Tomáš Hajíček z Krucipüsku: Vystupovat se synem je radost
Tomáš Hajíček je frontman kapely Krucipüsk. Spolu s ní vystoupí letos v rámci festivalu Mezi ploty. O tom, ale i o obměně sestavy, o dalších plánech Krucipüsku nebo o tom, jaké je to stát na pódiu se synem, jsme si s Tomášem Hajíčkem popovídali.
Příští víkend vystoupíte v rámci festivalu Mezi ploty v prostorách psychiatrické léčebny Bohnice. To přece jen není zcela běžný prostor pro koncert. Na jakém nejneobvyklejším místě jste kdy s kapelou Krucipüsk vystupoval?
Pár takových míst již za sebou máme. Bylo to například na střeše zahradní restaurace v centru Liberce (r. 1992), na střeše budovy bývalého rádia Svobodná Evropa v centru Prahy (r. 1997), na mořském mole chorvatského stanového tábora v Tisnu (myslím, že r. 1998), v psychiatrické léčebně Kosmonosy u Mladé Boleslavi (r. 2002 a 2004) nebo na baru restaurace pro 30 lidí (to bylo lidmi úplně narvané vystoupení) v holandském Amersfoortu (1999).
Není tajemstvím, že si potrpíte na kvalitní servis a organizaci ze strany pořadatele. Na festivalu Mezi ploty nevystupuje Krucipüsk poprvé – je to proto, že je festival organizačně zvládnutý?
Myslím, že Mezi ploty je jeden z festivalů, které jsou po všech stránkách pořadatelem zvládnuté na jedničku. Navíc vystoupením pomáháme dobré věci.
Je nějaký festival, kam víte, že už nikdy nepojedete?
Určitě, ale zaplať Bůh si je nepamatuji, jelikož tam již nehrajeme a ani se mi nechce na takové věci vzpomínat.
Během dvou dnů vystoupí na festivalu Mezi ploty přes 120 účinkujících, není snadné se v takovém množství příležitostí zorientovat. Které vystupující byste za sebe doporučil?
Určitě Michala Pavlíčka s Načevou, Honzu Křížka s kapelou, Muchu, Lenku Dusilovou a další. Z divadla například Buchty a loutky. Festival je velmi dobře obsazený a je spíš těžké něco nedoporučit. :-)
Často vystupujete v pražské Lucerně. Kde jinde to ještě máte rádi?
Pro mne je v Praze ještě jedna srdcová záležitost, a to Palác Akropolis. To jsou místa, která mají velkého kulturního ducha.
Sestava kapely Krucipüsk se nedávno razantně proměnila. Plánujete v obměněné sestavě novou desku?
Samozřejmě ano a vychází 1. 11. 2019.
Jedním z nových členů kapely je i váš syn. Jaké to pro vás je vystupovat s ním na pódiu?
Byl pro to zrozen a je velmi dobrý muzikant, takže pro mne je to radost a otcovská, snad kladná, pýcha.
Zhruba od loňského podzimu už nenosíte na koncerty kytaru. Proč?
Po zralé úvaze jsem usoudil, že to v tu dobu již nebylo třeba, ale myslím, že se k tomu zase po čase vrátím, jelikož je dobré každé dlouho konzumované jídlo strávníkovi trošičku jinak okořenit. :-)
Na druhou stranu obliba červených kraťasů pořád trvá…
Tyto kraťasy jsou nesmrtelné, dobře schnou, sluší mi a zvyk je železná košile. :-) Změnám v image se ale nebráním, tak možná…
Mnohdy se říká, že Krucipüsk je tím nejlepším, co vzniklo na české hudební scéně po roce ’89. Není to občas trochu svazující?
Dělám, co mne baví, k čemu jsem na tomto světě předurčen, rád a snad také dobře. Buďme zdrávi a žijme dobře.
