Pacienti s postcovidovým syndromem mají novou naději na léčbu. Je překvapivě jednoduchá
Mnoho lidí, kteří prodělali covid-19, trpí dlouhodobými následky. Tzv. postcovidový syndrom je komplikací zhruba pro patnáct procent pacientů. Zdá se ale, že nemocným mohou v případě velmi častých respiračních potíží pomoci přístroje, které se dosud používaly zejména ve fyzioterapii.
Energie laseru zacílená na konkrétní místo dokáže podpořit protizánětlivé procesy v těle. Ve fyzioterapii se využívá například k léčbě zranění v oblasti kolen, loktů, zápěstí nebo zad. V bezprecedentní zdravotní situaci ovšem začali lékaři mnohaleté zkušenosti a postupy z fyzioterapie uplatňovat i při rehabilitaci postcovidových pacientů.
Nejvýraznější jsou respirační potíže
Covid-19 způsobuje u vážnějších průběhů zápal plic. Lidé, kteří ho prodělali, mají poté častěji dlouhodobější respirační obtíže. Jejich plíce prodělaly zánět a mohou být zjizvené. Právě laserová terapie může tyto dopady zmírnit, a tím i zlepšit kondici a fungování samotných plic.
„Respirační potíže u pacientů s covid-19 patří mezi ty nejvýraznější. Uvádějí pocit nedodechnutí při maximálním nádechu nebo dušnost při pokusu o maximální zátěž a jakousi sevřenost na hrudi. Na odstranění těchto projevů funguje laserová terapie, nejlépe pak v kombinaci s plicní rehabilitací,“ vysvětluje doktor Jaroslav Větvička, vedoucí lékař Centra zdravotnického zabezpečení sportovní reprezentace.
„Od vysokoúčinné laserové terapie zaměřené na oblast plic a pomocných dýchacích svalů očekáváme pozitivní vliv na plicní tkáň i na svalovinu,“ dodává.
Následky po mnoho týdnů
S příznaky postcovidového syndromu chodí do oradinacé lékařů lidé zhruba tři měsíce po prodělání nemoci. „Nyní tedy ještě stále léčíme ty, kteří prodělali variantu delta. První pacienty po omikronu očekáváme na přelomu března a dubna,“ řekl pro Blesk přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Brno Milan Sova. Problémy podle něj přetrvávají uhruba u 15 procent pacientů a ty je potřeba léčit.
Mohla by jim pomoci cílená rehabilitace, včetně té přístrojové. „Při návratu do aktivního života po covidu může být terapie s vysoce účinným laserem významným pomocníkem. Jsou s ní pozitivní zkušenosti jak z velkých krajských nemocnic, tak i z některých specializovaných rehabilitačních center. Zklidňuje případný zánět v plicní tkáni a má také pozitivní vliv na bránici jako hlavní dýchací sval i na pomocné dýchací svaly, když dochází k harmonizaci energetické bilance pro jejich práci,“ vysvětluje Větvička s tím, že další výhodou vysokovýkonných laserových přístrojů je i to, že mohou ulevit personálu. Po dobu terapie totiž nevyžadují jeho zapojení. Podobné výhody má ovšem do značné míry i terapie s přístroji využívajícími sílu elektromagnetického pole.
Kondice svalů kolem plic je zásadní
Elektromagnetické (indukční) pole pomáhá běžně u rehabilitace pohybového aparátu, mezi jeho léčebné účinky patří především úleva od bolesti, podpora hojení zlomenin, svalová relaxace, svalová stimulace a kloubní mobilizace. Dokáže stimulovat i hluboko uložené svaly, u kterých je to běžným cvičením obtížné.
Řešení problémů s bolavými zády a respiračních potíží po covidu jsou zdánlivě úplně jiné disciplíny, není tomu ale tak. Když jdete za fyzioterapeutem, první, co řeší, je vaše držení těla a způsob, jakým dýcháte. „My jsme u pacientů s postcovidovým syndromem začali dělat speciální dechové rehabilitace. Nejdříve musíte uvolnit fascie ve svalech, abyste mohli působit zpět na plíce. Zároveň můžete ovlivňovat dýchací systém inhalacemi, dechovou gymnastikou i speciálním hloubkovým robotickým laserem a superindukční vysokofrekvenční terapií. Úkolem lékařů a fyzioterapeutů je optimalizovat zánět, zlepšit prokrvení, snížit bronchospasmus (zúžení průdušek), uvolnit hrudní stěnu a mezižeberní svaly, odstranit blokády. Toto vše může pomoci zásadně s rehabilitací pacientů po covidu. V praxi se tato komplexní terapie bohužel neprovádí často,“ uvádí doktor Miloš Barna, s tím, že vidí roli rehabilitace i v akutní péči o pacienty s covid-19. „Už samotná přístrojová terapie dokáže zlepšit mikrocirkulaci v drobných krevních a lymfatických cévách, což stimuluje složky buněčné imunity, které mohou pomoci k destrukci a eliminaci viru,“ tvrdí Větvička.
Změna myšlení pacientů i lékařů
Studie britského Národního institutu pro výzkum zdraví (National Institute for Health Research) varuje před přetrvávajícím pohledem, že covid-19 dostane lidi buď na jednotku intenzivní péče a může je zabít, nebo ho do dvou týdnů přechodí a budou zase fit. Škála dlouhodobých následků je totiž široká.
Pacienti s post-covidovým syndromem tu již jsou a bude jich ještě přibývat. „Mnoho lidí po covidu má dlouhodobé problémy s kašlem, rychle se unaví. Mají často bolesti hlavy, hrudní i bederní páteře a jejich stav jim nedovoluje sportovat. Bojí se toho, co s tím dál, a ptají se, na koho se mají obrátit. Vidím velký prostor pro to, jak těmto lidem pomoci rehabilitační péčí,“ má jasno MUDr. Miloš Barna. Prvně je podle něj ovšem potřeba, aby obvodní lékaři i pneumologové více přijali, že pro snížení dopadů dlouhého covidu mohou být zásadní právě postupy využívané dosud primárně ve fyzioterapii. Zároveň by bylo vhodné, aby si toho byli vědomi i lidé a dokázali si o takovou formu rehabilitace říct.
KAM DÁL: Omikron jste mohli prodělat, aniž byste o tom věděli. Zjistěte, jestli máte proti viru imunitu.
