Starosta Čelákovic: Udržet demokracii bude těžké, ale český národ má obrovskou sílu

Pane starosto, vy už jste na radnici tak trochu inventář, samozřejmě v dobrém slova smyslu. Budete v říjnových volbách znovu kandidovat?
Určitě ano. Chci pokračovat ještě čtyři roky. Je tady spousta rozjetých projektů, které bych rád dotáhl do úspěšného konce. Jsou těsně před realizací a myslím, že by byla velká škoda, pokud by se zastavily.

Co přesně myslíte?
Konkrétně jsou to tři hlavní věci. Zaprvé dostavba základní školy v Kostelní ulici neboli Kamenky, jak jí tady říkáme. Druhým projektem je rekonstrukce místní části Jiřina. A pak kanalizace a vodovod v místní části Záluží. To jsou za mě nejdůležitější věci, kterým dávám prioritu.

Jaká je spoupráce na radnici, fungujete jako koalice?
Je to jedna z věcí, která se v tomto volebním období povedla. Řídila ho, a vlastně stále řídí, skvělá parta lidí. Když se podívám do jiných obcí, jak se to tam řeže hlava nehlava, je to samý podraz a podobně, tak si říkám, že jsme to v Čelákovicích opravdu vyhráli, všichni táhneme za jeden provaz. Vím, o čem mluvím, své první volební období jsem jako starosta zažil přesně takové, jaké jsem popsal v úvodu své odpovědi. Skoro každý den děkuji Bohu za to, jak u nás volby dopadly. Stabilita je důležitá pro rozvoj města a vede k všeobecné prosperitě.

O čem to je, o lidech, nebo o stranách...?
Jen o lidech. Mám spoustu přátel i v jiných stranách, kteří jsou naprosto v pohodě a dokáži se s nimi o politice bavit. V každé skupině osob najdete vždy hodné a ty zlé. Já mám tu kliku, že v tomto volebním období mám kolem sebe správný tým. Úplně jinak se pracuje a je to hlavně znát i ve městě. Nejen investičně a tak dále, ale i pozitivní náladou. Protože jakmile je město štípnuté napůl, poznáte to na první pohled. Věřím, že lidé u nás vnímají, že máme stabilní prostředí, že se nehádáme, přicházíme s inovacemi a nedovolíme, aby se nudili.

Komunikujete s obyvateli Čelákovic, třeba na sociálních sítích?
Ano, jako první starosta od roku 1989. Třeba na Facebooku si píší přímo se mnou. Podle mě je to moc důležité. Abych pravdu řekl, tak si ale nevybavuji ani žádného starostu z okolních velkých měst, který by to takto napřímo dělal. Mají svého tiskového mluvčího, nebo to nechávají být úplně.

Čelákovice jsou jedním z mála měst, kde neprobíhá masivní výstavba. Proč, nechcete tu více lidí?
Většinou se opravdu v okolí Prahy staví ve velkém, ale takovým způsobem, který do obce nezapadá. Prostě jde o izolované stavby, které se do obce někdy ani nehodí. My máme už od začátku vizi, jak by měly Čelákovice vypadat. Té se držíme, i když to není snadné. Developerské firmy by samozřejmě své projekty chtěly realizovat, my však říkáme ne. Velké díky patří všem starostům Čelákovic od roku 1989 za to, že město ubránili. Divoká developerská výstavba by Čelákovicím neprospěla.

Trend je ale přeci jasný. Z Prahy se stále více lidí stěhuje, hledají místo mimo metropoli. K vám tedy nepůjdou, není to mínus?
Podle mě je mínusů mnohem méně než plusů. Ano, hodně lidí jde z Prahy, ale zároveň si tam nechávají trvalé bydliště. Obce z nich tedy nic nemají. Dostáváme peníze pouze za občana, který je u nás trvale hlášený. Na druhou stranu tito lidé v „novém domově“ produkují vše, co k životu patří. Potřebují školky, školy, infrastrukturu, kanalizaci, svoz odpadu a další. Toto vše je významným faktorem, proč je nevizionářské hrnout se za každou cenu do nových staveb.

A asi je také fajn nechat nějaký prostor budoucím generacím...
Přesně tak. Nemá cenu vyčerpat stavební potenciál v horizontu dvaceti, třicet let, pokud to beru od roku ´89. My přeci také máme odkaz od našich předchůdců, nechali nám možnost se rozhodnout. Pravdou je, že Čelákovice rostly za první republiky, pak byla pauza a boom začal zase po sametové revoluci. Vznikly stovky stavebních parcel, takže teď je zase třeba vývoj zklidnit. Postavili jsme školku, takže nemáme problém s umisťováním dětí. Pracujeme na základní škole, vše musí jít ruku v ruce. Honba za novými občany vede k vyčerpání možností infrastruktury města.

Pravdou je, že kapacita školek a škol je problém téměř všude kolem Prahy...
Je to tak. Měli jsme teď případ, kdy nás jedna obec požádala, zda by mohli využívat naši základní školu. Obec, která je odsud skoro dvacet kilometrů. Prý nám sem děti budou vozit autobusy. A to je přesně ono, hrrr, nová výstavba, ale neuvažují, co mají za zády, a to si myslím, že je právě špatně. Takže rozvoj ano, ale udržitelný.

Proč u vás to funguje a jinde ne, co jste udělali jinak než ostatní? O čem to je?
O umění říct ne a odolat tlaku soukromých vlastníků, tlaku developerů, kteří chtějí pole rozparcelovat a prodat. Pro nás je cennější zachování celistvosti města, rozumného systému navazování ulic. Než udělat satelity, které se s městem nikdy nepropojí funkčně, ani lidsky.

Nikdo vám to nevyčítal?
Jistě, že ano! Vyslechli jsme si hodně. Opozice nás kritizovala, že město stagnuje, nerozvíjí se. Bylo to složité, několik developerů si tu vylámalo zuby. Naše nároky, v rámci kterých bychom byli ochotni zástavbu pustit, jim nedávaly ekonomický smysl. Developer chce přijít, zainvestovat, prodat a jít pryč. Nechtějí čekat. Ale my namítáme, že to, co nám tu postaví, budeme mít dalších 200 let.

Vypadáte jako bezproblémové město...
Tak to není, jasně, že máme své problémy. Teď jsme trochu více v pohodě, protože jsme vyřešili zmíněnou mateřskou školku. Pereme se však například s čistírnou odpadních vod, což je do budoucna velká výzva. Je tam problém nejen s nárůstem obyvatel, ale i kvůli zpřísňování limitů. Takže máte nějakou kapacitu, něco vám "vezmou" zpřísňující limity, něco noví obyvatelé. Jsou to nůžky, které se pořád zavírají a nám se manévrovací prostor čím dál tím víc zmenšuje. Někdy si říkám, že je škoda, že nejsem přísnější. Snažím se se všemi domluvit po dobrém, i když by to chtělo občas bouchnout do stolu.

Kdyby to dělalo více lidí, možná bychom byli i v rámci celé republiky malinko jinde. Co vaše politické ambice, míříte zase někam výše?
Moje současná politická ambice je obhájit post starosty města a ještě čtyři roky pracovat pro občany a "mé" milované Čelákovice. A uvidíme, co bude potom. Skončí pan prezident Zeman a myslím si, že by ho mohl nahradit nějaký mladý, šikovný starosta... Smích.

Až tak? To byl vtip, nebo...?
On je z Kolína, to je také Polabí. Ve čtyřiceti letech budu mít ideální příležitost. Ale abych tu něco nesliboval. S Petrem Studničkou, mým dlouholetým parťákem a místostarostou, si tak říkáme, že by to na Hradě chtělo změnu. Takže je to reálná ambice, o které však diskutujeme a ještě hodně mluvit budeme. Ale jako titulek to máte dobré "Pátek chce být prezidentem", ne?

Tak když jste si o to tak pěkně řekl... ale vážně, co říkáte pálení trenýrek na Hradě?
Za mě absolutně nedůstojné prezidenta republiky. Neschvaluji to. Pro mě je tento post výkonnou funkcí nejvyššího ústavního činitele. Má to být člověk, který dbá na tradice, i na nepsané právo. Protože ústava říká nějaké základní věci, pak ale máme zvyklosti, které by měla hlava státu dodržovat a ne si je vykládat podle svého. Kdybych já byl prezidentem, tak já bych určitě uctíval tradice. Navazoval bych na Karla IV. i Tomáše G. Masaryka, což byli velikáni, kteří měli české země a republiku v obrovské úctě a podle toho také jejich úřad vypadal.

Poslouchá se to pěkně. Ale spíš mi řekněte, než co byste jako Josef Pátek pro lidi udělal, co můžete změnit jako ODS, jejímž jste členem? Nemyslím jen změny na Hradě.
V první řadě je důležité, že se ODS zvedla. Nemá cenu si něco nalhávat, několik posledních let byla na dně. Ale právě v této době my jsme dokázali v Čelákovicích pod hlavičkou ODS vyhrát volby se ziskem téměř čtyřiceti procent. Takže je to přesně o tom, co jsem říkal na začátku – je třeba se opřít o lidi, kterým zcela věříte, což jsem udělal. Zároveň věřím, že si Petr Fiala také vybral dobrý tým a výsledky jsou již vidět. Má moji plnou podporu.

Je Petr Fiala dobrý lídr?
Mnoho se o něm namluvilo. Mnozí tvrdili, že pan profesor politolog nemůže vést politickou stranu. Ale jeho styl je zajímavý, lidi ho berou. Je to politika slušnosti. Žádné osočování, nadávání nebo podrazy. Všichni máme dost bitek a hádek na politickém kolbišti. Je potřeba se zaměřit na program, přesně to chceme i my.

Co těch 28 % obyvatel země, kteří volí ANO?
Je to vyjádření jejich politického názoru, na který mají právo. Dlouhodobě se 30 % udržet nedá a nastane pokles.

Dobře, ale kdy? Nebude už pozdě?
Nemyslím. Za prvé našemu národu bylo mnohdy i hůř. V tom máme ohromnou výhodu. Máme neskutečnou vnitřní sílu. Sneseme hodně, ale jakmile jde opravdu do tuhého, semkneme se. Věřím, že to zase přijde.

A co myslíte, že bude to nejhorší? Není to trestně stíhaný člověk, nejsou to rozkrádáné dotace...
Podle mého názoru musí být zachována nezávislá justice, novináři se musí vrátit do pozice "hlídacího psa" demokracie a před zákonem si musí být všichni rovni. Teď je období, které až tak moc nefunguje, ale to přejde. Po každé bouřce vyjde slunce.

Stále máme mechanismy, které demokracii udržují. Ale co když nebudou?
S tou ochranou demokracie je to čím dál tím těžší. Je jednoduché nabýt svobodu, ale je mnohem složitější si ji udržet. Ale přesto se to podaří, věřím na sílu našeho národa, který uměl vyjít do ulic, když mu bylo nejhůř. A ustát desítky tisíc demonstrantů, to nedokázal nikdo v naší historii.

Dá se vůbec srovnat komunální politika s tou "vysokou"? Vy srovnávat můžete...
Když jsem pracoval v Evropském parlamentu, tak tam byl úplně jiný styl politiky. Neřeší se konkrétní věci, ale spíše "celoplanetární" témata. Vzpomínám, že jeden z europoslanců mi kdysi říkal, že se mu nejlépe dělalo, když byl starostou. Když chtěl novou ulici, tak ji zkrátka udělal. O tom to přesně je. I v národním parlamentu dá hrozně moc práce cokoli prosadit. První, druhé, třetí čtení, legislativní rada, vláda a spousta dalších mezikroků. A v europarlamentu? To už je úplně nadlidský výkon. Pokud se to povede, jde o ohromný úspěch. Protože většinou to je o globálních tématech, zájmech jednotlivých členských států. Je v tom i byznys, proto jdou jedni proti druhým, o to je vše složitější.

Tak ještě, že v Čelákovicích tohle neprožíváte...
Ono to sice může znít banálně, ale já jsem opravdu maximálně spokojený. Za dvanáct let, co jsem v zastupitelstvu, jsem poznal komunální politiku skrz nasrkz. Prošli jsme tím nejhorším a zároveň prožívali krásné chvíle. Proto chci moc poděkovat lidem, kteří u toho byli se mnou, bez nich by to nešlo. A samozřejmě i občanům Čelákovic za podporu, kterou mi stále dávají. Moc si toho vážím, upřímně. Zároveň je prosím, aby v říjnu přišli k volbám a rozhodli, co s městem dále. Na radnici pak rozhodují oni, ale jen za předpokladu, že si zvolí zástupce, které chtějí.