Nejhorší dopravní stanice v Praze se mění v krápníkovou jeskyni. Nejostudnější místo najdeme na Černém Mostě
Vydat se na konečnou stanici Černý Most je opravdu velmi obohacující zážitek. Velkorysý architektonický projekt zde navazuje na relativně podařenou stanici Rajská zahrada, ale na konečné se doslova podepsal zub času. Neuvěřitelně zanedbaná stanice s autobusovým nástupištěm je dnes ve zcela ostudném stavu. Jakou roli v tom hraje architektura?
Architekt Patrik Kotas se do pražské architektury zapsal několika stanicemi metra, které svým stylem stárnou rychleji, než si původně představoval. Jediná stanice Rajská zahrada snad ještě přidává místu nějakou novou hodnotu. O stanici dál se však setkáváme s ukázkou vyprojektované stavby, která se postupně rozkládá a návštěvníci zde rozhodně nezažívají nic pěkného.
Záměr vytvořit nové urbanistické centrum sídliště Černý Most byla jistě dobře míněná, ale realizace po 21 letech ukazuje, s jakými limity byla stanice navržena. Nutno dodat, že způsob, jakým je o celý prostor stanice metra a autobusového nádraží postaráno, je snad ještě horší než samotná estetika místa.
Boj s holuby
Celý komplex je složený z hlavní haly, kde v úrovni dopravní komunikace končí metro B. Stanice je profilovaná s dvěma nástupišti tak, že je nutné použít nadchod, který se měl v původním plánu stát dominantou Černého Mostu. Tím se však nikdy nestal. Místo toho je dnes vidět věčný souboj správce budovy s holuby.
Interiér nadzemní haly je totiž přehlídkou všudypřítomných sítí, které mají bránit těmto opeřencům v rozletu. Každý povrch stánku, lampy či parapetu je opatřen soustavou kovových bodců. Pokud je nahodilá a maniakální soustava obranných prvků k něčemu, tak určitě ne k tomu, že je v nadzemním prostoru čisto. Dobrá myšlenka prosklené haly je tam pomalu zahalená holuby, kteří si stejně najdou cestu a nad lidskou hloupostí evidentně vždy zvítězí.
Krápníková jeskyně
Pod úrovní ulice se také rozkládá několik autobusových nástupišť, které nabízejí opravdu nevšední zážitky. Už jste někdy čekali na autobus v krápníkové jeskyni? S trochou nadsázky se právě to odehrává na Černém Mostě. Od roku 1998, kdy stanice vznikla, se tady totiž na mnoho věcí opravdu nesáhlo. Všudypřítomná špína člověka zaráží natolik, že začne přemýšlet, jestli se nejedná o nějaký experiment.
Vrcholem je kus zábradlí na jednom z nástupišť. Z děravé betonové konstrukce už několik let padá jedna kapka za druhou. Kov pod tíhou let a milionů kapek vody jednoduše nevydržel, a tak dnes můžete být svědky opravdu nevídaného přírodního jevu. Kdo je tedy silnější, voda nebo kov? Na Černém Mostě najdete odpověď.
Velkoryse pojatý prostor při výstupu ze stanice metra má jeden prvek, který měl být původně dekorativním, ale zároveň zastřešujícím prvkem. Pravděpodobně se zde měl člověk schovat před deštěm. Těžko dostupný vrchol zaoblené plastové střechy je však dalším prvkem, kde se podepisuje nedotčená špína už několik let. Průhled v některých místech neočekávejte. Slunce si skrze mech také marně hledá cestu.
Nejostudnější místo
K tomu všemu je prostor kolem stanice metra plný slepých nedokončených cest, kde parkují ukradené nákupní košíky z nedalekého nákupního centra. Tam, kam se odváží nějaké rostliny, jsou dnes obrovské keře a soustavy odpadkových košů, kterých na jednom místě najdete třeba i šest, jsou stejně k ničemu.
Stanice Černý Most na občany nepůsobí zrovna sympaticky a ti to dávají dostatečně najevo. Odhozené odpadky jsou vlastně ta nejmenší škoda. Ne nadarmo si lidé v anketě zvolili stanici Černý Most za nejostudnější místo Prahy. Lidé odtud prchají rychle, jak jen to jde. Když se však na chvíli zastavíte, objevíte opravdu přehlídku neuvěřitelných biologických, architektonických úkazů. Obraťme list a zakonzervujme Černý Most v čase. Ještě několik let nic nedělání a stanice se stane naopak vítanou atrakcí. Na krápníkové jeskyně už je zaděláno...
