Kyberšikana, kybergrooming a kyberstalking: Víte, co hrozí na internetu vašemu dítěti?
S růstem internetu roste i možnost skrz něj někomu ublížit. Nejohroženější skupinou jsou právě děti, které často ani nerozeznají blížící se hrozbu. Ačkoliv je kyberšikana vcelku nový pojem, užíván je bohužel stále častěji. Na co by si měli dát rodiče u svých dětí pozor?
Kyberšikana je způsob šikany za využití digitálních technologií. Děti se dnes dostávají k elektronice daleko dříve, než tomu bylo v minulých letech. Často už do první třídy nastupují s telefonem v ruce, k moderní výuce využívají tablety a v pozdějším věku jsou počítače jedním z předmětů. Ať už na sociálních sítích nebo v soukromých zprávách se mohou setkat s těmi, kteří se budou snažit jejich naivity zneužít.
Kyberšikana je novodobý způsob, jak druhému ublížit
Tento novodobý způsob šikany se může odehrávat právě na sociálních sítích či jiných platformách, ať už těch pro zasílání zpráv, herních apod. Je to opakované chování, jehož cílem je vyděsit, rozzlobit nebo ponížit toho, kdo je terčem útoku.
Může jít o šíření lži, zveřejňování trapných či dokonce intimních fotografií, videí, zasílání zraňujících či výhružných zpráv nebo dokonce vydávání se za někoho jiného a posílání zpráv pod cizím jménem. Kyberšikana má jednu velkou výhodu oproti šikaně – zanechává totiž digitální stopu, která může sloužit jako důkaz.
Trestným činem u nás není, naplňuje ale znaky jiného
U nás není kyberšikana klasifikována jako samostatný trestný čin či přestupek, často však naplňuje skutkovou podstatu jiného trestného činu, například vydírání či vyhrožování. Není tak pravda, že by lidé, kteří prostřednictvím internetu útočí na druhé, byli nepostižitelní.
Odnoží kyberšikany je potom kybergrooming, který označuje snahu navázat důvěrný vztah s obětí, a to natolik, aby svolila k osobní schůzce. Je častým nástrojem pedofilů s cílem sexuálního zneužití oběti, fyzického násilí na oběti, zneužití oběti pro dětskou prostituci či pornogarafii apod.
S rozmachem sociálních sítí se k tomu přidal ještě kyberstalking, neboli on-line nebezpečné pronásledování. V době, kdy o sobě mnoho lidí dává informace na internet dobrovolně, nejde o nic tak těžkého. Obecně bychom do kyberšikany mohli zařadit i hoax (nepravdivá zpráva s cílem šířit paniku, zasílaná obvykle po e-mailu) a SMS spoofing (zasílání stovek zpráv přes webovou SMS bránu).
Jak se bránit?
Děti jsou nejzranitelnější, protože přirozeně druhým věří. A to ačkoliv jim rodiče od útlého věku vtoukají do hlavy: "Nechoď s cizími lidmi! Nevěř jim!" Pokud zpozorujete u svého dítěte změnu chování, určitě zbystřete. Není řešením dítěti internet zcela zakázat, protože s ním bude přicházet do kontaktu i v budoucnu, tomu rodič nezabrání. Udržte si však kontrolu nad tím, co vaše dítě na sítích dělá, jaké navštěvuje stránky, schvalujte stahování různých aplikací. Sledujte také, s kým na webu konverzuje.
Učte své dítě už odmala také tomu, co o sobě může na webu uvádět, jaká videa točit, kam je dávat. V dnešní on-line generaci je mnoho těch, kterým videa, která zveřejnili na různé platformy, mohou do budoucna způsobit mnoho problémů. A to zejména ve chvíli, až dospějí a budou žádat o práci. Učte své dítě, že digitální stopa je téměř nesmazatelná, kdykoliv a kdekoliv si může někdo příspěvek, který na internet dá, stáhnout a uložit.
Právo být zapomenut
Jde o právo na výmaz, pochází ze soudního sporu ve věci C 131/12 Google Spain SL, Google Inc. proti Agencia Española de Protección de Datos (AEPD), Mario Costeja González. Jde o právo být zapomenut v internetovém prostředí tak, aby internetový vyhledávač neukázal celou vaši minulost. Začalo to tím, že González dlužil peníze na sociálním zabezpečení a kvůli tomu mu byly zabaveny nemovitosti. Dražba byla vyhlášena i v místních novinách a tyto dva články byly dány do internetového archivu novin. Když jste si zadali jeho jméno do vyhledávače, ukázalo vám to právě tento dávný dluh.
González to pociťoval jako újmu na svém právu a podal o mnoho let později na Google stížnost. Věc došla až k Evropskému soudnímu dvoru, kde dali Gonzálezovi za pravdu. Vzniklo tak právo požadovat po vyhledávači odstranění důkazů, které způsobují porušení práva. Svůj význam to má například při soudu, který je medializován, a tím zaniká presumpce neviny. I po vynesení zprošťujícího rozsudku si můžete přečíst další a další spekulace.
Budiž vám to návodem, že internetový vyhledávač nemusí snést všechno.
Zdroj: bulletin-advokacie.cz, unicef.org, gdpr.cz, policie.cz
KAM DÁL: Nesezdaní partneři: Jak určit otcovství a dohodnout se na příjmení dítěte?
