Podfinancovaná záchranná služba ohrožuje pacienty
Během léta médii proběhla kauza s nedostatečným vybavením záchranářů v jarní první vlně koronavirové pandemie a podáním trestního oznámení ze strany hejtmanky Pokorné Jermanové. Tento příběh je ale jen viditelným vrcholkem celého ledovce nesoucího jméno Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje. Skryt před pohledy veřejnosti ale pod hladinou narůstá obrovský problém.
Záchranná služba je dlouhodobě podfinancovaná, což se projevuje především tím, že současná koalice tvořená ANO, ČSSD a KSČM zastavila obnovu vozového parku a téměř dva roky nekoupila žádné nové sanitní vozidlo. Pokud k zásahům vyjíždí sanitka s téměř půl milionem najetých kilometrů, je to nebezpečné pro posádky i pro pacienty.
„Pak je samozřejmě jen otázkou času, kdy taková vozidla nezvládnou dovézt lékaře za pacientem nebo pacienta do nemocnice. Občané našeho kraje by neměli takovou rizikovou situaci nadále trpět. Proto není na co čekat, musíme znovu nastartovat obnovu vozového parku záchranky. Za 4 roky pořídíme 100 nových vozů,“ říká Martin Kupka, kandidát ODS na hejtmana a starosta Líbeznic.
Zdravotnictví nejsou jen krajské nemocnice
Opotřebovanými sanitkami ale problémy krajského zdravotnictví nekončí. Všechny nemocnice v našem kraji dostávají od zdravotních pojišťoven zaplaceno méně, než kolik za stejné výkony získají nemocnice pražské. Takový nespravedlivý přístup, se kterým premiéři a ministři sociální demokracie a hnutí ANO ani za sedm let společné vlády nic neudělali, má samozřejmě vážné důsledky na financování nemocnic, které se projevují omezováním služeb, zastavením investic a nižšími odměnami pro zdravotníky.
„Rozdílné úhrady za péči nejsou nový problém, mluví se o něm už řadu let. Pro menší zařízení tento stav znamená obrovskou zátěž. Chybějící peníze limitují možnosti údržby a obnovy budov i přístrojového vybavení a dalšího majetku. A bohužel začínají mít vliv i na objem financí, který mají nemocnice k dispozici na mzdy zdravotníků i pomocného personálu,“ říká Pavel Pavlík, který před třemi lety z pozice předsedy představenstva rozhýbal změny v benešovské nemocnici.
Kraj se dosud snažil tuto situaci řešit hlavně investičními dotacemi, ale pouze u krajských nemocnic, ale ostatní zařízení včetně městských nemocnic v Čáslavi, Nymburku či ve Slaném jsou ponechány na holičkách. Části obyvatel kraje se tak zhoršuje přístup ke zdravotní péči. „I přes důrazné upozornění, které jsme jako starostové pěti měst a ředitelé jejich nemocnic koncem roku 2019 kraji poslali, koalice odmítla aspoň symbolicky podílet se na investicích do menších zařízení. Současné vedení kraje nás neposlouchalo. Změníme to po volbách,“ vysvětluje starosta Slaného Martin Hrabánek.
Stejně tak je jasnou rolí kraje zasazovat se za to, aby z menších míst nemizeli praktičtí lékaři, zubaři a ambulantní specialisté. „Proto podpoříme města a obce ve snaze tyto lékaře udržet a získat nové. Budeme je chránit před dalšími regulacemi a rostoucí administrativní zátěží mnohem razantněji než současné vedení kraje,“ dodává Martin Kupka.
KAM DÁL: Mrtvé ryby a premiérova chemička, kurzarbeit bez shody a komunista přirovnal Vystrčila k nacistovi.
