Hendrik Streeck: virolog, který jde proti všem. V obchodě se nenakazíte, říká
Přední německý virolog Hendrik Streeck tvrdí, že dosud nebyl prokázán přenos koronaviru Sars-CoV-2 v supermarketech, restauracích či kadeřnictvích. Podle něj se příliš nedrží ani na površích a pravděpodobnost jeho přenosu dotekem s takzvaně kontaminovaným povrchem je podle něj malá.
Streeck v rozhovoru se stanicí RTL poukázal na to, že přenášení virů se většinou odehrává mezi lidmi, kteří jsou po delší dobu v těsném kontaktu. Jiná, nedávno zveřejněná finská studie ale například uvádí, že nakažený člověk může na několik minut zamořit svoje okolí i ve vedlejší nákupní uličce.
Optimistický virolog
Streeck, který je ředitelem virologického institutu při Bonnské univerzitě, v posledních dnech vyvolal polemiku ve vědecké obci kolem nové studie z okresu Heinsberg, který je s více než 1 400 potvrzenými případy jedním z epicenter nemoci covid-19 v Německu. Tým kolem Streecka tvrdí, že 15 procent občanů silně zasažené obce Gangelt už má vůči viru imunitu a pravděpodobnost úmrtí na infekci vyčíslil na 0,37 procenta. Například podle americké Univerzity Johnse Hopkinse je přitom úmrtnost v Německu pětkrát vyšší. Streeck je rovněž zastáncem postupného uvolňování protikoronavirových opatření a návratu k normálnímu životu.
Přežívají viry na površích?
„Neexistuje významné riziko nakažení nemocí, když jdete nakoupit. Prudké epidemie infekce byly vždy výsledkem toho, že lidé byli po delší dobu těsněji spolu, například při après-ski večírcích v rakouském Ischglu,“ řekl dnes vědec RTL.
Podle něj nejsou ani důkazy o tom, že by viry přežívaly na površích. „Když jsme snímali vzorky z klik od dveří, telefonů nebo toalet, nebylo možné v laboratoři vir kultivovat na základě těchto stěrů,“ řekl Streeck.
Velká shoda náhod
„Aby člověk virus skutečně 'dostal', musel by se někdo vykašlat do své ruky, bezprostředně poté se dotknout kliky od dveří a hned poté by jiný člověk musel uchopit za kliku a následně se dotýkal svého obličeje,“ vysvětlil německý expert. Streeck se proto domnívá, že je malá pravděpodobnost přenosu viru přes dotek s takzvaně kontaminovanými povrchy.
Existují však různá zjištění ohledně toho, jak se virus šíří. Například odborníci z amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a z Národního ústavu zdraví (NIH) dospěli k názoru, že vir dokáže přežít 24 hodin na papíře, tři hodiny v aerosolech a až tři dny na plastech a nerezové oceli. Německý Institut Roberta Kocha (RKI) však upozorňuje, že takové vědecké studie jsou prováděny v experimentálních podmínkách, a proto nejsou příliš reprezentativní, pokud jde o riziko přenosu v běžném životě.
Očekává se podrobnější studie
V Heinsbergu nyní má být provedena další studie, která má přinést hlubší poznatky o tom, jak se vir šíří a jak by se dal zadržet. „Výsledky této podrobnější studie by pak mohly posloužit jako základ pro doporučení pro národní strategie upouštění od omezení pohybu,“ věří Streeck. Důležité podle něj je, aby se rozhodnutí opírala o fakta, a nikoli o předpoklady.
Jak to tedy je?
Vědci z Aaltovy univerzity ve Finsku nedávno zveřejnili video znázorňující šíření kapének s virem mezi regály v uzavřených prostorech, jako jsou obchody. Jeden člověk podle nich může nakazit i nakupující z druhé uličky, přičemž vir podle nich zůstává ve vzduchu několik minut.
„Někdo infikovaný koronavirem může zakašlat a odejít, ale zanechat za sebou extrémně malé aerosolové částice nesoucí koronavirus. Tyto částečky pak mohou skončit v dýchacích cestách druhých lidí v blízkosti," cituje finského vědce Villeho Vuorinena britský deník Daily Mail.
KAM DÁL: Bylo 14. dubna 1912 a Titanicu i lidem na jeho palubě zbývalo posledních několik hodin. Nikdo to zatím netušil.
