Ne každý chleba je kvalitní. Jak ale vybrat ten správný a zbytečně si neničit zdraví?

Už jsme to zažili nejspíše všichni. Pokud vycestujeme na delší dobu do zahraničí, nejvíce nám schází právě poctivý český chléb. Přestože jsou v posledních letech zmiňovány spíše exotické potraviny, dostává se zase do popředí i chléb. 

Zdá se, že nastává určité období jeho renesance. Je to nejen z důvodu pestré nabídky jeho sortimentu a relativně nízké ceny, ale především díky jeho výživovým vlastnostem a výjimečné chuti právě kvalitního českého chleba.

Jaké u nás máme druhy chleba?

V současné době se v České republice vyrábí nespočetné množství druhů chleba. Členění na druhy a skupiny upravuje vyhláška ministerstva zemědělství. "Skupiny se člení podle podílu mouky na chléb pšeničný (min. 90 % pšeničné mouky), chléb žitný (min. 90 % žitné mouky), chléb žitno-pšeničný (více než 50 % žitné a více než 10 % pšeničné mouky), chléb pšenično-žitný (více než 50 % pšeničné a více než 10 % žitné mouky), chléb celozrnný (min. 80 % celozrnné mouky), chléb vícezrnný (min. 5 % vícezrnných obilnin) a chléb speciální (min. 10 % speciálních plodin – olejnin, luštěnin, zeleniny, brambor apod.)," vysvětluje Jaromír Dřízal ze Svazu pekařů.

Vyšší podíl živého kvasu 

Chléb je podle platné vyhlášky definován jako pekařský výrobek kypřený kvasem, popřípadě droždím. Má mít tvar veky, bochníku nebo formový. Přestože množství a typ použitého žitného kvasu výrobci neuvádí, obecně platí, že čím je v těstě více přírodního živého kvasu, tím je chléb kvalitnější a déle vydrží.

Starší generace preferuje „kyselejší“ chléb s klasickým živým kvasem a s vysokým podílem žitné mouky. Mladší generace si zase oblíbila chléb vyráběný modernější technologií s nižším podílem kvasu, který je kypřený droždím a obsahuje více mouky pšeničné než žitné.

Čerstvý, nebo ze zmrazeného polotovaru?

V poslední době jsou v obchodech stále častěji nabízeny pekařské výrobky dopékané ze zmrazeného polotovaru. Prodejce má dle vyhlášky číslo 182/2012 Sb., povinnost u nebaleného chleba označovat, zdali se jedná o chléb čerstvý či dopečený ze zmrazeného polotovaru.

Čerstvým chlebem se rozumí výrobek, jehož celý technologický proces výroby nebyl přerušen zmrazením nebo jinou technologickou úpravou vedoucí k prodloužení trvanlivosti a který je zároveň nabízen k prodeji spotřebiteli nejdéle do čtyřiadvaceti hodin po upečení. Pokud je chléb z polotovaru, v místě prodeje musí být viditelné označení "ze zmrazeného polotovaru".

Chléb prospěje vašemu zdraví

Chléb tvoří základ výživové pyramidy. Odborníci přes výživu na něm oceňují i další přínosy. Jedná se totiž o významný zdroj energie, vitamínů řady B, železa, vápníku a samozřejmě vlákniny, jíž je v naší stravě stále nedostatek. Vláknina působí aktivně proti civilizačním chorobám, snižuje hladinu cholesterolu, je prevencí cukrovky a má prebiotický účinek v tlustém střevě (prevence rakoviny). Prebiotika jsou látky, které střevo nedokáže strávit.

Stávají se poté živinami pro bakterie, které jsou lidskému organismu prospěšné a jsou součástí střevní mikroflóry. Vyšší podíl žitné mouky v chlebu působí blahodárně také na peristaltiku střev a pomáhá při problémech se zácpou stejně jako i ovesná či ječná mouka.

"Žito má vysokou nutriční hodnotu a pestrou škálu minerálních látek. Chleby z celozrnné mouky příznivě působí na glykemický index – vyrovnávají hladinu cukru v krvi – a jsou bohaté na vitamíny, minerální látky a esenciální mastné kyseliny. Při výběru chleba byste proto měli popřemýšlet, jaký druh a složení chleba je nejvhodnější pro vaše zdravotní potřeby. Samozřejmostí také je, aby vám chutnal," radí předseda Svazu pekařů. 

KAM DÁL: Zabíjí, i když nebolí: Onemocnění srdce a cév způsobuje hlavně cholesterol a krevní tlak.