Jak a proč kompostovat? Prostý návod nejen pro začátečníky
Chcete si vypěstovat hezkou zahrádku, nebo jen pohnojit kytičky, ale nechce se vám utrácet a především čichat dobytčí hnůj? Založte si na zahrádce vlastní domácí kompost. Rostlinky vám budou růst jako houby po dešti a hlavně je velice praktický, co se týče odpadu z kuchyně.
Kompostování je na území Česka jedno z nejstarších v Evropě. První kompostárna s řízenou technologií zde byla uvedena do provozu již v roce 1912. V dnešní době je kompostování považováno za jeden z nejlepších způsobů zpracování biologického odpadu, který nezatěžuje životní prostředí a jehož produktem je dobře využitelná surovina.
Cena vs. kvalita
Nakupování umělých a statkových hnojiv je drahé. A nejen to. Umělá hnojiva nejsou pro půdu až takovou výhrou, protože jí sice dávají potřebné živiny, ale zároveň ji velice zatěžují. Statková hnojiva jsou sice skvělá a velice ekologická, ale problém bývá s jejich uskladněním.
Kompost je tedy pro hobby zahrádkáře nejlepší volbou hnojení. Jeho největší výhodou je to, že se v něm zužitkuje téměř cokoliv. Především zbytky z kuchyně, které by v popelnici zbytečně hnily se promění v užitečný zdroj živin.
Důležité je vybrat místo
Výběr místa rozhoduje o tvorbě celého kompostu. Nejlépe se mu bude dařit ve stínu pod listnatým stromem. Není dobré dávat jej na přímé slunce, protože to kompost vysušuje a když by zapršelo, voda by odplavila mnoho živin. Není dobré dávat kompost do středu zahrady. Vypadá nehezky a především ani moc nevoní.
Vyberte tedy nějaký nenápadný kout, ve kterém bude nenápadně stát. Dbejte na dobrý přístup k tomuto místu, abyste mohli vzniklý kompost snadno vyvážet kolečkem. Zbytky potravin budete pravděpodobně do kompostéru házet nejčastěji, proto by měl být dostupný z vaší kuchyně.
V čem se kompostuje?
Jednoduše v kompostéru. Naše babičky si možná s ohrazením nedělaly příliš vrásky a vše házely na jednu hromadu. Dnes se od tohoto trendu pomalu ustupuje, protože to nevypadá moc vábně a rozházený biologický odpad zpomaluje proces kompostování. U kompostéru sice můžeme úplně ignorovat jeho tvar, můžete si tedy udělat kompost například ve tvaru hvězdy apod. Fantazii se meze nekladou.
Na čem naopak opravdu záleží, je vzduch, teplo a vlhkost. Volte proto kompostér s otvory na všech stranách. Vzduch se musí dostat i do jádra celé hromady. Dejte pozor, aby otvory nebyly příliš velké a vzniklá zemina z nich nevypadávala.
Druhy kompostů
Kompost si můžete sami vyrobit nebo koupit. Prodávají se ve třech provedeních, a to dřevěný, drátěný a plastový.
- Dřevěný – vypadá přirozeně, vyrobit si ho můžete sami z vlastních zásob. Nevydrží ale navždy, na materiál působí vlhkost a organismy. Vyložte ho proto fólií nebo ho natřete ochrannými prostředky na dřevo. Tím prodloužíte trvanlivost tohoto materiálu.
- Drátěný – pokud použijete na výrobu kompostéru drátěné pletivo, vyložte stěny lepenkou nebo netkanou textilií. Vhodné pletivo má oka přibližně 3 cm velká, plot působí nenápadně. Jeho výhodou je cenová přijatelnost.
- Plastový – pro uzavřené kompostování se používá tento typ. Zabere minimum místa, kompostovat můžete i na balkoně. Koupíte ho v zahradnických potřebách.
A jdeme zakládat
Když máme vše připraveno, umístíme na dno kompostu větvičky či vrstvu slámy. Budou do kompostéru přivádět vzduch, a zamezíme tím tak zápachu. Potom už můžeme sypat cokoliv biologického, co doma najdeme.
Pokud do kompostu přijde najednou větší množství trávy, listí nebo zbytků zeleniny, je vhodné promíchat je s trochou klasické zeminy, protože tak ulehčíme práci drobným živočichům a půdním mikroorganismům. Provzdušňování pomocí větviček nebo slámy však stačit nebude, proto je potřeba kompost alespoň 1x až 2x překopat, což zajistí jeho rychlejší vyzrávání. K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.
- Do kompostu patří
zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, slupky z citrusových plodů pouze v malém množství, odkvetlé květiny nenapadené škůdci nebo chorobami, tráva, listí a drobné větve, štěpka, piliny, hobliny, kůra, popel ze dřeva, čajové sáčky, káva, papír - pouze dobře rozložitelný - letáky odevzdejte do sběru, trus drobných hospodářských zvířat (slepičince, bobky od králíků).
- Do kompostu nepatří
plevely a rostliny napadené škůdci a chorobami, natě z brambor, pecky z ovoce, maso, kosti, tuky, kameny, stavební suť, popel z uhlí, plasty, porcelán, kovy a další nerozložitelné materiály, chemikálie, léky, barvy a trus psů a koček.