Otázka za milión: Proč nám média lžou?

Že politici i média lžou, "ví dnes stoprocentně" téměř každé malé dítě. "Jsou to lumpové!" vykřikuje kdekdo a když se zeptáte, co by vlastně od médií chtěli, odpoví jednoduše: "Aby říkali pravdu!" Jenomže když se zamyslíte pouze nad svým životem a svými konflikty, tak pokud jste zároveň alespoň kapičku sebekritičtí, zjistíte, že "pravd" a pohledů na situaci může být často velmi mnoho.

Záleží totiž na optice. To samozřejmě neznamená, že se máme smířit s tím, že média budou dezinterperovat skutečné události, manipulovat čísla a vytrhávat věci z kontextu. Od toho tady totiž máme novinářskou objektivitu. 

Zrcadlo reality

Myslet si, že média lžou, a domnívat se, že existuje nějaká objektivní pravda? Tvrdit, že média jsou tady od toho, aby přesně odrážela skutečnost? To asi úplně nejde. Realita je podle mnoha lidí jako obraz, který může zrcadlo věrně odrazit a poskytnout tak pravdu. Faktem však je, že žádné zrcadlo neodráží obraz naprosto přesně. Navíc z této perspektivy by měla být média postavena naprosto mimo společnost a stát "venku".

Uvažovat o médiích jako o nestranných a hodnotit jejich kvalitu podle toho, zda si na danou věci neudělají názor, je cesta ke zklamání. Když to trošku přeženeme, dalo by se říci, že jediná možnost, jak uspokojit takového "nespokojence", je poskytnout mu záznam z kamery a vynechat komentář. Jenže dokonce i v tomto případě by si mohl divák položit otázky typu: A proč je ta kamera umístěná zrovna tady? Proč zabírá zrovna tento časový úsek? Proč zrovna tento úhel? Co se asi děje za kamerou a proč ji tam někdo vlastně umístil? Otázky to jsou jistě důležité a kritické přemýšlení je jediné správné. 

Součást systému

Přestože média výrazně ovlivňují společnost, i média jsou ovlivňována společností. Nestojí někde mimo, slepě a bez názoru. Naopak. V novinách a redakcích pracují lidé, kteří mají specifické zkušenosti, názory a postoje. Už jenom to, nad jakými tématy uvažují a která témata volí, je dílem společnosti. Protože zprávy se prodávají zkrátka proto, aby je někdo četl.

Na tomto místě je třeba říct, že je rozhodně dobře, že ne všechna média dělají celý obsah jen kvůli čtenosti jako takové. Jinak bychom si nejspíše nepřečetli už nikdy nic jiného než recepty, něco ze života celebrit, případně témata jako láska, sex a trápení a sem tam něco aktuálního. Jsou zde samozřejmě i čtenáři, kteří ocení i jiná témata. Když už si autoři přiznají, že neexistuje jediný pravdivý názor a že ani oni nebudou nikdy zcela neutrální, mají jedinou možnost, jak pracovat. Uvědomí si, že se musí řídit novinářskou objektivitou.

Novinářská objektivita 

Je jedinou cestou, jak dělat v médiích solidní práci. Důležité je to, jestli se snažíte zachovávat neutralitu a nestranit úmyslně jedné či druhé straně konfliktu. K tomu samozřejmě patří i to, že vynecháte slova jako: bohužel, naštěstí a další citově zbarvená slova, která prezentují váš postoj. Dobrý novinář dá prostor k vyjádření se všem zúčastněným stranám, nebo se o to alespoň snaží.

Jeho povinností je také zachovávání přesnosti, relevance a úplnosti informací. Solidní média nám předkládají především fakta a nikoliv názory a emoce. V tomto procesu bezesporu hraje roli i důvěra ve čtenářovy schopnosti kriticky myslet. Další možností je, že novinář, nebo celé médium, jednoduše avizuje dopředu, jaký má názor a komu straní. Díky tomu je pak čtenář schopný rozeznat, co vlastně čte. 

Pár tipů, jak nenaletět

• Nezůstaňte u jednoho zdroje. Zkuste se podívat, jak o stejném tématu přemýšlí jinde. Nebojte se číst i něco, s čím tak úplně nesouhlasíte, zlepšuje se tak vaše schopnost kritického myšlení.
• Filtrujte zdroje, zkuste vnímat hodnotu stránky globálněji. Jakou má grafiku, jaké reklamy na ní jsou? Vypadají ostatní články věrohodně? Kdo jsou autoři článku a kým je web financován?
• Čtěte kriticky a nevěřte všemu hned. Spousta článků, které se tváří jako nevinné příběhy, jsou ve skutečnosti reklamou.
• Ověřujte informace z několika zdrojů, pokud si nejste jistí, nebojte se zeptat na názor přátel.