Poslanec Kohajda nabízí řešení, jak snížit ceny benzinu a nafty, v zastropování to není. Promluvil i o navyšování rozpočtu

Zatímco v České republice jsme platili za benzin i naftu kolem 50 korun za litr, v Maďarsku cena nepřekročila v přepočtu zhruba 33 korun. Vláda Viktora Orbána totiž ceny zastropovala, pohonné hmoty se tak za více prodávat nesmějí.

Jenomže se vyskytl problém - vzhledem k inflaci a v té době i zdražování ropy se pumpařům zkrátka nevyplatilo prodávat. Navíc se přidal tzv. "tankovací turismus". Orbánova vláda tedy nařídila, že automobily se zahraniční poznávací značkou nad 3,5 tuny musí tankovat za tržní cenu. Což jde ale proti nařízení EU. Jak z toho tedy ven? I na to jsme se zeptali člena rozpočtového výboru, poslance Michaela Kohajdy.

Jak je možné, že když cena ropy na světových trzích už několik dní výrazně klesá, u nás ceny pohonných hmot padají v rámci haléřů?
Vývoj ceny ropy je nejistý. Vidíme ale opravdu zcela jasně, že když cena ropy roste, ceny pohonných hmot se zvyšují okamžitě. A to i když čerpadláři evidentně ještě prodávají na stanicích ze stávajících zásob. Naopak když cena ropy klesá, dávají si načas. Zde je opravdu nutno cenotvorbu přezkoumat, zda nedochází ke zneužití situace nebo dokonce zda řádně funguje tržní prostředí.

Lze nějak legálně zabránit pumpařům, aby ceny benzinu a nafty nenavyšovali tak, jak se jim zrovna líbí?
Již jsme interně debatovali možnosti cenové regulace. Nikoliv však zastropováním cen, které nezohledňuje různé náklady různých čerpacích stanic v různých místech, ale cestou regulace přiměřeného zisku, přiměřené marže.

Je už tento způsob praktikován v jiných odvětvích?
Ano, dlouhodobě. Třeba ve vodárenství nebo centrálním zásobováním teplem, v těchto odvětvích primárně proto, že v daném místě je vyloučena konkurence dodavatelů. V oblasti pohonných hmot by byl důvod regulace jiný, ale způsob by mohl být obdobný.

Přesto, na první pohled přeci existuje jednoduché a rychle řešení...
...myslíte již zmíněné zastropování cen. To určitě vypadá jako jednoduché a rychlé řešení, ale může způsobit to, co vidíme v některých okolních zemích - že se čerpadlářům nevyplatí prodávat, protože cena je nižší než náklady, nebo že se omezuje možnost tankovat nad určité množství nebo určitým zákazníkům.

Takovýto výběr je možný?
Vybírat zákazníky podle národnosti jistě neodpovídá unijním pravidlům. Cenová regulace určující marži je podle mého názoru spravedlivější, neboť umožňuje pružně reagovat na zvyšující se vstupní náklady.

Vy jste člen rozpočtového výboru, bude nutné ještě letos změnit rozpočet?
Schválený rozpočet vycházel z původního návrhu rozpočtu minulé vlády a je stále jistým kompromisem. Je také možné, že vzhledem k aktuálnímu vývoji na Ukrajině dozná ještě v tomto roce některých změn. Za mě je do budoucna nejpodstatnější, abychom se co nejdříve blížili vyrovnanému rozpočtu, do roku 2023 musí tedy návrh rozpočtu jít s dalším značným snížením schodku.

Únorový nárůst inflace se vyšplhal na 11,1 procenta. Jde srovnávat letošní inflaci s loňským růstem?
Vidím zde dva základní rozdíly. Inflace minulého roku byla způsobena převážně vnitřními impulsy, zejména uvolněnou fiskální politikou státu, kdy se při stagnující nabídce zboží a služeb a omezené nabídce pracovní síly do ekonomiky pumpovaly další a další peníze. Aktuální inflace má důvody více v zahraničí.

Takže může být ještě vyšší?
Ano. Pokud se bude negativně vyvíjet situace na Ukrajině, může být meziroční inflace ještě vyšší, bohužel.

KAM DÁL: Předpověď ekonoma: Ceny benzinu a nafty mohou být i přes 60 korun za litr. Prozrazuje, jaké možnosti má vláda ještě v záloze.