Paradontóza je nebezpečnější než zubní kaz. MUDr. Kotalík vysvětluje, kdy může znamenat mrtvici nebo infarkt
Krvácení dásní při čištění zubů je příznakem zánětlivého procesu. Pokud se něco podobného neléčí, pak postupně přechází na vazy a kost. Samotné vazy, které drží zub v kosti, se během zánětu pomalu rozpouštějí a ubývají. Co se s nimi následně stane a jak moc je tato nemoc dědičná?
Pokud už krvácení zubů během čištění sami znáte, pak vězte, že to skutečně může být první příznak začínající paradontózy. Nejen, že se vazy, které zuby drží, začnou rozpouštět, ale následně mohou i úplně zaniknout, díky čemuž se pak nestane nic jiného než to, že se zub začne kývat a vypadne.
V jistém věku je paradontóza nejčastější příčinou ztráty zubu. „Onemocnění dásně, závěsného aparátu a okolní kosti způsobuje hlavně nedostatečná ústní hygiena a podceňování příznaků. Ohrožení jsou také lidé, kteří mají tuto nemoc v rodině, stejně tak i osoby, které užívají antidepresiva, diabetici nebo kuřáci,“ vysvětluje zubní lékař Pavel Kotalík.
V případě kuřáků jsou k tomu všemu dásně méně prokrvené a zánět se tak vůbec nemusí projevit tím, že dojde ke krvácení. Zůstává tak delší dobu prakticky neviditelný.
Zánět vede ke ztrátám zubů
Počátky paradontózy člověk necítí, jelikož začínající onemocnění nebolí. Prvotními příznaky jsou krvácení dásní, jejich citlivost, zápach z úst, opuchnuté dásně nebo kývání zubů. „Pokud se budou podobné signály přehlížet, pak může paradontóza znamenat i ztrátu jednotlivých zubů.“
Primárně příčinou onemocnění je ovšem nedostatečná dentální hygiena, která představuje živnou půdu pro nebezpečné bakterie žijící v povlaku na povrchu zubu. „Takový pomyslný biofilm je složený výhradně z bakterií, slin a zbytku potravy. Ten pak napadá dásně a způsobuje nebezpečné záněty.“
Infarkt a mrtvice? I to může být ústy
Lidé, kteří mají trable s paradontózou, často považují své onemocnění výhradně za problém estetického rázu. „Faktem ale je, že ovlivňuje negativním způsobem celý organismus. Klíčové je vyhledat pomoc u specialitů. Ti totiž mají schopnosti paradontózu stabilizovat do takové míry, kdy se následně pacient může vyhnout vytrhnutí zubu,“ říká Kotalík.
Následkem toho, že zánět probíhá na velké ploše, látky, které tento zánět přenášejí, se dostávají dlouhodobě a ve vysokých dávkách prostřednictvím krevního oběhu do celého těla. „Jsou například jednou z primárních důvodů aterosklerotického onemocnění cév. Poškozují totiž vnitřní výstelku tepen, a tím ulehčují usazování cholesterolu a přilnavost i seskupování trombocytů.“
Hluboké paradontální váčky
Je třeba si uvědomit, že krvácení dásní je následkem zánětu, který probíhá přímo v dásni a prostorně mezi dásní a zubem, tudíž v paradontálním váčku. „Jeho hloubka je různá a závisí na intenzitě zánětu a času jeho trvání. Průměr je ale okolo 5 mm.“ Pokud vynásobíme tuto plochu po obvodu všech zubů, tak zjistíme, že při paradontóze vlastně jde o velkou plochu chronicky zánětlivé rány.
„Člověk s paradontálním onemocněním má takovou ránu v ústech, ale velmi často nic nepodnikne. Navíc je v místech, kde je velké množství mikrobiální flóry. Tato nemoc ale nutně neznamená, že si člověk nečistí zuby, samotná technika odstraňování povlaků však nejspíše není správná,“ doplňuje lékař.
Základem není jejich ostranění zubním kartáčkem z povrchu zubů, ale především z míst mezizubních prostorů a z okrajů dásní. Zánět dásní totiž nezmizí ze dne na den. „Je třeba ho akutně proléčit, ale následně se dlouhodobě také věnovat prevenci nového vzniku, a to právě formou správného přístupu k zubní hygieně.“
KAM DÁL: Onemocnění dásní: Jakým potravinám bychom se měli raději vyhnout.
