Negativní emoce pomáhají v boji s rakovinou. MUDr. Valášek vysvětluje, proč je dobrý strach i úzkost
Hněv, strach, utrpení, pocit viny nebo úzkost. Že tyto negativní emoce nemohou být užitečné? Omyl. Při boji s rakovinou jsou dokonce potřebné a pacienty mohou motivovat. A to například k větší fyzické aktivitě, která má klíčovou úlohu pro jejich spokojenost.
Rakovina je onemocnění, při kterém dochází k nekontrolovanému růstu určité skupiny buněk. „Obecně lze říci, že u každého typu buněk, který v lidském organismu existuje, může dojít k rakovinnému bujení. Onemocnění tedy hrozí opravdu každému z nás a je druhou nejčastější příčinou úmrtí,“ vysvětluje MUDr. Rostislav Valášek.
Příčiny propuknutí rakoviny
Nejčastější ovlivnitelnou příčinou nádorového onemocnění je výživa, ovšem hned na druhém místě je kouření. „Drtivá většina nádorových onemocnění má jednoznačně genetický podklad, který se projevuje jako předpoklad k určitému typu nádoru. Tento předpoklad se nemusí v životě projevit, ale často tomu tak bohužel je.“
Překvapivé výzkumy
Boje s touto zákeřnou chorobou jsou různé. Sem tam se objeví něco, co sice nikdo nečeká, ale má to přímý vliv na pozitivní výsledky v potírání rakoviny. „Tým vědců z Torontské univerzity sledoval zhruba rok 145 žen, které měly nádor na prsu. Každá pacientka musela vyplnit dotazník, díky němuž se daly vyhodnotit její emoce. Ze vzorku slin pak vědci analyzovali hladinu stresového hormonu kortizolu,“ tvrdí Valášek.
K překvapení nejen odborníků, ale vlastně všech, se po dlouhodobém sledování ukázalo, že pacientky, které pociťovaly negativní emoce, jako je strach, úzkost nebo pocit viny, byly nejvíc fyzicky aktivní. „A právě to je pro boj s rakovinou velmi důležité. Negativní pocity totiž podle vědců mohou zvýšit hladinu stresového hormonu, který sice může mít na organismus negativní vliv, ale současně stimuluje nemocné k tomu, aby vyvíjeli tělesnou aktivitu.“
Jak tedy pacientům pomoci?
Negativní emoce jsou prostě naší součástí. A to nejen, když nás postihne takto závažné onemocnění. Právě při něm ale často dojde k uvědomění, nalezení sebe sama a také ke sdílení pocitů.
Pokud zdravý člověk či pacient tyto pocity potlačuje, vytváří předpoklady pro biologické procesy škodlivé psychickému a fyzickému zdraví. „Objev, ke kterému v Kanadě dospěli, tak sice může být pro mnohé přelomový, v podstatě je to ale logická věc. Pro pacienty je zkrátka důležité mít možnost projevit všechny své jejich pocity a nestydět se za ně. To je velký krok, při kterém by měla být nápomocna především rodina a přátelé.“
Boj s psychickými problémy
Více než polovina onkologických pacientů trpí depresemi a úzkostmi. Záleží, o jaký nádor jde a v jakém stadiu je nemoc. „Je tedy velmi smutné, že pacientům se jen zřídka dostane pomoci psychologa. Právě jeho pomoc přitom může být podle zmíněných výzkumů velmi důležitá. Ovšem stále se vracíme k tomu, že pokud má pacient dobré zázemí a důvěru v rodině, psycholog vlastně vůbec není potřeba,“ uvažuje lékař.
Pro důkazy, že psychika je konkrétně u rakoviny strašně moc důležitá, nemusíme chodit daleko. Na souvislosti například už v polovině minulého století upozornil někdejší internista na onkologické klinice doktor Ryke Geerd Hamer. „Sám prošel traumatickým zážitkem, když během tragické události ztratil syna. Následně dostal rakovinu varlat. Když ale v roce 1981 své poznatky konečně předložil na univerzitě v Tübingenu v rámci diplomové práce, jeho názor byl odmítnut. Dnes už o tom však téměř nikdo nepochybuje.“
KAM DÁL: Rakovina krve poškozuje kosti a páteř, může se týkat každého. Houserem to pouze začíná, říká profesor Špička.
