Braňte se účinně. Infekci si můžeme domů přinést i na oblečení
V souvislosti s epidemií koronaviru se neustále hovoří o mytí rukou, nošení roušek a jejich praní, žehlední, desinfenci… Ale přestože dobře víme, že i na roušce si můžeme domů přinést infekci, zapomínáme na další součásti oděvu, které jsou také vystaveny případným virům. Jak nakládat s oblečením, ve kterém se vrátíme zvenku domů - a nejen s ním?
Jak se zachováme po příchodu domů? Opatrně si sundáme roušku, abychom se jí co nejméně dotýkali, a pokud je jednorázová, vyhodíme ji, v opačném případě by měla putovat na místo, kde počká na vyprání a vyžehlení nejlépe napařovací žehličkou. To bychom zvládli. Pak si ale úplně běžným způsobem sundáme ostatní svršky a uložíme je tak, jak jsme běžně zvyklí. Jenomže stejně jako na té roušce si můžeme domů přinést viry i na dalších součástech oblečení.
Samozřejmě není možné zřídit si v každém bytě jakousi přechodovou místnost podobnou těm ve sci-fi filmech, kde bychom nechali “kontaminované” oblečení a do obytných prostor bychom pak vstoupili již dokonale čistí. Nicméně i přesto je dobré dodržovat opatření, která pomohou omezit riziko zavlečení nákazy do bytu.
Bundy a boty
Na oblečení mohou viry přežívat, stejně jako na jiných porézních materiálech, až 24 hodin. Například bunda, v níž jsme byli venku, je potenciálně nebezpečná ještě celý den. Proto bychom měli veškeré takové oblečení odkládat hned za dveřmi. Ostatně obuv, zvlášť pokud má hladký povrch, je z tohoto pohledu ještě nebezpečnější, viry se na ni “ve stavu pohotovosti” udrží několikrát déle. „Není ale zatím vyloučeno, že i na oblečení může virus zůstat aktivní i několik dní,“ informuje například Jaimie Meyer, odbornice na infekční choroby a odborná asistentka medicíny na Yale School of Medicine v New Haven pro americký server consumerreports.
Ostatní oblečení
Stejně jako kabáty, bundy a boty mohou být po celodenním pobytu v zaměstnání kontaminovány i další součásti oděvu. Ty bychom měli po každém příchodu domů odložit na určené místo nebo přímo do pračky a vyprat. Použijeme přitom nejvyšší možnou teplotu, kterou daný materiál snese. Toto pravidlo samozřejmě platí dvojnásob pro pracovníky, kteří jsou v častém kontaktu s lidmi.
Ještě větší opatrnost
Ještě opatrnější při manipulaci s oblečením nebo i dalšími textiliemi, jako je ložní prádlo, ručníky a podobně, musíme být v případě, že se v domě nebo bytě nachází člověk s potvrzenou či předpokládanou nákazou infekcí COVID-19. Podle stejného zdroje je nutné při manipulaci s tímto prádlem používat jednorázové rukavice a po dokončení práce samozřejmě přijde na řadu pečlivé mytí (minimálně 20 sekund teplou vodou a mýdlem) a desinfekce rukou.
Prát můžeme společně
Podle Jaimie Meyer, pracující mimo jiné pro Centrum pro kontrolu nemocí a prevence (CDC) jako americkou národní agenturu pro ochranu zdraví, není nutné prát prádlo v takovéto domácnosti odděleně. „Není problém v tom prát prádlo nemocného spolu s prádlem jiných členů domácnosti,“ říká Meyer. Je ale třeba přijmout potřebná opatření k bezpečné manipulaci s potenciálně kontaminovanýi textiliemi. Například při přenosu takového prádla do pračky bychom podle DCD s ním neměli příliš třást, aby se neuvolnily případné viry do ovzduší.
Pomoci může i sušička
Podle poznatků Mezinárodního vědeckého fóra pro domácí hygienu je možné, že s bojem proti koronaviru může do jisté míry pomoci i bělidlo nebo podobný prostředek, který snesou i barevné látky. Podle mikrobiologa profesora Dona Schaffnera z Rutgers University v New Brunswicku by mělo praní zbavit oblečení virů bez větších problémů. „Je to kombinace detergentu, teplé vody a fyzického míchání v cyklech máchání a odstřeďování. To odstraňuje, inaktivuje a odplavuje i viry,“ konstatoval a s tím, že pokud je v domácnosti k dispozici sušička, je dobré dát jí přednost před sušením prádla ve volném porstoru. Vyžehlení napařovací žehličkou je pak už jen pojistkou, která završí likvidaci virů.
KAM DÁL: Ve snaze chodit co nejméně z bytu pečeme vlastní pečivo. Tak často, až v obchodech chybí droždí.
