Co dělá koronavirus s naším mozkem a jak se tam dostane? Braňme se, jak to jen jde
Dnes už lékaři vědí, že koronavirus není ryze respiační onemocnění. Kromě dalších orgánů v těle napadá bohužel i mozek. Jakou cestou se k jeho buňkám dostává, jak škodí a co bychom měli dělat na svoji obranu?
Lékaři z univerzitní nemocnice při Humboldtově univerzitě v Berlíně se zaměřili na výzkum procesu, jakým se koronavirus dostává až do mozku pacienta a jak jej následně ovlivňuje. Studovali vzorky tkání odebraných lidem, kteří s touto diagnózou zemřeli. Výsledky jejich výzkumu následně publikovali v Nature Neuroscience. Co zjistili?
Výzkum čichové sliznice
Vědcům ze zmiňovaného týmu se podařilo díky elektronovému mikroskopu poprvé zaznamenat neporušené koronaviry v čichové sliznici. Touto cestou se potom mohou dostat i do nervových cest, respektive přímo k mozku. To jistě není bez zajímavosti, protože přibližně třetina lidí uvádí mezi dalšími příznaky onemocnění koronavirem také neurologické problémy, jako je známá ztráta chuti nebo čichu, únava, bolesti hlavy, závratě nebo nevolnosti. Ve výjimečných případech byla zaznamenána také mozková mrtvice i další závažné stavy.
Lékaři různých oborů
Tým lékařů pod vedením Dr. Heleny Radbruchové z Neuropatologické kliniky Charité a jejího ředitele prof. Dr. Franka Heppnera sledoval nyní postup koronaviru a jeho vstup do centrálního nervového systému, kde napadl i mozek. Šlo o lékaře, kteří se věnují různým odvětvím medicíny, a tým tak měl možnost nahlížet na celý problém z mnoha odborných úhlů. Pomocí nejnovější technologie pak vědci analyzovali vzorky odebrané z čichové sliznice zemřelých pacientů a ze čtyř různých oblastí mozku. Tým poskytl důkazy o viru na různých místech, která spojují oči, ústa a nos s mozkovým kmenem. Největší tak zvanou virovou zátěž pak našli právě na čichové sliznici.
Cesta k mozku
„Tato data podporují představu, že koronavirus je schopen používat čichovou sliznici jako vstup do mozku,“ řekl podle serveru medicalexpress.com profesor Heppner. Podporuje to také těsná anatomická blízkost slizničních buněk, krevních cév a nervových buněk v této oblasti. „Jakmile se virus dostane do čichové sliznice, zdá se, že využívá neuroanatomická spojení, jako je čichový nerv, aby se dostal do mozku,“ dodal neuropatolog. „Je však důležité zdůraznit, že pacienti s covid-19, kteří se účastnili této studie, měli to, co by bylo definováno jako závažné onemocnění. Šlo o skupinu pacientů, u nichž se toto onemocnění ukázalo jako smrtelné. Není proto jednoduché přenést výsledky naší studie na případy s mírným nebo středně těžkým průběhem onemocnění,“ uvedl doktor Heppner.
Pravděpodobě i krevními cévami
„Naše data naznačují, že virus se pohybuje z jedné nervové buňky do druhé ve snaze dostat se do mozku,“ vysvětlila dále doktorka Radbruchová a dodala, že je však pravděpodobné, že virus je transportován také krevními cévami, protože byl nalezen také ve stěnách cév v mozku.
Koronavirus, s jehož šířením bojuje dnes doslova celý svět, ale není zdaleka jediným virem schopným dostat se do mozku svými vlastními cestami. „Mezi další příklady patří virus herpes simplex a virus vztekliny,“ vysvětlila doktorka Radbruchová.
Musíme se naučit spolu žít
Z výsledků studie německých doktorů tedy plyne, že ochrana dýchacích cest je jistě jednou z možností, jak zabránit nejen nákaze koronavirem jako takové. Prostoupení koronaviru ve větším množství do nervové soustavy pak může ovlivnit pacientův organismus i na místech na těle, u kterých bychom to jako laici pravdědopobě vůbec neočekávali. Stále tedy zůstává v platnosti nutnost prevence, nošení roušek a používání desinfekce. Koronavirus tady s námi podle názoru vědců, opřených o zkušenosti s viry, které se objevily v minulosti, pravděpodobně už zůstane. Abychom se s ním naučili žít bez větších omezení, musíme jej co nejdokonaleji poznat. A k tomu slouží právě takové výzkumy, jako byl tento.
KAM DÁL: Babišův hejtman Kubis zasahoval proti demonstrantům, data ze PSA se upravují a Zeman bude strašit na Vánoce.
