Když politici píšou. Havel, John, Macek, ale třeba i Viktor Dyk. Komu to psalo nejlépe?

Radek John

Bývalý místopředseda vlády a ministr vnitra svou politickou kariérou vlastní knihy trochu zastínil. John je nejen spisovatelem, ale též scenáristou. Scenáristiku ostatně na pražské FAMU vystudoval. Poté působil jako redaktor v časopise Mladý svět, v němž uveřejňoval články a reportáže o narkomanech, prostitutkách a lidech postižených AIDS.

Právě prostředím narkomanů zaujala patrně jeho nejznámější kniha Memento. Ta vyšla v roce 1986 a byla přeložena do deseti jazyků. Mezi další Johnovy knihy, jež si i po letech zaslouží pozornost, patří Džínový svět nebo Jak jsem poznal Ameriku.

Viktor Dyk

Viktora Dyka naopak dnes známe především jako spisovatele. Jako básníka, dramatika, prozaika, ale také novináře. Jako autora Krysaře, Milé sedmi loupežníků nebo pozoruhodné divadelní hry Zmoudření Dona Quijotea. Dyk se politicky angažoval prakticky celoživotně.

Politika prostupovala i jeho dílo. Dyk byl ale rovněž poslancem Národního shromáždění a v roce 1925 se za tuto stranu dostal i do senátu, kde setrval až do předčasné smrti v roce 1931. Dyk byl rovněž celoživotním odpůrcem Tomáše Garriguea Masaryka (více o jejich sporu si přečtěte zde). 

Milan Uhde

Vypsat všechny posty, které zastával Milan Uhde, by bylo dosti vyčerpávající, stejně jako vyjmenovat všechna jeho významná díla. Proto jmenujme alespoň ty nejdůležitější. Předseda Poslanecké sněmovny, ministr kultury, předseda České národní rady.

Král-Vávra, Velice tiché Ave a především Balada pro banditu, adaptace románu Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník, v níž zazářily takové herecké osobnosti jako například Iva Bittová nebo Miroslav Donutil.

Karel Havlíček Borovský

Nechoď, Vašku, s pány na led, / mnohý příklad známe, / že pán sklouzne / a sedlák si za něj nohy zláme. Díky tomuto slavnému epigramu je nám Karel Havlíček Borovský připomínán už ve školních lavicích. Karel Havlíček Borovský se proslavil především jako satirik a autor epigramů. Tím však nelze uzavřít výčet toho, co vnesl do české literatury.

Z nejvýznamnějších děl jmenujme například Tyrolské elegie, Krále Lávru (podobnost s Uhdeho hrou Král-Vávra není náhodná, Uhde pojal své drama jako variaci Havlíčkovy skladby) nebo nedokončený Křest svatého Vladimíra. Havlíček je mnohdy rovněž považován za zakladatele moderní české žurnalistiky. Jako politik bývá včleňován mezi národní buditele, tj. osoby, jejichž cílem je probudit v lidech národní sebeuvědomění.

Václav Havel

Václav Havel v našem žebříčku rozhodně nemůže chybět a dalo by se dokonce říci, že nemůže stanout jinde než v jeho čele. První prezident České republiky, signatář Charty 77 a autor slavných divadelních her – Largo Desolato, Protest, Asanace, Odcházení nebo Zahradní slavnost. Jako dramatika Havla proslavila především postava Ferdinanda Vaňka, která se poprvé objevila ve slavné aktovce Audience.

Je zajímavé, že v době, kdy Havel ještě nebyl tolik známý, byl bývalý prezident za Ferdinanda Vaňka občasně zaměňován. Kromě divadelních her psal Havel básně (pozoruhodná je především sbírka experimentální poezie s názvem Antikódy) a důležité eseje – asi nejznámější je esej Moc bezmocných –, jež byly svého času nezbytným prostředkem v boji s komunistickou zvůlí.