Komu by se chtělo do francouzských tepláků? Babiš se z nich může vyvléknout. Jenomže co s paní Monikou?

Lze si jen těžko představit, že by jakýkoli stát vydal svého prezidenta do vězení jiné země. V tomto zjednodušeném pohledu by se dalo téměř jistě říct, že se Andrej Babiš nakonec rozhodne do nadcházející prezidentské volby jít. Statut hlavy státu by ho bez potíží ochránil před tak otravnými věcmi, jakými jsou vyšetřování, obžaloby nebo trestní stíhání. Kdo na to má mít pořád čas a hlavně nervy? 

Andrej Babiš na to má právníky, má jich armádu a má pro ně dost peněz, aby ho takové malichernosti nemusely moc zajímat. Jenomže těch malicherností se poslední dobou schází nějak moc a poškozují panu poslanci pověst. Volání, že je to všechno „Kampááááň!“, už je ohrané, navíc pro Francii jsou nějaké blížící se české komunálky zcela pod rozlišovací hodnotou evropského významu.

Jeho český fanklub samozřejmě nějaké stamiliony v hotovosti, za které si Babiš přes offshory nakoupil domečky na Azurovém pobřeží, vůbec nezajímají. Oni mu jeho útraty přejí - vždyť tolik pracuje a je úspěšný v tom, co roky zarputile buduje. Je to "jejich člověk z lidu" a těmto povídačkám o podvodech, neetickém chování, nefér jednání nebo nelegálním čerpání dotací vlastně vůbec nevěří. U tetiček z českých vesniček se Andrej o svou pověst bát nemusí. Těm i kdyby uniformovaný policista ukázal důkazy, že zabil vlastníma rukama štěňátko, nevěřily by. 

Cesta k nesmrtelnosti

Dobrou pověst ovšem ztrácí kdekoli mimo náměstí, na nichž velmi úspěšně podporuje tezi, že současná česká vláda Petra Fialy málo pomáhá. „Vždyť ani ta 5000 podpora pro děti se jim nepovedla udělat tak, aby se systém během pondělního rána totálně nezhroutil,“ znělo zajisté v českých hospodách, když extrémní nápor žadatelů nezvládal provoz tak zvané identity občana. Přitom všichni oprávnění mohou žádat ještě následujících 12 měsíců a tím, že strhnou nedočkavostí server, rozhodně na žádný speciální jackpot nedosáhnou. Andrej Babiš a jeho lidé tuto víceméně předem očekávanou chybu rozhodně využijí a u "svých lidí" si tím jen pojistí nesmrtelnost. 

U lidí, kteří si umí spočítat, jak se věci mají, si ji ale nikdy nezajistí. Nebudou mu věřit ti, kdo vidí, jak za roky v politice ovládl policii, ani ti, kdo si uvědomují, že státní zástupci v jeho kauzách nekonají tak, jak by u druhých konali okamžitě. Nikdy už mu neuvěří lidé, kteří chápou, že jeho dlouhé prsty chrání také věrné spolupracovníky. Vždyť třeba jeho exministryně Alena Schillerová či Klára Dostálová nikdy neponesou zodpovědnost za svá nekompetentní rozhodnutí a rozhazování státních peněz ve vlastní prospěch.

Pražský hrad místo francouzského vězení? 

Skrz prsty už se na Andreje Babiše dívají také v rámci mezinárodní politiky. Platí za Evropskou komisí několikanásobně uznaného zneuživatele unijních dotací. S jeho arogancí už mnohým zahraničním politikům došla trpělivost a kvitují, že Česko nyní zastupuje korupcí nezatížený profesor. S ním se možná nedomluví francouzsky a německy, ale domluví se slušně, často i na kompromisu a především bez nutnosti poslouchat egomanské projevy toho, kdo vše ví a umí úplně nejlíp. 

Zpráva francouzského deníku Le Monde musela šéfa hnutí ANO zaskočit, pokud o ní tedy neměl předem žádné indicie. Vyšetřování nezávislým soudem souvisí s loňskou kauzou, kdy server investigace.cz těsně před říjnovými parlamentními volbami zveřejnil tak zvané Pandora Papers, v nichž expremiér Babiš figuroval v souvislosti s nákupem nemovitostí v Mougins. Jestli mu hrozí v rámci krácení solidární daně ve Francii trest, ukáže vyšetřování. Mohl by být až ve výši čtyř let odnětí svobody. Vyhnout by se mu zajisté mohl tím, že by se stal prezidentem Česka. 

K tomu by ovšem musel Andrej Babiš udělat minimálně jeden důležitý krok - ohlásit kandidaturu do prezidentské volby, z níž vzejde nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Proslýchá se, že Babišovým cílem aktuální karavanové kampaně není získávání hlasů do volby prezidentské, ale spíše rozvracení země a verbování občanů proti současné vládě. Výsledkem má být vyvolání předčasných voleb a návrat do Strakovy akademie, odkud by mohl opět řídit stát jako firmu.

Výměna manželky za doživotní klid

Tím by zřejmě tolik nenaštval svou manželku Moniku, kterou role manželky vysoce postaveného politika nijak netěší. Jako žena premiéra se musela omezovat, kvůli večírkům s přáteli byla dokonce donucena si uzamknout svůj instagramový účet. Zájem veřejnosti paní Moniku nebaví a tím spíš by se do něj v současné chvíli, kdy žije zcela v poklidném ústraní, nechtěla vracet. Přesto by jako manželka premiéra měla oproti roli první dámy klid. Z Pražského hradu by musela organizovat slavnostní recepce, bylo by vhodné, aby svého chotě doprovázela na cesty do zahraničí a byla by v hledáčku médií ještě mnohem více. 

Toho si je Andrej Babiš vědom, ví, že jeho žena o popularitu nijak nestojí, a je otázkou, zda jej hrozba "francouzských tepláků" ke kandidatuře na prezidenta přeci jen nedonutí. Imunita v pozici premiéra totiž není neomezená a ani s pomocí spřátelené policie by si nemohl být jistý tím, že všechny jeho kauzy návratem do Strakovky konečně zmizí jako obláček dýmu. Jako prezident Česka by se nemusel obávat téměř ničeho. Jeho lukrativní podnikání by mohlo nadále bezproblémově běžet ve svěřenských fondech, obvinění, obžaloby či tresty by byly uloženy k ledu a i francouzská prokuratura by mohla maximálně konstatovat, že se Andrej Babiš dopustil trestného činu. Stěhování za mříže, vytepané kovářem odněkud z Cote d'Azure, by mu již nehrozilo. A složením slibu do rukou předsedy Senátu by měl zajištěný doživotní klid. 

Zdroje: čtidoma.cz, investigace.cz, irozhlas.cz

KAM DÁL: Vládo, pracujete jako amatéři, vzkazuje odborník. Fialovo sako působí jako červený hadr na býka.