Jak moc bolí hmyzí bodnutí? Od jemného mravenčení až po šílené několikahodinové bolesti

S projektilovým mravencem si není radno zahrávat. Jeho bodnutí bolí totiž jako průstřel

Komáří samička lehce zatřepetala křídly a posadila na zpocenou lidskou pokožku. Kdyby se nejednalo o hmyz, chtělo by se říci, že se potěšeně zasmála, neboť potravu měla na dosah svého sosáku. Teď už jen stačí kůži probodnout a vstříknout do krve trochu slin, které zamezí srážení krve. Tuto situaci, jež patří k obrazu slunného léta, asi zažil někdy každý. Víte však, jaké to je, když vás bodne projektilový mravenec nebo sršeň mandarínská?

reklama

Na světě žije přes 750 000 druhů hmyzu - od vážek, kudlanek, rovnokřídlých či dvoukřídlých, motýlů, ploštic, brouků i blanokřídlých. Pro posledně jmenované americký entomolog Justin O. Schmidt vytvořil stupnici bolestivosti, jež slouží ke klasifikaci její relativní intenzity. Jako zanícený entomolog se nechal Schmidt v zájmu vědy dokonce od zástupců blanokřídlých tisíckrát  bodnout. Neváhal podstoupit test bolestivosti na vlastní kůži. Základních stupňů je pět:

  • 0 - bez efektu na člověka
  • 1 - slabá a rychle odeznívající bolest
  • 2 - běžná bolest
  • 3 - silná bolest
  • 4 - extrémně silná bolest

Včela medonosná a sršeň obecná

Pokud vás bodne vosa, včela medonosná nebo sršeň obecná, ucítíte běžnou bolest, označenou stupněm 2. Nejedná se přitom v žádném případě o příjemné bodnutí. Zajímavé určitě je, že až patnáctkrát silnějším jedem oproti sršnímu je ten od včel.

Bodnutí od sršně je však mnohem bolestivější, a to díky obsahu acetylcholinu - tedy látky, jež má na starosti zprostředkování přenosu vzruchů v nervové soustavě živočichů. Zdravý člověk by měl snést 50 až 100 sršních bodnutí bez jakýchkoliv problémů, pokud ovšem bodnutí nedostane do krku či jícnu. Smrtelnou dávkou je až 155 bodnutí na 1 kg živé hmotnosti.

Pokud by dospělý člověk dostal asi 700 žihadel od včely medonosné, mohlo by ho to zabít. Pro malé dítě je přitom nebezpečné již 90 žihadel. Až vás někdy bodne včela, tak se nepokoušejte žihadlo vytahovat pinzetou, vytlačili byste totiž z jedového váčku zbytek jedu do rány. Nejlepší je žihadlo odstranit vyškrábnutím nehtem.

Proč bolí žihadlo od sršně obecné více než od včely medonosné? Včelí žihadlo je krátké a nedostane se tak hluboko pod kůži. Navíc jedna včela bodne pouze jednou a žihadlo se jí ze zadečku vytrhne. Sršní žihadlo je delší s větším obsahem jedu a sršeň může bodat opakovaně.

Bolest bodnutí včely medonosné je možné přirovnat k tomu, jako by vás na kůži popálila zápalka. Když vás bodne sršeň, budete si připadat, jako by vám ruku někdo přivřel mezi dveře.

Sršeň mandarínská

Tento zástupce blanokřídlého hmyzu žije v jižní, jihovýchodní a východní Asii. Nejběžnější bývá v Japonsku, kde každoročně podlehne tomuto sršnímu bodnutí několik desítek lidí. Jed sršně mandarínské obsahuje i poplašné feromony - jež vyvolávají zvýšenou agresivitu.

Když tedy sršní dělnice ucítí jejich pach, okamžitě letí napadené sršni na pomoc a vrhají se společnými silami na protivníka, aby ho udolaly svým až 6 mm dlouhým žihadlem. V říši hmyzu patří jed sršně mandarínské k silným a velmi bolestivým jedům - na stupni Schmidtovy stupnice se umístil na čísle 4.

"Projektilový" mravenec

Pokud se vydáte na cestu do deštných pralesů, které se nacházejí v oblasti Hondurasu a Paraguaye, můžete zde narazit na černé mravence Paraponera clavata, jež jsou dlouzí až 3 cm. Jejich žihadlo obsahuje jedovou žlázu se silným jedem zvaným poneratoxin.

Bodnutí “projektilového” mravence se nachází na stupni 4 Schmidtova indexu a patří k nejbolestivějším, přičemž připomíná průstřel projektilem. Navíc trvá až 24 hodin, než bolest odezní. Za zmínku stojí, že místní domorodci tyto mravence používají jako zkoušku dospělosti.

https://www.ctidoma.cz/clanek/zdravi-a-styl/jak-moc-boli-hmyzi-bodnuti-od-jemneho-mravenceni-az-po-silene-nekolikahodinove-bolesti-48406
reklama
#mravenec #včela #bodnutí hmyzem #sršeň
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.