovinách nebo ořechách. Bílkoviny zvířete jsou obecně jiné než bílkoviny člověka. Musí se stejně v trávicím traktu složitě rozložit na jednotlivé složky a lidská bílkovina se z nich teprve tvoří, je tam hodně látek navíc, se kterými si tělo velmi často neví vůbec rady.
Naopak v rostlinách jsou aminokyseliny přímo a díky tomu se z nich lidská bílkovina jednoduše poskládá. Přebytky se navíc velmi dobře dostávají z těla ven. Některé vědecké studie dokonce tvrdí, že bílkovina vytvořená z rostlin je kvalitnější a nemusí se dodávat všechny aminokyseliny každý den, tělo tak má dokonalý mechanismus, že si bílkovinu postupně poskládá.
Bez masa není železo a člověk hubne
Masožravec potřebuje ke svému životu daleko více železa než vegetarián. Dostatek železa je v různých rostlinách a jsou velmi dobře vstřebatelné. Navíc, pokud není ve střevech zahnívající maso, tak vstřebávání látek ze stravy je daleko větší.
Nejstarší záznam o vegetariánství pochází již ze 7. století před naším letopočtem z Harappské kultury, která vštěpovala toleranci vůči všem živým bytostem.
Navíc neplatí ani omšelý fakt, že jsou vegetariáni často vychrtlí. Většinou si totiž lze bezmasou stravu úplně v pohodě upravit a pokud se člověk necpe jen sladkým a jí hodně zeleniny a ovoce, pak se v pohodě udrží v normě. Platí tu naprosto stejné pravidlo jako u všežravců - jsme to, co jíme.
Ani vegetarián by se v tom případě určitě neměl přejídat a mít také dostatek pohybu. Vychrtlí jsou spíše lidé od přírody - buďto mají zrychlený metabolismus, nebo skoro nejí, ale to rozhodně není tím, že by nejedli pouze maso.
Chudý jídelníček
Mnoho lidí si vlastně nedokáže představit, co by jedli, kdyby z jídelníčku vyřadili maso. Dnes ale opravdu není problém najít si dobré recepty, sehnat cokoliv v obchodech a klidně rychle a levně uvařit. Hlavně si rozšířit obzor surovin, a to hlavně obilovin, zeleniny, koření, olejů a ořechů.
Jídla bez masa navíc rozhodně mohou chutnat i dobře. Člověk si ale nakonec dokáže zvyknout a když přestane jíst maso, dokáže si jídlo upravit pomocí koření tak, že bude skutečně chutné; vlastně si ani neuvědomí, že jí vegetariánský pokrm.
