Důvěrnosti při pohovoru

Otázky, které stojí na pocitu nerovnosti obou účastníků pohovoru, mnoho kandidátů štvou a poškozují značku zaměstnavatele. I přesto se s nimi stále můžete na pohovoru setkat.

Na pohovoru musíte odpovídat na otázky, i když se vám zdají nevhodné nebo hloupé. Jak tedy na tyhle otázky reagovat? Jana rozděluje odpovědi do tří skupin: většinová odpověď, odpověď s jiskrou osobnosti, odpověď s vědomím si své hodnoty.

Další chování, s jakým se můžete při pohovoru setkat, může vycházet z pocitu nadřazenosti personalisty, který si myslí, že pokud o práci stojíte, necháte si vše líbit. Není to ale potřeba, nenechte se zatlačit do slabší pozice, uvědomujte si svou hodnotu.

ODPOVĚDI NA DOTAZY 

Karolíno, personalista zastupuje svého zaměstnavatele. Je jeho reprezentantem. Člověk na téhle pozici má být ten, kdo se stará o zaměstnance, o přístup k nim, o to, aby byli ve firmě rádi… Pokud on se chová nevhodně, chápu, že máte obavy z chování dalších lidí ve firmě. A s nikým dalším jste se nesetkala? Se svým budoucím nadřízeným? Pokud ne, požádejte o schůzku s ním, abyste měla lepší představu, a všímejte si, jak se cítíte. (Mimochodem, pokud jste neměla pohovor se svým budoucím šéfem, je něco špatně…) Zkuste najít někoho ve svém okolí, kdo ve firmě pracuje nebo pracoval, zeptejte se ho, jak se tam cítí. Na všem místě, pokud bych práci opravdu chtěla, tak bych na setkání s budoucím šéfem trvala a pokud bych měla pocit, že tento člověk je ok, informovala bych ho o nevhodném chování personalisty. Je možné, že to je jen výjimka, člověk, který není na svém místě a zbytek firmy o jeho chování neví…

Petro, ano, vaše prezentace na sociálních sítích může ovlivnit rozhodnutí zaměstnavatele o přijetí/nepřijetí. Vaše prezentace na sociálních sítích ukazuje část vaší osobnosti, ukazuje, kdo jste. A zda má zaměstnavatel právo…? Ano, samozřejmě, že má. Může se rozhodnout z jakéhokoliv důvodu někoho nepřijmout (výjimkou je diskriminace pro pohlaví, věk, rasu, náboženství). Zaměstnanec je investice, je také důležité, aby zapadl do firemní kultury, do týmu… Těch aspektů je mnoho. Zaměstnavatel má právo si vybrat. I vy máte právo zaměstnání odmítnout.

Jano, rozhovory o dětech na pohovor vůbec nepatří. Cílem pohovoru má být zjistit vaši kvalifikaci pro pozici, váš potenciál a přínos… Fakt, jestli máte nebo nemáte děti, s tím přeci nemá co dělat! Navíc – otázky na děti (věk, rodinný stav, náboženství…) by neměly na pohovoru vůbec zaznít!!! Jsou to diskriminační otázky a jejich pokládání zakazuje zákon. Pokud vás odmítl zaměstnavatel, jehož personalista se vás dotazoval na děti, nemáte čeho litovat. V takové firmě se nechovají k zaměstnancům s respektem.

Honzo, položte si otázku: Když se k vám chovají takto už na pohovoru, jak se k vám asi budou chovat, až budete pro ně pracovat? Stojí vám tahle firma za to? To vám pomůže se rozhodnout, zda čekat, anebo odejít. Můžete také zvolit taktiku, že počkáte a pak uvidíte, co se bude dít dál. Dostanete vysvětlení, omluvu? Můžete se také zeptat přímo, proč vás nechali tak dlouho čekat a sledovat reakci. Uvědomte si, že jako kandidát nejste v nějakém méněcenném postavení! Firma potřebuje vás a vy potřebujete ji, jste rovnocenní! A i vy si vybíráte, pro koho budete pracovat, vždyť vaše spokojenost v práci je důležitá! A podobné indicie vám právě mohou pomoci se rozhodnout, jestli pro tuhle firmu pracovat chcete.