Ostrá reakce ruského velvyslanectví. Výhružná slova a nevybíravá kritika
Ruské velvyslanectví se ostře ohradilo proti odstranění sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Bubenči. Krok městské části Praha 6 považuje za porušení česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích z roku 1993. Ambasáda vyjádřila protest u českého ministerstva zahraničí a pohrozila blíže neupřesněnou reakcí.
Sochu sovětského maršála nechala Praha 6 odstranit z náměstí Interbrigády. Socha poputuje do depozitáře a následně do Muzea paměti 20. století, jehož vybudování chystá hlavní město. Městská část chce sochu nahradit památníkem osvobození Prahy na konci druhé světové války.
"Vyjadřujeme rázný protest proti vandalským činům odvázaných municipálních činitelů. Hodnotíme to jako krok, který není přátelský a je v přímém rozporu se Smlouvou o přátelských vztazích a spolupráci mezi Ruskou federací a Českou republikou z roku 1993," uvedlo ruské velvyslanectví na facebooku. Podle ambasády bylo porušeno ustanovení, podle kterého má Česko zajišťovat ochranu ruských vojenských památek na svém území.
Ambasáda protestovala u českého ministerstva zahraničí a uvedla, že iniciátoři odstranění sochy usilují o zhoršení česko-ruských vztahů. "Demolice pomníku maršála I. S. Koněva nezůstane bez příslušné reakce ruské strany," uvedlo velvyslanectví.
Kontroverzní osobnost
„Tento skutek způsobuje hluboké rozhořčení. Nepřehlédnutelný je zvláštní cynismus zúčtování s pomníkem v předvečer 75. výročí vítězství nad nacismem," uvedla ambasáda. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) se podle ní vysmívá památce osvoboditele Prahy.
Maršál Koněv (1897-1973) se zapsal do dějin především jako jeden z hlavních vojenských vůdců druhé světové války. Bojoval například v bitvě u Moskvy a od května 1944 velel sovětským vojskům, která osvobodila jižní Polsko a účastnila se závěrečného útoku na Berlín. Poté také osvobodila severní, střední a východní Čechy a podílela se na osvobození Prahy. K němu přispěli i takzvaní vlasovci, jejichž zásluhy ale Rusko neuznává.
Po válce se Koněv stal hlavním velitelem spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy. Řídil krvavé potlačení maďarského povstání sovětskou armádou v roce 1956. Jako velitel sovětských vojsk v Berlíně se o pět let později účastnil řešení druhé berlínské krize, kdy byl Berlín rozdělen zdí. Podle některých historiků měl podíl i na vpádu vojsk členských států Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, což ale ruská strana i někteří z historiků odmítají s odůvodněním, že Koněv byl již od roku 1963 v důchodu.
KAM DÁL: Maršál Koněv si v Praze sochu nezaslouží, neosvobodil ji. Podílel se i na masakrech civilistů.