Na Okoř je cesta jako žádná ze sta. Strašila tu opravdu Bílá paní?

Hrad Okoř rozhodně nepůsobí dojmem nedobytné pevnosti. Skutečně patří k výjimkám, protože neční na vysoké skále, která by ho chránila příkrými svahy. Vystavěli ho v údolí mezi poli na malé vyvýšenině nad Zákolánským potokem. Okolní vrchy jsou tu vyšší.

Jméno stavitele je dosud neznámé, ale dost možná se pro stavbu na tak neobvyklém místě rozhodl proto, že chtěl ochránit kupecké cesty z Prahy do Slaného. Stalo se to tak někdy za vlády krále Přemysla Otakara II. ve druhé polovině 13. století. V té době už zde fungovala hradní kaple. Její gotická okna se dokonce dochovala až do dnešní doby.

Okenní otvory však neodhalují krásy okolní přírody. Důvodem je přestavba, která se realizovala v rámci původního hrádku ve 14. století. Došlo k obezdění a osekání všech ozdob. Nový vlastník František Rokycanský kapli použil jako základ pro výstavbu pětipatrové veže, jejíž zbytky dnes vévodí zřícenině. Slabé zdi by totiž tíhu tak velké věže neunesly. Mše se ale v kapli stejně sloužily dalších několik staletí.

Opravdu tu byla Bílá paní?

Každý návštěvník hradu si alespoň v duchu zanotuje známou trampskou píseň: "Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta…" Jednou z hlavních postav je v ní Bílá pání, které se dvoří "šerif". Druhá sloka nezvyklý vztah ještě vystupňuje. Okoř byl vykraden, ovšem nikdo nebyl dopaden. "Šerif hrál celou noc mariáš s Bílou paní v kostnici, místo aby hlídal, zuřivě ji líbal, dostal z toho zimnici."

Z těchto slov by se samozřejmě dalo předpokládat, že se podle pověsti na hradě potuluje minimálně jedno strašidlo. Jenže právě zde se žádná báchorka o Bílé paní nezachovala. Nejblíže zakletí se ale prý ocitla Juliána, kterou její otec Sukorád nutil do stavby s nějakým šlechticem. Zval jich tenkrát mnoho, ale žádný dívku dostatečně nezaujal.

Rytíř už z toho byl neštastný a zavolal si vyhlášenou hadačku Filomenu a poprosil ji o radu. Dokonce po ní chtěl, aby uvařila odvar z čarovných bylin, aby se konečně zamilovala. Babizna prý měla údajně dokonce dívce zašít do šatů žabí kost, ale Juliána i potom jen vrtěla hlavou nad všemi nápadníky. Čarodějci přitom předtím nikdy podobný lektvar neselhal.

Vše ale bylo jinak, protože Juliána už byla zamilovaná do mlynářovic syna. Když se to rytíř dozvěděl, rozpálilo ho to do běla. Mlynářovic syna chtěl vyhnat své dceři z hlavy tím, že ji zavřel do věže. Chlapec ale svou milou dlouho trápit nenechal a zosnoval útěk, který se podařil. Oba ale dlouho na svobodě nebyli, protože je dopadl rytíř a ve své rozběsněnosti je usmrtil. Svého činu následně tak litoval, že vedle hrobu postavil poustevnu a setrval v ní v modlitbách. Vražda se ale stala mimo samotný hrad, a proto se zde duch dívčiny neobjevuje.

Okoř stále přitahuje

Dokonce by se dalo říct, že je pomyslným magnetem pro turisty. Důvodem bude zřejmě to, že okolí je ideální jak pro pěší, tak i pro cyklisty, které láká lehce zvlněná krajina. Když tudy totiž projíždíte, vnímáte pěknou přírodu a také máte rozhled po krajině.

Nahoře na vyhlídce zříceniny se pak potkává hned několik turistických značek i cyklostezek. V kombinaci s tím, že jde o atrakci blízko Prahy, je jasné, že si lidé toto místo rychle našli a navíc tak oblíbili, že se na něj i vrací. V létě tu navíc jsou často i koncerty, šermířské souboje nebo soutěže pro děti. Najdete tu také hotely, parkoviště, restaurace nebo třeba Cukrárnu v podhradí.