Putování po nádražních restauracích mne tentokrát zavedlo do Nižboru. O hospůdce Tomáše Hanáka jsem slyšela mnohé. Realita ale předčila veškerá očekávání. Připadáte si jako v jiném století. Velkolepá restaurace má sice vyšší ceny, ale zase tady rozhodně nepotkáte „pivní bratry“ jako v obvyklých putykách u nádraží.
Vystupuji z vlaku a jsem jako ve snách. Takovou nádražku jen tak někde neuvidíte. Jde o exemplář naprosto jedinečný. Herec Tomáš Hanák si dal velmi záležet, aby jak exteriér, tak interiér ohromily. Restaurace nabízí klasické posezení i venkovní zahrádku.
Stylové zařízení proměnilo starou budovu v něco nadpozemského. V restauraci i před ní je čisto. A co se tady točí? Vychutnáte si pivo Bernard za 25 korun, z nealka potom Kofolu, taktéž za 25, nebo malinovku za 35 korun. Je pro vás připraven jídelní lístek, na kterém jsou staré „nádražní speciality v novém kabátě“.
Čistota jak restaurace, tak zahrádky i toalet je tedy v pořádku. Obsluha je u vás každou chvíli. Slečna byla velmi milá a sympatická. Restauraci jednoduše není co vytknout, a tak dneska dávám 10 bodů z 10!
10/10
A co trocha historie?
Ještě před několika lety to byl chátrající železniční sklad z roku 1876. Zachránil jej herec Tomáš Hanák a předělal na dnes oblíbenou a turisticky velmi navštěvovanou hospůdku. Vzal si na pomoc architekty, aby vznikl objekt, který nabízí posezení nejen v původních vagonových kupé v lokále, ale i na nákladových rampách, v salonku starého vagonu či na prosluněném perónu před ním. Odevšad je možné obdivovat panorama protějšího zámku anebo sledovat motoráky od Berouna či Rakovníka. A pokud se vám nebude chtít domů, můžete přespat ve služebním oddílu vagonu z r. 1948.
Hanák společně s nižborským řemeslníkem Janem Janovským dbali na to, aby maximum původního bylo zachováno, materiály hledali na šrotištích či zdevastovaných nádražích.
Pokud se tady zastavíte o víkendu nebo v létě, musíte počítat s tím, že si třeba nesednete, proto je lepší přijít ve všední den.
Nádražka, ve které se dá opravdu bydlet?
Ano, ubytování vám poskytne zrekonstruovaný služební oddíl z roku 1948, je určeno ideálně pro 2 až 3 osoby, ale kapacitu lze zvýšit (kovovými palandami v lůžkové části) až na 5 osob.
Najdete zde prostor k posezení (klasická sklápěcí sedátka) či slastné dřímotě na samostatném gauči; k dispozici je malá lednička, rychlovarná konvice, káva, čaj; samozřejmě knihy a karetní i jiné hry.
Lůžková část (s "manželskou" postelí) má i vlastní koupelničku se sprchou, toaletou a umyvadlem. Něco k zakousnutí a napití si můžete objednat rovnou z okna. Bydlet se zde dá i v chladnějších dnech. Romantiku, kouzlo a ducha místa v noci dokreslí osvětlený hrad. Stojí přímo proti vašemu dočasnému bydlišti.
(Cenu pro rodinu s dítětem/dětmi lze dohodnout individuálně.)
Jak to všechno bylo?
Před pár lety chátrající dřevěný železniční sklad - "magacín" - z roku 1876. Tomáš Hanák se jej rozhodl zachránit a proměnit – ač sám abstinující alkoholik – v nádražní hospodu. Po moři administrativních bitev, s pomocí architektů studia Break Point, vznikl objekt, nabízející celkem sedm možností posezení: na nákladových rampách, dlážděných či dřevěných, na perónu před jedním ze tří starých vagonů, v lokále, který je připomínkou nejen rakousko-uherských železnic, ale i vagonových kupé, která mnozí z nás ještě pamatují.
Odevšad je možné obdivovat panorama protějšího nižborského zámku anebo ostře sledovat motoráky od Berouna či Rakovníka. Hanák společně s nižborským řemeslníkem Janem Janovským dbali na to, aby maximum původního bylo zachováno, materiály hledali na šrotištích či zdevastovaných drážních objektech. Pokud jste dva či tři, můžete přespat ve služební části "rybáku", zrestaurovaného vagonu ČSD z r. 1948, ve zbylé části vagonu je salonek pro cca 20 osob (vše viz fotogalerie). Ve výčepním stole, jaký jste zřejmě ještě neviděli, se chladí sortiment Bernardů, k mání jsou domácí limonády. Kuchyně nabízí nejen nádražní klasiku (v nových kabátech), ale i "nepolotovarová" jídla, vč. bezmasých, moučníky jakbysmet. Pokud je síla a chuť, lze v lokále - po zavírací hodině - promítat filmy ve špičkové kvalitě. "Novinkou" je opodál stojící dřevěný sklad z r. 1899, zachráněný před demolicí ve stanici Vráž u Berouna; po rozebrání, ošetření, přesunu o 12 km a znovupostavení je dalším nenápadným skvostem Zastávky Nižbor.
Oceněním dlouholetého snažení je fakt, že Obec architektů ČR zařadila Zastávku mezi následováníhodné příklady využití vysloužilých drážních budov.
