Nenechte se trápit narcistou: Jak ho odhalit a jak se před toxickým vztahem bránit?

Odlišit narcistu od ostatních lidí, s nimiž máme v životě problémy, je důležitější, než bychom si mohli myslet. V okamžiku, kdy jej správně identifikujeme, se totiž může změnit náš postoj k takovému člověku jednoduše proto, že si uvědomíme, že to nejsme my, na kom leží vina nepochopení a kdo může za problémy, ale právě náš protějšek.

A to i přesto, že právě doménou narcistů je schopnost vytvářet ve svém okolí dojem, že oni za nic nemohou, to všichni ostatní. Právě tím se stávají narcisté pro své okolí nebezpeční a doslova toxičtí. Dokáží v lidech kolem sebe vyvolat pocit viny. Ale tak to rozhodně není…

Nejistota schovaná za maskou

Narcisté se mohou na první pohled jevit jako velmi sebevědomí lidé, prakticky neomylní a bezmála vševědoucí. Je to ale všechno jen přetvářka a maska. Pokud se na jejich chování zaměříme hlouběji, zjistíme, jak moc jsou ve skutečnosti nejistí a citliví na reakce okolí. Pokud není jejich hodnocení okolím jen a ryze pozitivní, začínají se okamžitě bránit, a to právě osočováním druhých, svalováním jakékoliv byť jen zdánlivé viny na okolí. A je nutné podotknout, že jsou v tom bohužel velmi přesvědčiví.

Shazování úspěchu druhých

Dalším z důležitých okamžiků, kdy bychom měli zpozornět, je chvíle oslav úspěchu někoho jiného než narcisty samotného. V takové chvíli se člověk s touto poruchou necítí vůbec dobře. Ještě snad pokud se úspěch týká například jeho vlastního dítěte, a tak i on sám má na něm svůj podíl (nebo si to alespoň může myslet), je ochoten na chvíli se zapřít a přivřít oči před takovou „nespravedlností“. Jakmile by se ale dostávalo pocty někomu docela jinému, bývá jedinou starostí narcisty takovou chvíli překazit pochybnostmi a shazováním dosažených úspěchů. Chválí vám někdo připravenou hostinu, na jejíž přípravě se narcista nepodílel? Pravděpodobně se společnost brzy dozví hned několik historek o hostinách daleko opulentnějších, chutnějších a vyvedenějších, zatímco pomazánka na těchto jednohubkách by jistě byla lepší, kdyby nebyla tak slaná. Cizí úspěch zkrátka takový člověk neumí unést.

Prázdná skořápka

O narcistech odborníci hovoří jako o prázdné skořápce bez vlastního obsahu. O co víc jim záleží na mínění okolí, o to nicotnější jsou uvnitř sebe. Nemívají mnoho kladných vlastností, ale co jim chybí docela, je schopnost porozumět svému okolí a vcítit se do pocitů druhých - a to i těch nejbližších. Podle americké profesorky psychologie Durvasuly Ramani tak narcistu vlastně jejich okolí nikdy dokonale nepozná, protože se chová vždy jen tak, jak je pro něj výhodné.

Co s tím?

Problém je snadněji řešitelný v případě, že odhalíme narcistu v okruhu známých, v zaměstnání nebo třeba i v širší rodině, kde si můžeme s klidem říct, že se s takovým člověkem nechceme stýkat, případně si jeho poznámky nebudeme připouštět. Je dobré k narcistovi přistupovat jako k člověku do jisté míry nemocnému, který za své chování sice nemůže, na druhou stranu se jím ale nesmíme nechat omezovat nebo dokonce poškozovat.

Cévní chirurg: Rozšířené žilky mohou znamenat vážnější problémy. Může za ně genetika i kouření

S partnerem je to horší

Větší problém nastane ve chvíli, kdy se narcista vyklube například z našeho životního partnera. I v takovém případě radí odborníci (pokud je to ještě možné) zvážit raději rozchod, a to dřív, než by nás takový toxický vztah třeba i nenávratně poznamenal. A když už to jinak nejde, než s narcistou zůstat? Pak je nutné neustále pamatovat na to, že si jeho připomínky, stížnosti a přehnané reakce nesmíme pouštět k tělu a je nutné dát mu jasně najevo, že to zkrátka účel neplní.

Každopádně základním a prvním krokem ke zvládnutí situace a rozhodnutí, co dál, je narcistovo odhalení. Známek, které kolem sebe takový člověk šíří, bývá víc než dost. Jen je třeba být vnímavý a neomlouvat je nebo se dokonce nenechat vmanipulovat do myšlenky, že za všechno může právě ten druhý a narcista je jen pouhou obětí. Jakmile si toto uvědomíme, jsme na dobré cestě z tohoto problému ven.

Zdroj: psychologytoday

KAM DÁL: Alzheimerova choroba: Jak spolehlivě odhalit její příznaky?