U Borodina tekla krev tisíců proudem. Napoleon se s Rusy nemazlil, přesto ale nevyhrál

Borodino bylo vyvrcholením Napoleonovy snahy obsadit Rusko. Se svou mohutnou armádou překročil v roce 1812 ruské hranice. Před sebou tlačil neustále ustupující ruská vojska, která se nijak zvlášť neměla ke svedení rozhodující bitvy. Co na tom, že Napoleon obsadil posvátný Smolensk? Rusové ho sice neúspěšně bránili, ale nakonec se stáhli a zapálili ho za sebou. Taktika spálené země nebyl Stalinův vynález, poprvé ho použily právě ustupující ruská vojska. Postupovat stále dál do hlubin ruské říše, tak zněl Napoleonův rozkaz, přestože mnozí ho varovali, že zima se blíží a zásobovací linie jsou příliš dlouhé.

Hořící Smolensk

Po Smolensku dostal velení ruských vojsk Kutuzov, starý zhýralec za vrcholem sil, ovšem velmi obratný v dvorské politice a oblíbenec cara Alexandra. Barclay de Tolly, architekt celé ústupové strategie ruské armády, byl po Smolensku sesazen a nahrazen letitým obtloustlým knížetem Kutuzovem. Ten ale nedělal nic jiného, než že ustupoval před Napoleonem dál, stejně, jako to dělal Tolly.

Tažení takto došlo do bodu, kdy se vojska přiblížila k Moskvě. Nechat Moskvu jen tak padnout do rukou francouzského uchvatitele bylo z mnoha důvodů nemožné. Bylo nutné se za hlavní město bít. Síly byly vyrovnané, Kutuzov měl 120 tisíc mužů, Napoleon 130 tisíc. Na Napoleonské války to byly obří počty, u Slavkova válčila asi polovina.

Dělostřelectvo je král bojiště

Bitva se nesla ve znamení mohutné dělostřelby z obou stran. Rusové pálili zblízka kartáči na postupující Francouze, Rajevského baterie utopila v krvi dva útoky jednotek prince de Beauharnais, Francouzi zase svými děly pálili z dálky a demolovali ruské pozice. Z obou stran to byl nepředstavitelný masakr, jaký neměl srovnání i v rámci Napoleonských válek.

Desetitisíce mrtvých a žádný výsledek

Výsledek byl dlouho nejistý, Napoleon do boje vrhl úplně všechno, co měl, a nakonec donutil Rusy k ústupu. Byl pánem bojiště, ale bylo to v pravdě Pyrrhovo vítězství. Jeho jednotky ani neměly síly na to Rusy pronásledovat. Napoleon přišel o 58 000 Francouzů včetně 47 generálů a Rusové přišli o 45 000 vojáků včetně 23 generálů. Hrůzná bitva znamenala, že Rusové se museli stáhnout, Napoleon se dostal do Moskvy, ale tam se dočkal hořkého zklamání. Moskva byla liduprázdná, car i s dvorem uprchl, nikdo ho nevítal, nepřišla žádná deputace s žádostí o mír, nekonala se kapitulace. Moskva navíc začala hořet, nebyly v ní žádné zásoby, bylo to spíše město duchů.

Z prekérní situace nenašel Napoleon cestu ven. Musel začít ustupovat a tehdy ho začala ruská vojska porážet, ničila ho také slavná ruská zima, celé tažení se změnilo v naprostou katastrofu, jakých není v dějinách mnoho. Borodino ve výsledku nebyla nijak zásadní bitva. Rusové Moskvu neubránili, Napoleon ruskou armádu nezničil, celé to vraždění bylo vlastně ze strategického hlediska tak trochu zbytečné. Nic to nemění na tom, že Borodino patří k největším bitvám Napoleonských válek, které přineslo důkaz o důležitosti masového nasazení dělostřelectva. Byla to také bitva předznamenávající Napoleonův pád.

Zdroj: historyonline.com

KAM DÁL: Jediná bitva, kde měli Poláci šanci porazit Němce.