Obsazený Černobyl nevybouchne, problém je spíše únik radioaktivního paliva
Ruská vojska obsadila jadernou elektrárnu Černobyl, v níž se stále nachází jaderný odpad, který by mohl ohrozit okolí. Co by se stalo, kdyby byl areál bombardován?
24. února napsal Anton Geraščenko, poradce a bývalý náměstek ministra na ukrajinském ministerstvu vnitra, na Facebooku: „Pokud bude v důsledku dělostřeleckých úderů okupantů zničeno úložiště jaderného odpadu, může radioaktivní prach pokrýt území Ukrajiny, Běloruska a zemí EU!“ Reagoval tak na obsazení Černobylu ruskými vojsky. O několik dní později byla ostřelována také jaderná elektrárna v Záporoží, kde dokonce došlo k požáru jedné z budov. Mnoho lidí po celém světě se začíná obávat, že by na Ukrajině mohlo dojít k jaderné katastrofě.
Podle Edwina Lymana, ředitele pro bezpečnost jaderné energetiky v Unii znepokojených vědců, však skutečnost nemusí být tak hrozivá. „I kdyby došlo k neúmyslnému ostřelování konstrukce, myslím, že by to nestačilo k jaderné katastrofě,“ řekl Lyman v rozhovoru pro Live Science.
V České televizi se ke stejnému tématu vyjádřil také bývalý šéf jaderné elektrárny Temelín Bohdan Zronek: „Na to (aby došlo k jadernému výbuchu) je materiál, co je v jaderných elektrárnách, naprosto nevhodný. Na druhou stranu to, co může nastat, je ztráta chlazení paliva v reaktorech a případné poškození paliva, potenciálně až únik radioaktivních látek. To už by ale musel nastat celý řetězec selhání v důsledku přímo násilného poškození. Tomu zatím podle informací, které máme, nic nenasvědčuje,“ říká Zronek.
Požár paliva je problém
Vyhořelé radioaktivní palivo představuje největší nebezpečí. Pokud by došlo k jeho vznícení, požár by mohl trvat celé týdny a bylo by nemožné jej uhasit, radioaktivní látky by se navíc dostávaly volně do atmosféry. V tu chvíli by bylo možné mluvit o jaderné katastrofě. „Ano, tohle je pravděpodobně největší hrozba v Černobylu,“ uvedl Lyman.
Celá situace kolem jaderných elektráren na Ukrajině nicméně ukazuje, že plány pro jadernou energetiku musí brát v úvahu možnost války. Tak, jako byli Japonci překvapení gigantickou tsunami a zemětřesením, které těžce poškodily jejich elektrárnu Fukušima, tak je svět nyní v úžasu z toho, že na chladicí věže jaderných elektráren střílejí raketomety a dělostřelectvo. I superodolné konstrukce nemohou odolávat soustředěnému a dlouhodobému ostřelování zbraněmi a střelami. Nezbývá než doufat, že k takovým krokům se ruská armáda neuchýlí, ostatně ohrozila by tím i své vlastní vojáky.
KAM DÁL: Nejen jaderné hrozby, ale také ty vesmírné začíná používat Rusko.
