Starostka Jesenice: Být jednou z mnoha mě neláká. Lepší být první v provincii, než druhý v Římě

Paní starostko, blíží se komunální volby. Takže?
Takže ano. Ještě jednou to chci určitě zkusit, budu znovu kandidovat na starostku.

Proč?
Čtyři roky jsou strašně krátká doba. Zrovna teď si dělám takový seznam věcí, co vše jsme stihli. Má už 211 řádků. Když to ale probírám, tak zjišťuji, že je sice hodně práce za námi, ale ještě více před námi. Rozpracovaných projektů je neskutečné množství. Za tu dobu, co jsem poznala Jesenici, si myslím, že by si zasloužila ještě opravdu pořádně postrčit dopředu.

Dobře, tak čím město postrčíte, co je důvodem vaší kandidatury?
Máme vydané stavební povolení na školu a je nutné ji postavit. Potřebujeme udělat centrální park. Vše se strašně dlouho vleče, průměrná délka stavebního řízení trvá přibližně tři roky. Takže od původní myšlenky nám uběhně spousta vody, než máme papír, a pak teprve přichází na řadu realizace. Administrativní zátěž je neskutečná. I tak ale připravujeme výstavbu nové mateřské školky v Horních Jirčanech. Máme připravený projekt na park kolem kapličky. Potřebujeme s krajskou správou - údržbou silnic vyřešit zklidnění dopravy v Jesenici, aby mohla vzniknout centrální část. Dále nám zde protéká tok Botič, který potřebujeme zrevitalizovat, tady jsme ve fázi příprav. V každé sídelní části bychom chtěli udělat malou náves. Zkulturnit ji, aby opravdu všude měli svoje malé zázemí.

To jsou velké ambice, kde na to vezmete peníze?
Snažíme se shánět, kde to jde, hlavně z dotačních titulů. Což je ale také běh na dlouhou trať, to vám potvrdí asi všichni starostové. V tuto chvíli je pro nás především velká neznámá, kolik nás bude stát základní škola. Protože když jsme před třemi lety projektovali, tak jsme se domnívali, že to bude nějakých 320-340 mil. korun vč. DPH. Požádali jsme o dotaci z národních zdrojů a získali jsme dotaci 220 millionů. Bohužel za ty roky… takhle, bohudík za tři roky se česká ekonomika zmohla a začal stavební boom, což je pro národní ekonomiku výborné. Bohužel pro nás to znamená, že ceny stavebních prací se výrazně zvedly a stavební firmy si velmi vybírají, zda půjdou či nepůjdou do soutěží v rámci veřejné správy. Takže v současné době to vypadá, že cena té školy se vyšplhá o 80 milionů výše, než se plánovalo.

Jak to vyřešíte?
Budeme si brát úvěr. Výhodou také je, že Jesenice má naštěstí naspořeno poměrně hodně peněz na svém účtě. Ale to je takové relativní číslo, protože čím více máte připravenost projektovoou, tak tim více můžete stavět a peníze utratíte za připravené projekty. Naštěstí Jesenice je dlouhodobě v dobré finanční kondici a může si dovolit vzít nový úvěr.

Momentálně tedy nesplácíte nic?
Ale ano, ale současné úvěry za dva roky doběhnou. Takže si můžeme dovolit splácet nový. A také nám odpadne povinnost hradit nájmy z jiných objektů, kde je dnes škola. Navíc právě škola je jednou z investic, která bude do budoucna pro město generovat zisk.

Je běžné, aby bylo město v takto dobré finanční kondici?
On to je zase velmi relativní pohled. To, že má Jesenice peníze na účtě, je bohužel důsledek toho, že mělo dlouhodobě zanedbávanou péči o svůj majetek. Tam my dnes investujeme obrovské množství peněz. Za volební období jsme dodělali povrchy silnic do okrajových částí města, kde se stále jezdilo na šotolině. Jen toto jsou miliony. Dále stále nemáme odkanalizované určité části Jesenice. Opravujeme vodohospodářský majetek, který je v zemi, to nikdo nevidí. Jsou to obrovské výdaje, protože se v minulosti zaspalo a nepracovalo.

Tak to ale přeci není jen problém Jesenice...
Jistě, že ne. Můžeme dát takový příměr s tím, co se děje nyní v hlavním městě. Když spadla v Praze lávka nebo byl problém s Libeňským mostem. Musím hájit současné vedení Prahy, protože to není jejich problém. Jde o 20 let zanedbanou péči o majetek. A řekla bych, že přesně tohle teď dožene velké množství měst a obcí.

Proč si to myslíte?
Protože pro mnoho starostů je za čtyřleté volební období politicky pohodlnější a hezčí udělat dětské hřiště než opravovat kanály. Takže my musíme dávat peníze do správy dlouhodobě zanedbávaného majetku, který Jesenice bohužel má. Nyní jsme vyměňovali snad třicet let staré osvětlení, to už se ani nedalo opravit. Zjišťujeme, že když jsme vypojili jednu lampu, přestaly nám svítit tři ulice. A máte další miliony, které dáte do oprav, tohle lidé nevidí. Zkrátka proto, že lampy byly a budou dále.

Pokud jde o osvětlení, máte jeden evropský primát, je to tak?
Ano, v rámci EU jsme realizovali pilotní projekt, jde o nový filtr do světla chodníku mezi dvěma sídelními částmi. Chodník vede volnou krajinou podél silnice, takže jsme potřebovali, aby byli chodci nasvíceni, ale aby se světlo nešířilo dále, nebylo škodlivé pro krajinu a tak dále. Chodník je tedy udělaný z ledkových diod, ale ledky bylo třeba dát do žlutého filtru, aby nesvítily modře. Máte pravdu, že jsme jediný projekt v Evropě, kde něco takového mají.

Jak je na tom Jesenice s bydlením? Ten trend posledních let je zřejmý – lidé odcházejí z metropole do klidnějších částí kolem Prahy...
Máte pravdu, v současné době jsou místa pro bydlení v Jesenici velmi žádaná. Před pár měsíci developer zkolaudoval několik bytových domů, které byly prodané dávno předtím, než se postavily. Historicky jsou vydaná i další územní rozhodnutí pro další výstavbu. Developeři se snaží lobovat, aby se začalo pracovat co nejdříve. Ale problém je, že momentálně nemáme dostatečnou kapacitu v čistírně odpadních vod, což spoustu projektů brzdí. I když je pravda, že dnes už je to řešitelné domácími čističkami. Potenciál výstavby tu tedy je, očekáváme další stavební boom.

Kam až se tedy můžete "nafouknout"?
Do limitu územního plánu, který je daný od roku 2006. Pravdou je, že připravujeme nový, v jehož rámci bychom ale nechtěli rozšiřovat území pro další bytovou výstavbu. Náš cíl je, aby se Jesenice postupně stala moderním městem zahradního typu 21. století. To znamená, aby měla jednu centrální část a jednotlivě zachované sídelní útvary. Vše spojené pásem veřejných zelení, cyklostezkami, chodníky a podobně. Prostě, aby nám to tu nesrostlo do jednoho obrovského města...

...a nespojilo se třeba s Prahou. Jaké to vlastně je být starostkou města ve stínu metropole?
Já si vůbec nestěžuju. Jsem ráda. Lepší první v provincii, nežli druhý v Římě.

Na druhou stranu takové propojení tramvají, to byste asi uvítali?
V těchto veřejných a hlavních dopravních stavbách jsme závislí na koordinaci hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Vždy musíme čekat, jak se domluví, a koordinujeme to v rámci našeho územního plánu. Bohužel stále nepadlo rozhodnutí. Stále se řeší, zda tramvaj, nebo metro...nebo nic.

Ale chtěli byste...
Samozřejmě, protože nám chybí kvalitní napojení na Prahu. Uvažovali jsme i nad přidáním dalších autobusových spojů na Kačerov. Ale nemá to význam, stejně stojí v koloně.

D1 je asi pro Jesenici velkým trnem v oku, že?
Je pravdou, že cokoli se na D1 stane, tak my pocítíme. Auta se pak snaží prokličkovat Jesenicí a to je problém. Historicky jsme na křižovatce dvou dopravních tepen, tedy silnice 101 a staré Benešovské.

Co by se dělo, pokud by u vás ústila dálnice D3, což je v plánu? Pak by i to metro mělo přeci smysl, ne?
Je velká otázka, co je pro město přínosnější. Metro nebo tramvaj znamená navázání příměstské dopravy. A pokud zde má vyústit dálnice D3, i když jsme proti tomu, byla by to obrovská dopravní zátěž. Může u nás vzniknout něco, jako je metropole Zličín. A teď jsme u toho. Samozřejmě nikdo zde nepostaví metro pro deset tisíc lidí, to je utopie. Ekonomický nesmysl. Muselo by se plánovat tak, aby se stavba metra v Jesenici vyplatila. Takže pak by všechny příměstské autobusy, které končí na stanicích Kačerov či Chodov, končily někde u Jesenice, což je celá spádová oblast od Benešova. Opravdu to chceme? Nevím. Je to velké dilema, které se zřejmě bude muset v budoucnu řešit.

Asi už to ale bude na jiných...
Jistě, myslím, že je to otázka nejméně dvaceti let. Jde hlavně o to, jakým způsobem a kam se hromadná doprava posune. Třeba už budou elektromobily, vše zautomatizované….

Když vás tak poslouchám, tak mi to nedá... jak jste se vůbec dostala k politice, proč jste se do takového dobrodružství pustila?
Bylo to jednoduché a vlastně i logické. Když jsme se před třinácti lety přistěhovali do Jesenice, stala jsem se předsedkyní občanského sdružení Osnice-Obora. Žili jsme v jedné z větších satelitních oblastní a potřebovali jsme tam primárně zajistit bezpečnost. Pronajali jsme si bezpečností agenturu, která lokalitu hlídá. Dále jsem měla tři děti a chybělo nám dětské hřiště. Tak jsem se domluvila s jedním z developerů a postavilo se. Dodělal se chodník, veřejné osvětlení, alej a další věci. V roce 2010 přišly volby a já šla s několika rozdělanými projekty na radnici. Řekli mi, že jsem spojena s byválým vedením města, tak mi nepomohou. Nezbylo mi tedy nic jiného než kandidovat a ujmout se řešení věcí sama.

Takže jste do toho prostě skočila?
Nebylo to hned. Měla jsem střední ekonomku a pak dělala roky v soukromé sféře. O veřejné správě jsem nevěděla vůbec nic. Přihlásila jsem se na Metropolitní univerzitu v Praze a obor vystudovala. Těsně před volbami jsem získala titul bakalář a udělala státnice z veřejné správy. Kandidovala jsem tedy jako lídryně na starostku, po volbách jsme postavili koalici a já se stala starostkou.

To je hezký příběh. Co další politické ambice?
Nevím, asi ne. Mám Jesenici ráda. Ale tak to má spousta starostů, jsou za námi vidět jasné výsledky. Každý snížený obrubník, každá zasazený kytka či stavební povolení. Vše, co uděláte, z toho máte radost. To ve "vysoké" politice postrádám. Stala jsem se členkou Komise pro legislativu svazu měst a obcí, snažíme se upravovat a tlačit na naše zákonodárce v návrzích různých zákonů. Snažím se to tedy spíš ovlivňovat takto, než být jednou z mnoha například ve Sněmovně. Moje práce mi přijde mnohem smysluplnější.

Může také lépe fungovat "různorodější" spolupráce? Myslím tím různě "barevné" koalice...
Určitě to tak je. Názory můžeme mít odlišné, ale Jesenici máme jednu. Takže i když si vyměňujeme názory, snažíme se pracovat v rámci města. Naopak ona různorodost může být i prospěšná, u nás to tak cítím. Koalici máme výborně namíchanou. Jsou v ní starousedlíci, starší lidé, mladí. Jednotlivé strany prosazují své zájmy a je třeba vždy najít řešení vhodné pro všechny.

A proč vy a hnutí ANO? Pokud vím, tak když jste vstupovala, říkala jste, že jsou tam lidé s podobnými ideály jako kdysi v Občanském fóru, kde jste působila. To stále platí?
No, to je jedna z nejtěžších otázek, kterou jste mi položil. Musím říct, že to, co se teď v hnutí ANO děje, sleduji pouze okrajově. Mám hodně práce tady v Jesenici. O tom, že spousta věcí je opravdu jen kydání špíny a jak říká náš předseda pouze kampaň, tak s tím se musím bohužel ztotožnit. Na druhou stranu ideály postupně opadávají, tak už to v životě bývá. Popravdě nevím, jak se svým členstvím v ANO do budoucna naložím. Záleží, jak se vše přemele a vyvrbí. Ne se všemi kroky, které vedení dělá, jsem ochotna se ztotožnit.

Třeba Čapí hnízdo?
Tohle zrovna...to je nafouknutá bublina. Když vidím, co vyvádějí ostatní politici, tak Čapí hnízdo je hrozná štvanice. Pro mě je to nepochopitelné. Možná je to ukázka toho, že společnost se má tak dobře, že je schopna přes rok řešit právě toto. Myslím, že máme daleko větší problémy, než je Čapí hnízdo.

I kdybych to připustil, tak pořád tu máme trestně stíhaného člověka premiérem...
Víte, já vám na to zareaguji trošku zeširoka. Ale upozorňuji, že je to hrozné. Jeden kolega mi nedávno říkal, jestli už jsem byla podávat vysvětlení kvůli nějakým mým "průšvihům". Koukala jsem na něj celkem překvapené a odpověděla, že ne. A on na to, že jsem buď slabá, nebo už nekandiduji. A že se budu divit, až lidé zjistí, že jdu znovu do voleb. Podle něj, jakmile ze mě bude mít někdo strach, tak budou létat jedno trestní oznámení za druhým. To je přeci strašný. Není úspěšný politik, který by něčemu takovému nečelil. Chodí na vás anonymy a vy plácáte drahocenný čas na vyvracení nesmyslů. Zákon jasně říká, že dokud není člověk odsouzen, musí na něj být pohlíženo jako na nevinného. A to je má odpověď na trestně stíhaného předsedu vlády. Obecná, protože kauzu do detailů neznám.

Pojďme skončit trošku pozitivněji. Jste pyšná, že jste starostkou Jesenice?
Ano, jsem. Velká politika je jedna věc, ale práce v obcích je tvrdě vydřená, obzvlášť v menších městech. Musíte s tím místem žít, přemýšlet o něm čtyřiadvacet hodin denně. Jinak ho nemáte šanci někam posunout. Ale myslím, že u většiny je ta práce vyvážena pocitem, že když se podívají za sebe, mají stejný seznam 211 řádků, co se jim za čtyři roky povedlo. A o tom to je, mohou být na sebe hrdí.