Kardiochirurg Pirk radí, jak snížit rizika rakoviny, cukrovky a dalších nemocí. Začít je třeba co nejdříve
Obezita, ztráta fyzických schopností, ale i psychické problémy. S tím vším se v dnešní době potýká česká společnost. Hlavní příčinou je nezdravý životní styl. Podle Jana Pirka je nutno hledat základy těchto potíží už v útlém věku. „Přitom právě mládí rozhoduje o tom, jaké bude stáří,“ upozornil uznávaný kardiochirurg.
Česká republika patří dle Pirkova vyjádření aktuálně do druhé nejpostiženější skupiny ze čtyřstupňové škály z hlediska obezity v Evropě. Konkrétně jde o 26 % celkové populace. Milion obyvatel pak trápí cukrovka, která dále zvyšuje riziko infarktu a způsobuje například i slepotu. „Máme zvětšený přísun živočišných tuků, bílkovin a kalorických nápojů. Naopak nám schází bílkoviny a tuky rostlinného původu a také vláknina,“ zdůvodnil své tvrzení kardiochirurg.
Sport versus stres
Už od dob Hippokrata se kromě stravy bere v potaz i kvalitní odpočinek a především dostatečný pohyb. Pokud se tyto tři faktory daří držet v rovnováze, vede to dle Pirkových slov ke snížení rizika vzniku vysokého krevního tlaku, kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, rakoviny, ale rovněž se snižuje možnost rozvoje Parkinsonovy, případně Alzheimerovy choroby.
Jenže právě pohyb je pro současnou mladou generaci největším kamenem úrazu. „Ta ho má v převážné většině nedostatek. Je to dáno především způsobem života v 21. století, který ovlivňují moderní technologie. Svůj nezpochybnitelný podíl viny však nese i pandemie koronaviru, která na dlouhý čas zastavila organizovaný sport, a tím tento problém jen prohloubila.“
Uznávaný kardiochirurg navíc poukázal na to, že v době, kdy je prakticky celá společnost každodenně vystavována stresovým situacím, je sportování velmi důležité, protože jde o určitý druh kompenzace, který nám tyto vypjaté situace pomáhá zvládat.
Radost a zdravá populace
Jak ale přilákat dnešní mládež ke sportu? Podle Jana Pirka je potřeba v první řadě probudit v každém jedinci radost z daného pohybu. Zároveň by neměla být cílem výchova olympijských vítězů, ale zdravé populace. „V době, kdy je všechno hodnoceno podle výkonu, však není vůbec jednoduché k tomu dospět,“ poznamenal.
Zatímco u dětí by měl být od počátku kladen důraz na všeobecný pohybový rozvoj, především pak na vytrvalost, rychlost a sílu, dospělí by měli kombinovat trénink zaměřený na vytrvalost a sílu. „Stárnoucí člověk má totiž tendenci ke ztrátě svalové hmoty a stává se křehkým a mnohem zranitelnějším.“
Dobrou zprávou je, že nikdy není pozdě začít. Dokládá to i americká společnost Public Health, která ve své studii uvedla, že cvičením ve středním věku si prodloužíme život o dva roky. V tomto směru se však vedou diskuze. „Proto se říká, že pohyb nepřidává léta k životu, ale určitě život k létům,“ doplnil Pirk na přednášce v rámci projektu Podej ruku sportu v Mladé Boleslavi.
KAM DÁL: Lidé se za migrénu stydí, své stavy popsal i herec Lukáš Hejlík. MUDr. Medová radí, jak se nemoci bránit.
