Prázdniny se blíží, čekají nás kolony. Které silnice jsou v kraji nejkritičtější?

Celková intezita dopravy od roku 2010 stoupla v průměru o 13 %, a to jak na dálnicích, tak na silniční síti. Přispěl k tomu i fakt, že v roce 2016 nastala významná administrativní změna, na základě které jsme přejmenovali rychlostní komunikace na dálnice druhé třídy. Člověk někdy žasne, že i když jede třeba v šest ráno, provoz už je pořádně hustý.

Kde je situace nejkritičtější?

Velmi rušno je na trasách Praha - Beroun, Praha - Nymburk, Praha - Mladá Boleslav, Praha - Ústí nad Labem, Praha - Hradec Králové a Praha - Jihlava.

Nejvytíženější komunikací Středočeského kraje je dálnice D1, respektive její začátek v úseku Spořilov - Chodov. Denně tudy projede neskutečných 100 tisíc aut, díky odklonu nákladní dopravy na Pražský okruh jde převážně o osobní vozy. Další extrémně zatíženou komunikací je takzvaná D0, kde se čísla pohybují kolem 75 tisíc aut denně.

Pražský okruh přitom celkově patří k nadmíru zatíženým komunikacím, protože tady jezdí více než 40 tisíc řidičů denně. Extrémně zatížená je D1 na úseku Modletice - Říčany nebo na úseku Čestlice - Modletice. Kritických úseků na D1 je zkrátka mnoho. Dalšími jsou Říčany - Všechromy - Mirošovice nebo Mirošovice - Hvězdonice.

Situace není příjemná ani na trase Psáře - Loket - Hořice. Na D5 je problematický úsek Třebonice - Rudná a také Rudná - Beroun. Dobré je, že výrazně klesl provoz na dálnici D7. Důvod není žádnou velkou záhadou, část dopravy totiž odvedla dálnice D6. 

Co na to Středočeský kraj? 

Možná vás to překvapí, ale kraj je rád, že jsou dálnice zatížené. Zní to trochu podivně? Vůbec ne. "Jsme rádi, že se daří svést více aut a kamionů z jiných komunikací právě na dálnice. Od toho je přece máme. Rušná doprava jinak ničí silnice nižší třídy," vysvětluje krajský mluvčí Pavel Lochař.  "Samozřejmě, že by dopravě pomohla urychlená dostavba Pražského okruhu nebo například obchvat Jesenice. Možná i rozšíření dálnic by bylo ku prospěchu věci."

Otázkou je, co udělá s dopravní situací na těchto úsecích čas prázdnin. Nebylo by vůbec příjemné, kdyby vznikaly hodinové kolony, což se bohužel často stává zejména na tazích, které vedou směrem do Chorvatska, které je oblíbenou dovolenkovou destinací velkého počtu Čechů.

Jaká jsou možná řešení?

"Jedním z nich je určitě rozšíření dálnic na šestipruhové uspořádání," myslí si mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Studecký. "Pro dopravu v Praze je klíčové dobudování Pražského okruhu, zejména úseku 511 Běchovice – napojení na D1."

Za velmi důležitou považuje Studecký i výstavbu dálnice D3, která bude navazovat na Pražský okruh u Jesenice. Na D3 bude následně převedena doprava z dálnice D1, která míří na jih a v současné době k tomu využívá silnici I/3 (D1 Mirošovice, EXIT 21). Přesná trasa D3 je již definitivně stanovena, ještě však chybí geotechnický průzkum.

Kde by se mělo rozšiřovat?

• D11 v úseku Praha – Jirny je zpracována studie, proces EIA je aktuálně dokončen a čeká se už jen na další veskrze byrokratické procesy
• D0 (Slivenec – D5) – je zpracována studie
• D5 (Praha – Beroun) – je zpracována studie
• D7 (Praha – Kladno) – aktuálně se zpracovává studie
• D10 (Praha – Brandýs nad Labem) – zatím ve fázi úvah
• Pokud jde o dálnici D1, ta již v úseku Praha – Mirošovice byla na šestipruh rozšířena

Jak se měří? 

Hustota čili intenzita dopravy nám říká, jak moc nebo málo jsou silnice zatěžovány dopravním provozem. Nejčastěji se měří denní intenzita dopravy, to znamená počet aut, které daným místem projedou za 24 hodin.

Auta počítala společnost Ipsor a použila na to šikovnou mobilní aplikaci v chytrých telefonech, které dala do rukou měřičům. Na dálnicích jsou intenzity dopravy stanoveny zejména pomocí údajů z automatických detektorů dopravy. Stát zaplatit za měření 57 milionů korun.