Děti jedí zeleninu a ovoce víc než jejich rodiče
Tak takový je názor dětí z 16 seminářů na pražských základních školách, které v červnu uspořádalo pro žáky prvního stupně Poradenské centrum Výživa dětí.
Ovoce a zelenina bezesporu patří do jídelníčku dětí stejně jako dospělých. Meloun nebo okurka navíc v létě osvěží a třeba i nahradí jídlo, když na něj není v parných dnech chuť.
„Děti vědí, že ovoce a zelenina jsou zdravé, a proto je důležité je jíst, jen si neuvědomují,
v jakých všech formách mohou jednotlivé druhy konzumovat – jako například ve formě kompotu a sterilované zeleniny, v pokrmech, jako ovocné nebo zeleninové šťávy,“ svěřuje se se svými zkušenostmi nutriční terapeutka Věra Boháčová z Poradenského centra Výživa dětí.
„Pravidlo jíst denně ovoce a zeleninu děti znají, ale informace, že by měly být součástí každého denního jídla, pro ně už příliš známá není. Většina dětí prozradila, že ovoce
a zeleninu jí, ale jejich rodiče ne, spíše výjimečně,“ dodává Boháčová.
Co když děti ovoce nebo zeleninu jíst nechtějí?
Děti se často učí pozorováním svých rodičů a sourozenců, kteří by jim proto měli být dobrým příkladem i ve stravování, a poskytnout jim tak základ pro osvojení zdravých stravovacích návyků. Chování starších členů rodiny určitě ovlivňuje i to, jak dítě reaguje na ovoce a zeleninu. „Když připravíme salát, naservírujeme si pěknou porci a řekneme dítěti, že nám moc chutná, potom bude i dítě jíst salát s chutí.
Více ovoce a zeleniny bude dítě jíst, přidáme-li ovoce nebo zeleninu do jeho oblíbeného jídla. Můžeme například přidat na cereálie nakrájené banány, do jogurtu borůvky, z jahod a mléka umixovat koktejl, do obloženého sendviče přidat list salátu a kolečko rajčete, do polévky kolečka mrkve a růžičky brokolice,“ radí Věra Boháčová z Poradenského centra Výživa dětí.
Čtěte také: Jak naučit dítě zdravě jíst
Nabízejte, ale nenuťte
Rodiče, kteří dětem ovoce a zeleninu vnucují nátlakem a odměnami, obvykle nedosahují valného úspěchu, ale ještě silnějšího odporu. Daleko lepším přístupem je nabízet dětem pestrou stravu s různou chutí a konzistencí, trpělivě podávat potraviny, které dětem zpočátku příliš nechutnají, a dobře hrát vzorovou roli. Stravovací preference se sice do značné míry vyvinou v dětství, ale postupem času se mění a lze je změnit i v dospělosti.
