Orly královské ohrožují traviči. Ornitologové hlídají místa, kde našli mrtvé dravce

Letos je tomu už dvacet let, co se do naší přírody v podstatě vrátil vzácný a majestátní druh – orel královský, který začal znovu v Česku vyvádět mládata v roce 1998.

"Tento rok jsme poprvé zaznamenali vedle jiných otrávených ptačích druhů i orla královského, a to hned ve dvou případech. Je to smutný paradox, protože letos Česká společnost ornitologická vstoupila do mezinárodního projektu na ochranu dravců PannonEagle Life, jehož vlajkovým druhem je právě orel královský," konstatuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Zároveň upozorňuje, že otrava hned dvou jedinců tak vzácného druhu, jako je orel královský, jen dokazuje, jak je tento nebezpečný a nezákonný fenomén (pokládání otrávených nástrah s velmi nebezpečným jedem karbofuranem) rozšířený.

Nebezpečné lokality ohlídá cvičený retrívr

Právě ty nejnebezpečnější lokality, na kterých už traviči zabíjeli, má teď Česká společnost ornitologická ve svém hledáčku. Na místa, kde byli v minulosti otrávení dravci nalezeni, se nyní pravidelně vydává psovodka Klára Hlubocká s retrívrem Samem, který úspěšně dokončil náročný výcvik na hledání otrávených nástrah.

Tým bude v rizikových oblastech působit především jako prevence ptačí kriminality. Nikdo logicky nechce říkat, kde se tato místa nacházejí, aby nedávali návod případným travičům. 

Orel letos vyvedl 10 mláďat

V letošní sezoně ornitologové zaznamenali celkem 11 teritoriálních párů orlů královských, u kterých se dalo předpokládat, že zahnízdí.

Osm z nich si následně skutečně postavilo hnízdo a kromě jedné dvojice všechny ostatní zahnízdily. Pět párů nakonec úspěšně vyvedlo celkem 10 mláďat. Polovina mláďat dostala satelitní vysílačky, díky kterým budou ornitologové moci sledovat další osud těchto impozantních dravců.

Dravci si stavějí nestabilní hnízda

Hnízdění orlů královských bylo v Česku poprvé zaznamenáno teprve v roce 1998. Od té doby u nás vzácní orli hnízdí pravidelně a jejich počty pomalu narůstají. "Zdaleka ne všem orlím párům se ale podaří dovést svá mláďata až k samostatnosti. Orli královští si totiž stavějí nestabilní hnízda, která se mohou vlivem silného větru zbortit nebo z nich mladí orli vypadnou. K nepříznivým přírodním vlivům se letos bohužel přidal i člověk pokládáním otrávených návnad," uvedl Vermouzek.

Podle ornitologů je docela překvapivé, že mláďata ze zborcených hnízd dost často přežijí. "Je pak možné nalezená mláďata buď vysadit na prázdné hnízdo v blízkém okolí, kde si je rodiče najdou, nebo je adoptovat do jiné orlí rodiny," popisuje David Horal z České společnosti ornitologické.

Pokud je to technicky možné, ornitologové při kontrolách hnízd nestabilní stavby zpevňují. Ne všechna hnízda je ale možné zabezpečit. "Letošní pád jednoho orlího hnízda bohužel nepřežil ani jeden ze tří sourozenců. Naopak mládě vypadlé z jiného hnízda bylo úspěšně přemístěno a adoptivní rodiče, kterým se vylíhl jedináček, tak nakonec odchovali dvě mláďata."

Skvrny připomínají královský hermelín

Orel královský je mohutný dravec ze skupiny jestřábovitých. Větší samice má rozpětí křídel přes dva metry a může vážit až 4,5 kg. Pro dospělé ptáky (od 5. až 6. roku života) je charakteristická nažloutlá až bělavá hlava a šíje a bílé podlouhlé skvrny na lopatkách. Právě velké bílé plochy, které připomínají královský hermelín, a impozantní velikost dala orlům královským jejich druhový název. Mláďata jsou méně kontrastní a jsou světlejší než dospělci.

Na stavbě nového hnízda začínají orli královští pracovat již v listopadu. Koncem března pak samice snáší obvykle 2–3 vejce. Na začátku května se následně líhnou mláďata, která však hnízdo opouští až na konci července. Orel královský loví především středně velké savce, ale také ptáky a přiživuje se i na mršinách. Morava tvoří západní hranici areálu rozšíření orla královského.

Traviči zabíjeli i mořské orly

Otravy karbofuranem bohužel nejsou nikterak ojedinělé a mrtvá, otrávená zvířata nacházejí lidé už roky nazpátek. Asi před třemi lety to bylo například na Benešovsku, kde zahynuli další vzácní dravci – orli mořští. Otrávenou návnadu vezmou prakticky všechny druhy dravců, protože jsou z většiny příležitostnými požírači mršin při nedostatku živé potravy nebo když se jim lov prostě nedaří. |

O tom by mohl vyprávět zakladatel a šéf Ochrany fauny ČR Pavel Křížek z Hrachova na Příbramsku. "Útok travičů neodnášejí jen divoce žijící zvířata. Víme o případech, kdy se jedem otrávili při venčení psi. Kromě už i otráveného orla skalního u Olbramovic, který nebyl prvním takovým případem v tamní myslivecké honitbě, jsme nalezli třeba otráveného krkavce nebo luňáka," potvrdil Křížek.

Jed je nebezpečný už pouhým dotykem

Položením otrávené návnady ale dotyčný neriskuje jen to, že zabije "jen" nepohodlného predátora, ale i vzácné druhy. Travič se dopustil protiprávního jednání, ale nejen toho. Karbofuran, jinak nazývaný také jako chmelový jed, patří k toxickým látkám přenosným pouhým kontaktem.

"Pokud by mrtvého ptáka či jiného tímto způsobem usmrceného tvora našlo dítě a ze zvědavosti si jej odneslo domů, může se samo otrávit," varuje Křížek. Proto je dobré varovat nejen děti před tím, aby v případě nálezu mrtvého zvířete v přírodě na něj vůbec nesahaly a nález oznámily rodičům a ti policii.

Podle Pavla Křížka je nyní v našem kraji relativně klid. Žádné otrávené zvíře se nenašlo jakou dobu. To ale neznamená podle Křížka, že se nic neděje. "Dříve jsme tyto případy řešili my jako Ochrana fauny, nyní si to vyřizují myslivci sami mezi sebou."

Pokud se najde otrávené zvíře, myslivecké sdružení to nahlásí jako přečin proti myslivosti a ochraně přírody a řeší to jak odbor životního prostředí daného městského úřadu, tak i kriminálka a už ne obvodní oddělení policie, jako tomu bylo dříve. "Myslivci se mezi sebou nyní hlídají a nejen díky medializaci se ti, kteří případně otrávené návnady pokládají, bojí. To je dobře, ale v žádném případě to neznamená, že se nic podobného neděje," upozornil Pavel Křížek. Domnívá se, že když se nikomu a ani ochranářům přírody nepodařilo dlouho najít mrtvé, otrávené zvíře, může to znamenat i to, že traviči jsou důslednější a okolí otrávených návnad častěji kontrolují a případné mrtvé ptáky likvidují.