Libor Podmol na Dakaru spadl, vyhodil si žebro a zachránil soupeře
Říká se, že není důležité, jestli je zážitek pozitivní, hlavně když je silný. Libor Podmol si takových nezapomenutelných příhod „vychutnal“ v 5. etapě Dakaru hned několik. „Bloudil jsem, třikrát jsem spadl, třikrát mi vyletěl airbag, přišel jsem o zadní brzdu a vyhodil si žebro. Ale udělalo mi radost, že jsem pomohl dojet zraněnému soupeři,“ popsal nováček na slavné rallye, který do cíle dojel na 51. místě se ztrátou dvou hodin. Průběžně je zatím na 45. příčce.
Čtvrteční dějství bylo podle Podmola zatím nejnáročnější. „Po obtížných 450 měřených kilometrech mě čekal ještě dvousetkilometrový přejezd po silnici do bivaku. Jsem na kost promrzlý a unavený. Byl jsem na motorce třináct hodin, totální peklo. Škoda těch pádů a toho bloudění, jinak by to byla jiná pohádka,“ shrnul rodák z Ostravy.
Bloudil jsem a pak přišly duny
Už začátek páté etapy nebyl podle Podmolových představ. „Trochu jsem tam zazmatkoval a musel se vracet na jeden waypoint. Jenže jsem si přitom nevymazal kilometry a ztrácel se. A jak jsem do toho roadbooku zoufale čuměl, tak jsem zapomněl na jednu škvíru, kterou jsem už předtím jen obtížně přeskočil a spadl do ní i s motorkou. Přitom mi vyletěl airbag. Takže hned zkraje jsem ztratil asi 20 minut,“ líčil bývalý mistr světa ve freestyle motokrosu.
Jen co překonal první martyrium, následovalo další. „Měl jsem stále problém s těmi nevymazanými kilometry, takže jsem dál bloudil. Ale nebyl jsem sám. Na jednom místě se sjelo několik motorek, čtyřkolek a pak dokonce i aut. Bylo nás tam asi padesát,“ vyprávěl Podmol. „No a pak přišly duny, kde jsem znovu upadl a opět mi tam vybouchl airbag. A jelikož na tankovací stanici neměli náhradní, musel jsem jet dalších 200 kilometrů bez něj a navíc bez zadní brzdy, která ten pád také odnesla. Raději jsem proto jel pomaleji.“
Dvakrát jsem ho vytáhl nahoru
Den plný nečekaných zážitků ale pokračoval, posledních 150 kilometrů vedlo totiž skrz velké duny. „Byly fakt těžké, všechny možné tvary a druhy. Strašně náročné. Pod jednou jsem uviděl ležícího závodníka. Měl něco s nohou a tak jsem mu pomohl a vyjel mu s motorkou nahoru. Jenže za další tři duny byl scénář stejný. Zase byl v písku a zase s tím nemohl nic dělat. Tak jsem mu to opět vytáhl a říkal mu, že nás čeká ještě 120 kilometrů, že takhle to dál nejde dělat. A on, že když se mu to stane ještě jednou, tak si zavolá vrtulník a skončí,“ povídal.
„Ovšem za chvíli jsem byl na zemi já. Jak jsem byl takový rozjařený, tak jsem sebou taky flákl a potřetí za den se mi nafoukl airbag. Trošku mi to vyhodilo i žebro, mám to tam nějak naražené,“ uzavřel Podmol své čtvrteční trápení, po němž v průběžném pořadí paradoxně poskočil o tři místa na 45. pozici. „Naštěstí se mi pak už povedlo dojet a v cíli jsem potkal i toho zraněného a trápícího se soupeře.“
KAM DÁL: Jak jíst zdravěji a zbavit se zlozvyků? Není to žádná věda a bolí to jen trochu.
