Můžeme se vymanit z ekonomického diktátu USA? Přátelství s Ruskem v budoucnu půjde, říká generál Šedivý

Rusko po útocích na lodě na Krymu přerušilo svoji účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů. Kreml vydal prohlášení, že útok ukrajinských dronů a dálkově řízených hladinových plavidel na Černomořskou flotilu byl teroristickým útokem, jak poznamenala agentura TASS. Vladimir Putin tak definitivně "zjistil", že ukrajinská armáda je schopna zasáhnout nepřátelské cíle i na dálku.

Někdo může snadno podlehnout pocitu, že Ukrajina se snadno osvobodí a zažene ruské vojáky zpět mimo své území. Tak snadné to ale rozhodně nebude, což v rozhovoru pro Čtidoma.cz potvrzuje i generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky.

Bere si ukrajinská armáda zpět území, o které přišla?
O postupu ukrajinských vojsk na dvou operačních směrech není pochyb. To dokumentují nejenom reporty ukrajinského ministerstva obrany, ale i ruské weby i satelitní snímky. Na operačním směru "Střed" tedy na směru Doněck mají Rusové dílčí úspěchy. Zásadní bude, jak se podaří Rusům zkonsolidovat ruské záložní útvary po částečné mobilizaci a jak se to projeví na frontě. To bude zřejmé v druhé polovině listopadu.

Je reálné, aby Ukrajina získala všechna ukradená území? Tedy včetně Krymu, jak několikrát prohlásil ukrajinský prezident.
Za současného stavu je pravděpodobnější, že ne. Muselo by skutečně dojít k tomu, aby se vyrovnaly poměry sil nejenom v počtu nasazených vojáků, ale i techniky a zbraní. I když západní státy masivně Ukrajinu podporují a dodávají zbraně vyšší kvality, než jsou ruské, jednoznačnou převahu, kterou by Ukrajina potřebovala, zatím nevytváří. Je také zřejmé, že naše sklady se vyprazdňují, což může způsobit zpomalení dodávek pomoci pro Ukrajinu. Je také pravda, že i Ukrajina má značné ztráty a že není jednoduché její ztráty okamžitě nahrazovat. I Rusové se naučili bojovat proti moderním zbraním, které Ukrajina dostává.  

Proč si to myslíte, co vás o tom přesvědčilo?
Svědčí o tom výrazné zpomalení ofenzívy jak na severu, tak na jihu. Pokud dojde k boji o Cherson, značně to ukrajinskou armádu vyčerpá.  Právě přípravy na boj o Cherson ukazují, že ruské velení v čele s generálem Surovikinem opustilo koncept speciální operace a přechází na koncept regulérní války se všemi důsledky. Například evakuace obyvatelstva z budoucích prostorů intenzivních bojů, ničení infrastruktury v týlu nepřítele, budování hluboké, několikaliniové obrany na pasivních směrech apod.

Bude zima zásadní?
Jednoznačně. Válka v zimních podmínkách je po všech stránkách mnohem náročnější. Jak silné armády ze zimního období vyjdou, uvidíme na jaře. Ale zároveň upozorňuji na to, že i v zimě se vede intenzivní bojová činnost. Snad jen připomeňme druhou světovou válku a obklíčení německých vojsk u Stalingradu.

Považujete za možný přímý vstup běloruské armády do konfliktu na Ukrajině?
Dovolím si tvrdit, že ne. Už i prezident Lukašenko dementoval tuto možnost, nicméně nemůžeme vyloučit využití běloruského území jako nástupního prostoru nebo dílčí zapojení se do konfliktu běloruských průzkumníků, technického průzkumu apod. Ale masivní použití armády si za současné situace Bělorusko nedovolí. To neznamená, že s touto kartou nemůže Rusko hrát, a tím vázat nemalé množství sil na severu proti hranicím s Běloruskem.

Kam je podle vás schopen zajít nemocný člověk zahnaný do kouta, v tomto případě Vladimir Putin? Je jeho chlubení se jaderným kufříkem jen ukazování svalů, nebo ukázka, že je schopen ho kdykoli a kdekoli použít?
Zatím se zdá, že je to jenom ukazování schopností jaderné velmoci, kterou v tomto smyslu Rusko je. Ale použití jaderných zbraní by Rusko skutečně stálo až příliš velkou cenu, včetně toho, že by se od Ruska odvrátili i tradiční spojenci. Harašením jadernými zbraněmi se Putin snaží narušit jednotu západních společností, aby veřejnost tlačila na své vlády k zastavení pomoci Ukrajině. V kombinaci s energetickou krizí, kterou Rusko stále více prohlubuje to může být skutečně zásadní pro další vývoj na Ukrajině. Tím, že se toto téma stalo velmi frekventovaným, ukazujeme, že hrozba "jaderných zbraní" skutečně funguje. Osobně pořád věřím, že se k tomuto Putin neodhodlá tím spíš, že rozhodnutí není jen na jeho uvážení.

Je možné se do budoucna přátelit s Ruskem, mít korektní a bezpečné vztahy?
Určitě to možné je. Jako se to stalo po druhé světové válce ve vztahu k Německu. To ale musí proběhnout v Rusku skutečná demokratizace společnosti. Podařilo se to i v jiných postkomunistických státech, proč by se to nepovedlo v Rusku. Ale protože je Rusko skutečně velkým státem s téměř 150 miliony obyvatel a k tomu ještě nejednoho národa, nebude to snadné.

Jaké nebezpečí vidíte?
Tím největším je podle mého názoru potenciální rozpad Ruska po případné změně vedení Ruska a odstranění Putina. Nevíme totiž, kdy ho nahradí a zda by se možný rozpad Ruska neodehrál násilnou formou. V Evropě máme zkušenosti s rozpadem Jugoslávie.

Mimochodem, je možné se přátelit a mít korektní, bezpečné vztahy bez ekonomického diktátu s USA?
Velmi často se na "americkou" dominanci v tomto smyslu ukazuje. Ale je jen na nás a ostatních státech, jak se budou chovat a zda budou americký tlak v ekonomické oblasti akceptovat. Většinou si stěžujeme, ale pak výhody z takového vztahu akceptujeme. Vždy platí, že mince má dvě strany. Ve vztahu k USA je nutné mít jasnou vizi toho, jaký cíl chceme dosáhnout, a být připraveni na ostré ekonomické soupeření. Zároveň musíme akceptovat onu druhou stranu mince. Ale v tomto nelze srovnávat Rusko a USA. Jenom připomínám jednu věc: když česká společnost odmítala americký radar protiraketové obrany v Brdech, prezident Obama projekt v ČR zrušil. Platilo by to samé, kdybychom byli součástí "ruského impéria"?

KAM DÁL: Ukrajina může začít povolávat muže ze zahraničí. Generál Šedivý popisuje ruské možnosti i očekávanou reakci Západu.