Vulkanolog Špičák: Čeští geofyzici mají zajímavé výzkumy na Islandu i v Íránu

"Máme tu tým zahraničního kolegy Grahama Hilla, který získal prémii Akademie věd Lumina quaeruntur na výzkum vulkánu Katmai na Aljašce. Ten byl dějištěm největší erupce na zeměkouli ve 20. století," uvedl Špičák. "U všech velkých erupcí nás zajímá, co způsobilo, že erupce měla tak obrovskou energii. Nepochybně za tím stály specifická struktura prostředí i vlastnosti magmatu. Vlivem fyzikálních vlastností a chemického složení může být totiž magma více či méně eruptivní."

Tento výzkum je podle něj tedy nejen odborně zajímavý, ale i společensky důležitý. Má ale dvouleté zpoždění. Nejdříve ho podle Špičáka loni zkomplikovalo omezení čerpání peněz z rozpočtu pro americké státní instituce, včetně americké geologické služby, letos koronakrize.

Letos se do terénu vůbec nedostal

Na dalším pozoruhodném projektu, tentokrát v Íránu, podle ředitele spolupracují vědci z týmu Prokopa Závady s vědci z univerzit v Mnichově a Teheránu. "Část známého pohoří Zagros tvoří hory se specifickou strukturou - jsou ze soli. Tyto solné struktury jsou geologicky nesmírně zajímavé a přitom málo probádané, s některými navíc souvisejí i ložiska ropy. I tento výzkum je proto velmi podstatný," konstatoval Špičák. Dodal však, že letos se tým do terénu kvůli omezení cestování vůbec nedostal.

"Kolegové z oddělení seismologie mají také zajímavý a technicky náročný projekt na Islandu, kde jejich seismické stanice doplňují stanice islandské geofyzikální služby. V letošním roce byla seismická stanice v oblasti jihovýchodního Islandu, kterou seismické stanice ústavu pokrývají, mimořádně silná. Dokonce panovaly obavy, že je to předzvěst sopečné erupce v této oblasti. Vědci získali obrovské množství dat, která v těchto týdnech vyhodnocují. Výsledky nepochybně vzbudí značný zájem," řekl ředitel. "Všechny tyto projekty jsou zaměřeny na světové geologické lokality prvního řádu. Věříme, že přinesou zajímavé výsledky," dodal.

Seismologický výzkum Jana Burjánka 

Ze startujících projektů je podle Špičáka slibný například seismologický výzkum Jana Burjánka, zaměřený na poznání vnitřní stavby sesuvů. Cílem je mimo jiné vypracování metodiky pro zjištění, v jakém stadiu se sesuv nachází. Další projekt má přispět k vývoji včasného systému varování před zemětřeseními pomocí nově vyvíjených a cenově dostupných technologií, který by měl být nasazen v Nepálu. V roce 2015 tam zemětřesení nepřežilo 10 000 lidí.

Ředitel uvedl, že cenově dostupný systém včasného varování se nyní začíná testovat v Mexiku, a vědec Václav Kuna z geofyzikálního ústavu právě předkládá práci o možnostech využívání nových technologií. Špičák také podotkl, že za oběma začínajícími projekty stojí vědci, kteří roky působili na prestižních institucích v zahraničí.

Aplikace o zemětřeseních

Na dotaz k výzkumu seismických aktivit v Česku ředitel řekl, že je dobře přístrojově i personálně zajištěn. "Zájem kolegů z našeho ústavu i z Německa o zemětřesení v západních Čechách a Vogtlandu je od silného zemětřesného roje mezi prosincem 1985 a březnem 1986 velký. Daří se průběžně získávat peníze na modernizaci aparatur, v současnosti je v terénu nasazeno několik desítek seismických stanic," vysvětlil. Jejich provoz podle něj zajišťují vynikající technici.

"A co je dobré ještě dodat, je to, že kolegové a kolegyně připravili i mobilní aplikaci, která nabízí aktuální informace o místních zemětřeseních. Pokud si ji nainstalujete, hned vidíte, co se stalo před chvílí, včera, před týdnem. Je o ni velký zájem, stáhlo si ji už více než tisíc lidí."

Soubor dat ze seismických stanic v západních Čechách je podle něj důležitý i z hlediska vědeckého výzkumu obecně. Je totiž přístupný každému a kdokoliv si na nich tak může testovat nové metodiky výzkumu zemětřesení. "Ta síť má velmi dobrý zvuk, jako síť kvalitní a spolehlivá," uzavřel Špičák.

KAM DÁL: V Pompejích odkryli pozůstatky dvou mužů v popelu. Dávné město nabízí další část svého tajemství.