Bramboráky milujeme a rodinný recept je jistě úžasný. Možná ale existují ještě lepší

Recept na klasický bramborák asi známe všichni. Nastrouhané brambory ochucené česnekem, majoránkou, dostatkem soli a pepře, spojené moukou a osmažené na dostatečné vrstvě oleje zvládne asi každý. Jenže pak právě mohou přijít ony popisované potíže - těžký žaludek nebo u citlivějších lidí dokonce žlučníkový záchvat. Ale nemusí to tak být. Stačí dodržet pár pravidel.

Může za to česnek

Pokud bychom se měli nejprve věnovat problémům se žlučníkem, které po vydatném bramboráku trápí nejednoho strávníka, můžeme jako obranu proti této nepříjemnosti využít zkušenosti mnohých kuchařek. Ty doporučují jako velmi účinnou metodu použít do bramboráku místo klasického čerstvého raději sušený česnek.

Když se podaří koupit skutečně kvalitní, není v bramboráku od toho "opravdového" k rozeznání, až na to, že se žlučník nebude tolik bouřit. Jestliže ale kuchařka trvá na použití čerstvého česneku, je nutné zbavit stroužky vnitřní nazelenalé části, která podle zkušenosti žlučníkářů může za většinu následných problémů. Není to ani tak složité a určitě to stojí za vyzkoušení.

Bramborák trochu jinak

Máme tedy téměř bezpečný bramborák, teď je čas ho ještě ozvláštnit, i když je možné, že se stejně nakonec vrátíme ke staré osvědčené klasice. Není ale určitě na škodu zjistit, jestli není jiná úprava ještě o maličko lepší než ta, kterou známe v rodině již mnoho let.

Sýrem nic nezkazíme

Třeba takový bramborák se sýrem - není složitý a určitě si každý pochutná. Jeho příprava se od té základní liší jen v posledním kroku. Po osmažení z jedné strany bramborák na pánvi otočíme a horní, tedy již hotovou stanu posypeme nastrouhaným sýrem, který se po chvíli rozteče a je hotovo.

Jen je potřeba dát pozor na použitý druh sýru, hlavně na jeho přirozenou slanost. Pokud se rozhodneme použít například nivu, je potřeba se solí, která je v ní obsažena, počítat už při solení nastrouhaných brambor do těsta.

Uzenina je také dobrá

Stejně jako sýrem můžeme bramborák ozvláštnit například uzeninou nebo dokonce uzeným masem. Maso, nakrájené na malé kostičky, je ale vždy lepší zamíchat přímo do těsta, protože by se jinak s bramborákem nespojilo.

K uzenině můžeme přidat také nakrájenou jarní cibulku. K takovému bramboráku lze s úspěchem využít i dresing, vyrobený z bílého jogurtu s trochou česneku, najemno nakrájené cibulky a trochy soli. Jen je potřeba s kořením šetřit, protože samotný bramborák bývá dost kořeněný sám o sobě. Teplý bramborák, namočený do chladného dresingu, je jistě zajímavým zpestřením jinak obvyklého jídla.

Bramborák nemusí být mastný

Ať do bramboráku přidáme cokoliv, pořád bude pro někoho zkrátka moc mastný. Ale i tady je pomoc lehká. Stačí použít troubu, plech jen mašlovačkou potřít, aby se těsto nepřilepilo, a nechat vše svému osudu až do chvíle, než bude hotovo. Jen je potřeba dát pozor na teplotu trouby, která by neměla překročit 200 °C.

Pečení sice trvá trochu déle (přibližně 25 minut pro normálně silnou vrstvu těsta), ale propeče se rovnoměrně bez připálených kousků nastrouhaných brambor, které vyčnívají z těsta. Takový bramborák potom voní stejně jako ten smažený, chutná (téměř) stejně a ještě dává pocit, že jsme udělali něco pro své zdraví a štíhlou linii. I když bramborák občas za nějakou tu kalorii navíc určitě stojí.    

KAM DÁL: Pro Češku, kterou obdivoval svět, si smrt přišla příliš brzy. Tlak okolí a dřina ji dohnaly k pokusu o sebevraždu.