Lidé si za své mzdy zase koupí méně. Premiérův poradce Křeček promluvil i o nezaměstnanosti a odhadl, kdy bude lépe
Méně peněz v kapsách obyčejných lidí, zdražování prakticky veškerého zboží a služeb. I to jsou dopady rostoucí inflace. Do toho přicházejí odbory s požadavkem na zvýšení minimální mzdy. Je to správná cesta, co všechno vlastně minimální mzda ovlivňuje? Nemůže její případné navýšení znamenat masivní propouštění, protože zaměstnavatel nebude schopen nést další náklady?
Od 1. ledna 2022 je minimální mzda 16 200 Kč nebo 96,40 Kč za hodinu. V roce 2021 byla její výše 15 200 Kč za měsíc a 90,50 Kč za hodinu. Vychází ze čtyřicetihodinového pracovního týdne. Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu.
Pro peněženku běžného občana to samozřejmě neznamená nic veselého. Za své peníze si opět koupí o něco méně než v březnu (inflace 12,7 procenta). Jak nedávno poznamenal bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, „z této krize se neprožereme“. Odbory chtějí k 1. červenci zvýšit minimální mzdu na 18 200 Kč, může to být jedna z cest k "blahobytu"? Nejen na to jsme se zeptali Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BHS a poradce premiéra Petra Fialy.
Je případné zvýšení minimální mzdy krok správným směrem, nebo ještě roztočí inflaci do vyšších obrátek?
Vzhledem k vysokému růstu inflace bude nutné, aby docházelo k růstu mezd. To se samozřejmě musí týkat i minimální mzdy. Většinově však nebude možné, aby se mzdy zvýšily stejně jako inflace, protože si to mnohé podniky zkrátka nebudou moci dovolit.
- je autorem několika odborných publikací, přednáší na VŠE
- nyní je hlavní ekonom ve společnosti BH Securities a.s.
- zodpovídá za tvorbu makroekonomických a tržních analýz
- členem týmu poradců premiéra Petra Fialy
Co to bude znamenat v běžném životě?
Tím, že mzdy většinově porostou pomaleji než inflace, tak bude docházet k poklesu reálných mezd. Zaměstnanci si tak z výplat koupí méně zboží a služeb, než byli zvyklí. Tento stav bohužel nemusí skončit letošním rokem, ale může se protáhnout i do příštího roku. Je totiž třeba kalkulovat s tím, že růst mezd má proinflační efekt. Ten bychom však mohli zmírnit navyšováním produktivity práce.
Nedává tedy větší logiku posílit adresně sociální dávky, než zvyšovat plošně minimálně mzdu? Jak byste to řešil vy?
V době vysoké inflace bude nutné upravovat mnoho fixně stanovených parametrů v rámci celého sociálního systému. Proto se kloním k vytvoření pravidelné valorizace sociálních dávek podobně, jak to vidíme u důchodů. Pravidelná valorizace by se měla týkat i minimální mzdy, tak aby zaručovala důstojný život zaměstnanců, kteří ji pobírají.
Co se vlastně odvíjí od minimální mzdy, jaké efekty ji provázejí?
Je jich mnoho. Například někteří lidé pobírají minimální mzdu, aby ušetřili na daních. Časté je to například u číšníků. Ti k minimální mzdě dostávají další část výplaty ze spropitného, které se nedaní. Vzhledem k této skutečnosti číšníci pobírají vyšší čistou mzdu, než kdyby měli vyšší než minimální mzdu a ze spropitného by nic nedostávali. V tomto případě vede růst minimální mzdy k legalizaci části příjmů a má pozitivní dopad na státní rozpočet.
Co lidé, kteří se třeba bojí říci o zvýšení mzdy a "raději" berou minimální?
Tito lidé vydělávají svým zaměstnavatelům podstatně více, než kolik pobírají. Pro ně je zvýšení minimální mzdy vynikající zprávou, která povede k růstu jejich příjmů. Zaměstnavatelé při rozumném navýšení minimální mzdy nebudou ani na chvíli uvažovat o propouštění. Zvýší se jim však mzdové náklady, které budou mít negativní vliv na jejich ziskovost.
A pak lidé s nízkou kvalifikací...
Ano, to je poslední významná skupina pobírající minimální mzdu. Jejich pracovní výkon není příliš vysoký, pro zaměstnavatele jsou postradatelní a na jejich zaměstnávání toho po odečtení všech mzdových nákladů stejně moc nevydělají. U těchto zaměstnanců hrozí, že vynucený růst jejich mezd povede k propouštění. V případě, že se jim nepodaří nalézt uplatnění ani u jiných zaměstnavatelů, může se u této skupiny lidí navýšit nezaměstnanost.
Má minimální mzda vliv i na nezaměstnané lidi žijící na sociálních dávkách?
Jistě. Růst minimální mzdy totiž navyšuje rozdíl v příjmech, které tito lidé pobírají, anebo by mohli hypoteticky pobírat, kdyby si našli tu nejhůře placenou práci. V případě, že rozdíl v příjmech mezi životem na sociálních dávkách a životem za minimální mzdu bude dostatečně vysoký, nezaměstnaní mohou být motivováni k návratu na pracovní trh.
Není ale z ekonomického pohledu zvláštní, že se u nás stále drží nízká nezaměstnanost?
V posledních letech si opravdu můžeme všimnout, že v české ekonomice narůstá minimální mzda, a přitom se nezaměstnanost drží na velice nízkých úrovních. To je v rozporu se základními ekonomickými poučkami, které však nekalkulují s existencí rozsáhlého sociálního systému. Když v ekonomických úvahách zohledníme pobírání sociálních dávek a situaci na trhu práce, neměla by nás pozorovaná skutečnost nijak překvapit.
KAM DÁL: Je Orbán hrdina, nebo ho má Putin v hrsti? Češi si o takovém premiérovi mohou nechat jen zdát.
