Krvavá francouzská revoluce. Změna politického světa se začala měnit dobytím slavné věznice Bastila
Začátek konce. Tak by se dal ve stručnosti shrnout den, kdy byla dobyta věznice Bastila v Paříži. 14. července 1789 se tato událost stala milníkem francouzských dějin, protože padl symbol francouzské monarchie. Dnes se ve Francii jedná o státní svátek, ale jaký paradox čekal na revoluční gardu, když si vzala za vlastní tuto významnou pevnost?
Červenec roku 1789 se nesl na vlně pařížských nepokojů. Francouzská monarchie rozhodně nebyla v silné pozici a moc dobře to věděla. Chudé vrstvy Francie trpěly hladem, a to hlavně kvůli vysoké ceně chleba. Král Ludvík XVI. však udělal jednu z mnoha zásadních chyb. Která to byla?
Oblíbený ministr
Jen tři dny před dobytím Bastily totiž Ludvík XVI. odvolal velmi populárního ministra financí Jacquese Neckera a zároveň povolal vojenské oddíly do Versailles. Pařížané se v té chvíli formovali k boji a stanovili si milice o počtu 48 tisíc mužů. Problém byl v tom, že nebyli ozbrojení.
Druhý den se k revolucionářům dostala zpráva o odvolání ministra Neckera, což už tak rozhněvaný dav ještě více pobouřilo. Výrazný řečník Camille Desmoulins vyzýval k ozbrojenému povstání proti vládě a povstalce zaúkoloval, aby si za klobouk zasunuli kaštanový list.
Demonstranti se shromáždili v Jardin du Palais-Royal v Paříži, kdy v čele pochodu lidé drželi busty zmíněného ministra a liberálního politika Filipa Orleánského. Jizdní pluk dav zastavil u Tuileries a začala střelba, kterou nepřežili tři demonstranti. Několik dalších bylo vážně zraněno.
Situace nadále gradovala. V noci v okolí Paříže bylo vypáleno 40 - 50 celnic s vidinou toho, že by mohlo zboží následkem tohoto aktu v Paříži zlevnit. 13. července byl vyrabován kostel Saint-Lazare, kde místo hledaných zbraní našli Pařížané pouze obilí. Na radnici se shromáždili poslanci, aby sestavili stálý výbor a vytvořili měšťanské milice o síle 48 tisíc mužů, které měly zajistit pořádek.
Poslanci ten samý den vyrazili do Invalidovny, aby zde vyzvedli uložené zbraně. Guvernér je však odmítl. Přichází tak den D.
Střelný prach
Pařížané kolem 10. hodiny zaútočili na Invalidovnu, aby získali uložené a tolik chybějící zbraně, potřebné k povstání a vykonání revoluce. Proti nim stálo hned několik kanónů, ale pověřená obrana odmítala střílet do davu.
Stejně tak bylo v nedalekých Martových polích připraveno několik pluků jezdectva, pěchoty a dělostřelectva. Velitel však nedal rozkaz k rozprášení davu před Invalidovnou a demonstranti překonali příkop, mříže a ze skladu se jim podařilo získat až 40 tisíc mušket, 20 kanónů a jeden minomet.
Pařížanům však chyběl střelný prach a munice. Ten byl uložen v Bastile, kde ho bylo přibližně 13,5 tuny. O tom, že střelný prach, munice a zbraně v Bastile jsou pro vývoj zásadní, věděli i představitelé města. Delagace tak chtěla po guvernérovi Bastily, aby jim vše potřebné vydal pro nově vznikající milici ovládanou politiky.
Velitel Bastily Bernard –René Jardann de Launay se rozhodl, že zbraně a munici nevydá, ale přesune kanóny, což dav shomážděný kolem Bastily vnímal jako signál k boji. Rozhodl se tak zaútočit. Guvernér rozkázal střílet do davu, ale vzbouřenci nakonec překonali hradby přes střechu strážnice a sekyrou spustili padací most přes vodní příkop před Bastilou.
Začátek konce
Po hodině dobývání se k útočníkům připojil i dav, jenž mířil do Bastily z Invalidovny. Bastilu bránilo pouhých 82 válečných invalidů a 342 členů švýcarské gardy. Když vzbouřenci použili pro dobývání věznice také kanóny, vítězství už bylo blízko. V pět hodin odpoledne obránci kapitulovali. Povstalci se zmocnili střelného prachu, munice a osvobodili vězně, což bylo pouhých sedm osob.
Velitel Bastily Launay byl popraven a jeho hlava byla vítězně nesena napíchnutá na kopí. Dobytí Bastily mělo kromě praktického hlediska hlavně symbolický význam. Věznice uprostřed města byla vnímána jako obraz tyranie tehdejší monarchie. Dobytí tak bylo bráno jako vítězství nad královským útlakem.
Zdroj: Česká televize, Český rozhlas
KAM DÁL: Tak nám zabili Ferdinanda! Jak probíhal atentát, který rozpoutal první světovou válku?
