Syndrom posttraumatického stresu: Ukrajinské vojáky pomáhají léčit psi

Seržant Vasyl, který utrpěl zranění hlavy a zpočátku byl uzavřený do sebe, po měsíci hospitalizace nakonec podlehl kouzlu Rickyho a hraje si s ním na chodbě hlavní vojenské nemocnice v zemi, rozsáhlém komplexu v centru Kyjeva. "Možná to je ten nejlepší uklidňující prostředek," usmívá se tento štíhlý sedmačtyřicetiletý muž, když se poprvé setkává se svým chlupatým terapeutem, který má na obojku nápis Služební pes a Přítel hrdiny. Stejně jako další vojáci odmítl Vasyl sdělit své celé jméno.

Přesné údaje neexistují

Na východě Ukrajiny zuří již šestým rokem válka s proruskými separatisty, v níž zahynulo více než 13 000 vojáků. Z více než půl milionu osob sloužících v řadách ukrajinské armády bylo na 10 000 vojáků zraněno. Když konflikt vypukl, ukrajinská armáda, zděděná z dob Sovětského svazu, byla v rozkladu. Od té doby vláda za pomoci dobrovolníků podstatně zlepšila svou materiální stránku a péči o vojáky v nemocnicích.

Vzhledem k nedostatku prostředků v zemi, která patří k nejchudším v Evropě, stálo duševní zdraví, dříve tabuizované, na druhém místě. "Stát dělá dobré věci, ale chybí systematické úsilí," říká psycholog Rodion Hryhorjan, který pracuje s vojáky.

"Úřady nemají ani přesné informace o počtu vojáků postižených syndromem posttraumatického stresu," uvedla bývalá ministryně pro záležitosti veteránů Oksana Koljadaová. Ve světě se tento problém dotýká deseti procent vysloužilců.

Následky mohou být zásadní

Rizika takového onemocnění nejsou zanedbatelná: může vést k nespavosti, depresím a myšlenkám na sebevraždu, jakož i k agresivnímu chování vůči druhým osobám, především ke členům rodiny.

Šéf parlamentního výboru pro záležitosti veteránů v roce 2018 odhadl, že od začátku konfliktu si vzalo život více než tisíc bývalých vojáků. Oficiální statistiky však neexistují a vláda teprve loni dala zelenou boji proti tomuto jevu. Situace je citlivá i z toho důvodu, že je ukrajinská společnost rozdělena v názoru na vojáky: podle jedněch to jsou hrdinové, jiní jim však vyčítají snadný život na úkor civilistů, neboť od začátku konfliktu jim výrazně vzrostly mzdy.

Téměř polovina ukrajinských vojáků se podle nedávno zveřejněné studie cítí být oběťmi diskriminace v občanském životě. Charitativní program nazvaný Přítel hrdiny, který mohl Vasyl využít, byl zahájen v roce 2015 díky Kanaďanům, kteří pomohli vycvičit psy.

Velmi účinná metoda

Canisterapii mohla od té doby využít více než tisícovka vojáků, uvádí koordinátorka programu Olha Smirnovová. Podílí se na něm dvacítka psů. "Jsou to psi, kteří neodpovídají agresí na agresi a jsou naprosto poslušní," vysvětluje majitelka Rickyho Natalija Čuprunová, která se na projektu podílí už čtyři roky.

Zvířata si s pacienty hrají a stávají se jakýmsi mostem mezi lidmi a psychology. Zasahují rovněž v případě krize. "Jeden veterán měl panickou ataku. Ricky si vedle něho lehl a muž se uklidnil," říká Čuprunová.

Psycholožka z kyjevské vojenské nemocnice Viktoria konstatuje, že se u více než poloviny jejích pacientů snížila úzkost, zmírnila deprese a zlepšil se spánek. Bývalý voják Oleksandr říká, že se jeho život změnil od té doby, kdy labrador Deep Purple žije v jeho bytě na okraji Kyjeva.

Mladý muž dříve trpěl nespavostí, ale nyní spí lépe a cítí se klidnější. Jednou na něho na ulici dolehly bolestné vzpomínky, ale pes se dotknul čumákem jeho ruky a on se vzchopil. "Reaguje dokonce ještě dříve, než si sám uvědomím krizi," říká Oleksandr s dojetím.

KAM DÁL: Karanténa je i nápor na psychiku. Ulevit si přitom můžeme docela snadno.