Franz Kafka: Proč nejznámější pražský spisovatel o Praze téměř nepsal?
Franz Kafka a Praha, spojení, které máme tak nějak zažité. Zapříčiňuje to snaha turistických agentur "prodat" Prahu jako absurdní Kafkovo město a v poslední době třeba i monumentální, pozoruhodná Kafkova busta na Národní třídě. Franz Kafka v Praze většinu života bydlel. Co se však neví – v jeho povídkách a románech se Praha téměř nevyskytuje.
Výjimku tvoří jediný případ. Próza s názvem Popis jednoho zápasu, kterou Kafka napsal, když mu bylo jednadvacet. Po několika letech ji přepsal, ale, tak jako většinu svých textů, nikdy nevydal. Dnes ji samozřejmě k dispozici máme – díky Kafkovu příteli, spisovateli Maxu Brodovi.
Popis jednoho zápasu je řazen mezi povídky, ačkoli rozsahem se jedná spíše o novelu. Ze všech Kafkových děl je Popis jednoho zápasu nejabsurdnější, nejnesrozumitelnější, interpretačně nejsložitější. A přece se díky němu objevila převládající tendence v přístupu ke Kafkovu dílu. Včleňovat Kafkovy romány a povídky do Prahy.
Petřín v rovině
Ačkoliv k tomu v Kafkových textech nenajdeme v podstatě žádný podnět. Necháme-li stranou deníky a korespondenci (tedy složku Kafkova díla, jež je sice pozoruhodná, ale přece jen stojí trochu stranou vzhledem k jeho próze), žádný jiný Kafkův text se neodehrává v Praze. Ani nejznámější ze tří románů, které Kafka ve fragmentech zanechal – Proces. Z Prahy jako předobrazu zde Kafka možná vycházel, ale naše hlavní město v Procesu nikde nejmenuje. Stejně jako v Praze tak může Josef K. bojovat s nevyzpytatelným soudem v jakémkoliv jiném městě.
Kdybychom se navíc blíže podívali na zmíněný jediný Kafkův text, jenž se v Praze odehrává, asi bychom se divili, co všechno se zde s Prahou děje. Mladý vypravěč a současně hlavní hrdina povídky odejde z večírku s mužem, s nímž se ten večer seznámil, a procházeje se po Karlově mostě při cestě na Petřín dělá svou vůlí s Prahou divy. Jako doklad může posloužit následující ukázka:
"Bezstarostně jsem si vykračoval dál. Protože jsem se však jako opěšalý obával namáhavého pochodu po strmé silnici, urovnal jsem cesty a nechal ji v dálce posléze klesnout v údolí. Kamení mizelo podle mého přání a vítr ustal. Pochodoval jsem hezky zostra, a jelikož jsem šel s kopce, vztyčil jsem hlavu, napřímil tělo a paže zkřížil za hlavou. Protože mám rád smrkové lesy, šel jsem takovými lesy, a protože se rád mlčky dívám na hvězdy, pomalu mi vyšly na nebi hvězdy, jak to dělávají."
Protože světy Kafkových próz vykazují mnoho podobností s první povídkou, kterou spisovatel napsal, automaticky je většina textů čtenáři situována do Prahy.
A díky tomu máme v Praze náměstí Franze Kafky a podobiznu slavného spisovatele na každém kroku. Zajímavostí je, že zmíněnou prózu Popis jednoho zápasu přeložila do češtiny žena, jež v Kafkově životě sehrála důležitou roli – Milena Jesenská, známá novinářka, spisovatelka a publicistka.
Z Pařížské do Zlaté
Franz Kafka se narodil v roce 1883, od roku 1889 chodil do školy v Masné ulici, gymnázium navštěvoval na Staroměstském náměstí. Spolu s celoživotním přítelem Maxem Brodem byl členem Pražského kruhu (psali jsme zde).
V Praze pobýval jeden z nejvlivnějších spisovatelů 20. století na mnoha místech. V Celetné ulici, ve Zlaté uličce, v Pařížské, v Bílkově – čímž seznam Kafkových bydlišť rozhodně nekončí. S rodinou vyrůstal Kafka v židovském ghettu na Josefově. Na počátku dvacátého století však byla velká část ghetta zbourána, čemuž přihlížel i tehdy mladý Kafka.
Spisovatel Prahu opustil až necelý rok před svou smrtí. Zemřel v rakouském Kierlingu v roce 1924. S Prahou však bude spjat asi navždy.