Trpaslíci i bohové ožívají v barech a chátrajících domech. Gaiman opět předkládá to nejlepší ze světového komiksu

Stín si odpykává poslední dny ve vězení. Těší se, až po návratu obejme svou ženu, až si najde práci, až se takříkajíc usadí. Plány se mu však sesypou jako domeček z karet, když se těsně před propuštěním dozví, že jeho žena zemřela. Z vězení se vyvleče bezprizorný, na pokraji fyzických, a především duševních sil. Na životě mu pranic nezáleží, a tak se nežinýruje a klidně jej dá všanc do hazardní hry. Takového jej potká záhadami opletený pan Středa, který si bývalého kriminálníka zaplatí, aby mu sloužil jako osobní stráž. Spolu s ním prochází Stín nejrůznějšími epizodami, v nichž potkává mytologické postavy, žijící často v nuzných podmínkách, ve velkoměstech Spojených států amerických. Žijících mezi námi.

Začátkem tisíciletí publikoval tehdy již známý a dnes sedmapadesátiletý autor Neil Gaiman román Američtí bohové, jenž se v mnohými nenáviděných škatulkách žánrové literatury stal okamžitě událostí a o několik let později i dílem, jež lze označit za kultovní. Podle románu byl v roce 2017 stvořen seriál a román se dočkal i své komiksové podoby. V rámci komiksové tvorby je Gaiman dozajista nejvíce proslavený svou rovněž kultovní sérií Sandman a nutno podotknout, že první díl adaptace autorova románu nemá k jeho nejslavnějšímu komiksovému (ne-li nejslavnějšímu vůbec) dílu daleko. I v Sandmanovi totiž vdechuje Gaiman život mýtům a zasazuje je do takzvané každodennosti.

Úskalí překladu

Komiks Američtí bohové: Stíny je prvním v sérii. Vychází díky péči nakladatelství Crew, kde by měli vydat i v pořadí druhou komiksovou knihu s názvem Můj Ainsel. První kniha obsahuje devět kapitol, v nichž se putování Stína a pana Středy střídají s různými epizodními příběhy, jež jsou s hlavním dějem provázány tím nejdůležitějším – mýtem. Knihu doprovází rovněž velmi zajímavý apendix, jenž je tvořen skicami a návrhy, v nichž čtenáři nakouknou tvůrcům do kuchyně.

Nestává se u komiksových knih příliš často, aby bylo záhodno pochválit práci překladatele, avšak u Neila Gaimana, jehož jazyk kombinuje aktuálnost, ale i jistý patos, je to na místě, takže je třeba zmínit překladatelku Ladislavu Vojtekovou, která se tohoto nesnadného a nepříliš vděčného úkolu zhostila na výbornou.

O výtvarné zpracování Gaimanova scénáře se postaraly P. Craig Russell a Scott Hampton, kteří se projevili jako flexibilní kreslíři, jimž není cizí široká paleta poloh. Komiksoví Američtí bohové jsou rozkročeni mezi realitou a nadpřirozenem a takové jsou i kresby, jež jsou někdy až násilně – a, ano, i nepříjemně – realistické, jindy hravé, odlehčené, uvolněné.

Od románu ke komiksu

Byť první díl komiksové adaptace Gaimanova románu nedosahuje (sluší se říct, že opravdu mimořádných) kvalit knižní verze ani Gaimanova nejslavnějšího komiksového díla, rozhodně se řadí mezi to nejlepší, co u nás ze světového komiksu vychází, a rozhodně je chvályhodné, že nám nakladatelství Crew tuto poměrně velkolepě vyvedenou knihu zprostředkovalo. Těšme se na další díl.