Do kin míří Milada: Snímek, který se svéhlavě popasoval i s Masarykem
V roce 2016 získal Masaryk, životopisný film o Janu Masarykovi, dvanáct Českých lvů. Mohlo by se zdát, že Milada chce trochu těžit z toho, že zpracování autentických příběhů z českých dějin z druhé třetiny dvacátého století jsou momentálně v oblibě. Pravda je však taková, že na snímku se pracovalo téměř deset let.
Ačkoliv natáčení nakonec zabralo pouhopouhých jedenatřicet dní, režisér David Mrnka na filmu údajně pracoval přes devět let. Poslední klapka padla 7. května. Příběh se odehrává v letech 1937 až 1950 a záměrem režiséra Mrnky bylo bez patosu popsat příběh Milady Horákové.
Co možná nejednoho českého diváka překvapí, je skutečnost, že film je natočen v angličtině. Pro českou produkci bude předabován. V hlavní roli se objevila izraelská herečka Ayelet Zurerová. Tu diváci mohou znát například ze snímku Stevena Spielberga Mnichov, nominovaného na Oscara, v němž ztvárnila manželku hlavního hrdiny Erica Bany.
Vedle Zurerové je v Miladě ještě několik zahraničních herců, ale také mnoho tuzemských. Ti se museli popasovat s nelehkou a nevděčnou úlohou. Mluvit ve filmu anglicky. Angličtina českých herců je pokaždé trnem v oku nejednoho diváka a filmového recenzenta. A právě proti nedokonalé angličtině například Geislerové se již před českou premiérou vyrojilo několik odsuzujících názorů.
Milada Horáková jako matka a manželka
Jestliže bylo záměrem Davida Mrnky, jenž žije v USA, kde se spolupodílí na produkci televizních zpráv stanic CNN či BBC, podat příběh Milady Horákové bez patosu, není možné se neptat, jak bude taková verze osudu Milady Horákové vnímaná českou veřejností.
Příběh právničky, pro niž byla morální stanoviska důležitější než vlastní život, která byla odsouzena k trestu smrti, proti němuž se následně vzedmula celosvětová vlna protestu, jsme zvyklí vnímat takříkajíc s klapkami na očích. – Jako jeden z nejsilnějších příběhů českých dějin a Miladu Horákovou jako hrdinku. Cílem Mrnky není tento obecně sdílený názor nějak zpochybnit nebo přehodnotit, přece však jde v jistém smyslu proti němu. Horákovou totiž zachycuje nejen jako smutnou hrdinku vykonstruovaného politického procesu, ale též jako milující manželku a matku. Jako lidskou bytost. Bude tedy zajisté zajímavé sledovat, zda se taková podoba Milady Horákové s českým divákem mine, nebo ne.
Sám režisér to komentuje takto: "Chtěli jsme odhalit trochu privátnější stránku Milady Horákové, takže to nebude taková ikona, kterou jsme z ní udělali. Myslím, že v dnešní době, kdy máme komunistickou stranu, paní Semelovou a pana Filipa, je to velice aktuální téma. Chceme ukázat, jak komunisté fungovali, jak fungují a jak se vůbec nezměnili."
Vyjasněná smrt Jana Masaryka
Vedle specifického pohledu na Miladu Horákovou se film razantně vypořádal i s jinými, dosud nevyjasněnými a nejspíš nevyjasnitelnými událostmi českých dějin. Například se smrtí politika Jana Masaryka. Jeho smrt je dodnes provázána řadou tajemství a nikdy pravděpodobně nebude zcela zřejmé, zda byl syn T. G. Masaryka zavražděn, nebo zda spáchal sebevraždu.
Tvůrci filmu projevili jistou odvahu, které je při zodpovídání nezodpověditelných dějinných otázek třeba. Režisér Mrnka komentoval roli Masaryka ve filmu takto: "Selský rozum napovídá, že Jan Masaryk se asi neučil baletu na střeše Černínského paláce a nespadl pět metrů od okna. Podle dostupných prostředků ukazujeme, jak to asi bylo, a ať si o tom divák udělá svůj vlastní názor."
Snaha nabídnout dějinnou interpretaci tak diskutované otázky je zajisté sympatická. Otázkou však zůstává, jak na to zareagují čeští – a snad i zahraniční – diváci. To uvidíme již ve čtvrtek.