Počet českých sebevražd stále roste. Jde hlavně o muže, kteří o svých problémech nemluví

10. září je oficiální Světový den prevence sebevražd. V souvislosti s tím přišli odborníci z Národního ústavu duševního zdraví, který sídlí v Klecanech u Prahy, s Národním plánem prevence sebevražd. Motivace je jasná. Alarmující čísla stále rostou a prevence v podstatě neexistuje. Jak tedy pomoci, aby člověk nebyl sám se svými sebevražednými myšlenkami?

Být nadprůměrní

Český statistický úřad zveřejnil nelichotivá čísla, která poukazují na 1 395 osob, které za uplynulý rok odešly dobrovolnou cestou. Meziročně je tak možné vysledovat nárůst sebevražd o šest procent. Aktuálně se tak jedná o čtyři životy denně.

Smutné lidské příběhy převedené na čísla působí bezcitně, ale nejlépe vypovídají o alarmujícím stavu, který není problémem jenom u nás. Z vlastní vůle totiž ročně zemře okolo 800 tisíc lidí na celém světě. Každých čtyřicet vteřin odejde jeden člověk, protože nenašel ve svém životě jiné východisko. Vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler hovoří o tom, že existuje mnoho způsobů, jak lze takovému činu předejít.

Světová spolupráce

Nelichotivý stav a zvyšující se počet obětí donutil situaci řešit i ministerstvo zdravotnictví. Do roku 2019 tak vznikne Národní plán prevence sebevražd, který vzejde ze spolupráce ČR a evropské kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO). Obsahem by měla být studie, která zmapuje naše prostředí a připraví nejefektivnější plán, jak předejít tak rozsáhlé míře neštěstí.

Je dobré být pozorný

Petr Winkler dále dodává, že znát varovné příznaky a umět na ně reagovat je zcela zásadní. Osvěta se v těchto velmi citlivých případech dlouhodobě zanedbávala. V rámci Světového dne prevence sebevražd je dostupný stručný manuál, který sestavili odborníci z NDUZ. Ten vám velmi stručně představí, jak si všímat varovných příznaků, a základní rady pro osoby, kterým se myšlenky na sebevraždu honí hlavou. Odkaz pro veřejnost je dostupný zde: NDUZ.