Naděje na lék proti klíšťové encefalitidě. Čeští vědci spolupracují s držitelem Nobelovy ceny
Klíšťová encefalitida je zákeřná a může být pro člověka zcela fatální. Virové onemocnění člověku hrozí celý rok, ať už je zima, či léto, a tak je pochopitelně výzvou pro vědce, aby se našel lék, jak zdravotním komplikacím předejít. Akademie věd ve spolupráci s držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Charlesem M. Ricem testují možná průlomovou látku.
S trochou nadsázky by se dalo říct, že českoslovenští vědci jsou historicky největšími odborníky na klíšťovou encefalitidu. Tento primát získaný zcela nepopiratelně v padesátých letech má kořeny v nepříjemné a velmi kuriózní události, která se přihodila jedné mlékárně v malém městečku Rožňava v roce 1951.
Tehdy se totiž ve zdejším prostředí najednou objevilo šest stovek lidí s horečnatým onemocněním. Klíšťová encefalitida se totiž nemusí nutně na člověka dostat pouze skrze kontakt s klíštětem. Právě v onom roce 1951 mlékárna šidila své výrobky a kraví mléko ředila mlékem kozím. Stačilo, aby jedna koza měla klíšťovou encefalitidu, mléko neprošlo tepelnou úpravou a konzumenti kontaminovaného mléka byli nevyhnutelnou obětí.
Právě podivná událost donutila vědce bádat natolik, že jinde na světě bychom nenašli informačně natolik bohaté vědecké oddělení v oblasti klíšťové encefalitidy. I proto Akademie věd navazuje na dobře vybudovanou tradici.
Naděje?
Současný výzkum probíhá na půdě především Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Studium klíštěte obecného se zabývá tímto členovcem komplexně. Zajímavý výzkum virové historie odolného klíštěte nabízí mnoho pohledů, které odhalují i určité paralely s tím, co se v současnosti děje s mutacemi koronaviru. Vir klíšťové encefalitidy se ovšem nemění tak rychle a dramaticky jako mladý kolega COVID-19, protože je evolučně tisíce let zakonzervovaný.
Předejít tomuto onemocnění jde očkováním, které však v České republice není dvakrát populární. Jen jedna třetina populace je očkovaná, a tak virové onemocnění klíšťové encefalitidy je nadále přítomné a ohrožuje velkou část populace, která se nebojí procházky v lese a na loukách.
Spolupráce s USA
Účinný lék proti nebezpečné klíšťové encefalitidě zatím k dispozici není. Českobudějovická virologická laboratoř nicméně nedávno vyvinula látku, která by se jím v budoucnu mohla stát. Spolupracovala na ní s držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Charlesem M. Ricem. Iniciativa zrealizovat tento projekt vznikla na jeho domovské Rockefellerově univerzitě. Tamní vědci hledali pro výzkum partnery z Evropy – jednak aby se vůbec dostali ke klinickým vzorkům, jež v Americe nemají, a jednak potřebovali najít někoho, kdo může pracovat přímo se životaschopným virem, jak píše Jana Bečvářová pro magazín Akademie věd.
Užití takového léčiva by mohlo být dvojího druhu: preventivní či terapeutické. Vědci totiž zjistili, že látka dokáže chránit od okamžiku aplikace po dobu až dvou měsíců. Budoucí preparát by tak využili například lidé, kteří se kvůli zdravotním problémům nemohou nechat očkovat, nebo cestovatelé, kteří se chystají do oblasti výskytu klíšťové encefalitidy, ale nemají dostatek času před cestou absolvovat celý očkovací cyklus.
Lze tedy předpokládat, že by preparát zmírnil průběh infekce či snížil riziko zdravotních komplikací po prodělané encefalitidě. Akademie věd je tak na nejlepší cestě k tomu se s nepříjemným virovým onemocněním poprat či zjemnit důsledky nemoci.
Zdroj: Jana Bečvářová, časopis A / Věda a výzkum 3/2021, který vydává Akademie věd ČR
KAM DÁL: Falešná zpráva o smrti vynálezce dynamitu. Nobelova cena vznikla úplnou náhodou.
