České vědkyně objevily mutace naznačující účinnost genové terapie v léčbě rakoviny
Na účinnost drahé genové terapie CAR-T při léčbě leukémie mají vliv dva biomarkery. Popsaly je vědkyně z výzkumné skupiny Michala Šmídy z centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Spolupracovaly s odborníky z Fakultní nemocnice Brno a brněnské lékařské fakulty.
Mutace v genu ATM ukazují na dobrou reakci pacienta, zatímco mutace v genu TP53 mohou znamenat selhání CAR-T terapie. Objev poslouží onkologům při rozhodování, zda u pacienta genovou terapii nasadit. Studii, na kterou upozornila mluvčí univerzity Tereza Fojtová, zveřejnil časopis Journal for ImmunoTherapy of Cancer.
Pro každého pacienta zvlášť
Genová terapie CAR-T využívá vlastního imunitního systému pacienta k útoku na rakovinu. Upravené buňky se připravují pro každého pacienta zvlášť. Terapie se od konce roku 2019 používá ve Fakultní nemocnici Brno. V Česku stojí více než 10 milionů korun.
Dosud byla terapie CAR-T schválena pro léčbu akutní lymfatické leukémie a u některých typů B-buněčných lymfomů. U chronické lymfocytární leukémie bývá léčba efektivní pouze u třetiny pacientů. Doposud nebyly k dispozici žádné biomarkery, které by předpovídaly výsledek terapie.
„V naší studii jsme identifikovali dva takové biomarkery, konkrétně mutace v genech TP53 a ATM, které mohou, jak naše výsledky ukázaly, významně ovlivnit odezvu na CAR-T terapii. Doufáme, že jejich využití pomůže onkologům při rozhodování o nasazení této extrémně drahé imunoterapie u těch pacientů, kteří z ní budou mít největší prospěch,“ uvedl Michal Šmída, takzvaný korespondenční autor studie.
Ve výzkumu pomáhají myši
První autorka studie Veronika Mančíková a její kolegyně pracovaly s primárními buňkami od pacientů s chronickou lymfocytární leukémií, které nesly dvě definované genové mutace. „K zavedení mutací TP53 a ATM do imortalizovaných lidských buněčných linií jsme použili molekulární nůžky zvané CRISPR-Cas9. Tento revoluční nástroj nám pomohl narušit funkci těchto genů. Tímto způsobem jsme vytvořili další buněčné modely, které nám pak posloužily ke studiu terapeutické odpovědi,“ popsala Mančíková.
Upravené buněčné linie byly poté vloženy do myšího modelu, kde vytvořily nemoc připomínající lidskou chronickou lymfocytární leukémii. Vědkyně poté léčily myši buněčnou terapií obsahující geneticky modifikované lidské bílé krvinky a sledovaly terapeutickou odpověď zvířat nesoucích verzi nemoci s mutovaným genem TP53 nebo ATM.
KAM DÁL: Astmatička Monika: Kvůli rouškám musím zvýšit dávky kortikoidů i ventolinu, moje tělo to nezvládá
