Jiří Kobza: Islám je netolerantní ideologie, s muslimy nelze diskutovat

Diplomat, manažer, podnikatel. Jiří Kobza strávil na Blízkém východě čtrnáct dlouhých let. Jeho pohled na islám tak sice může být pro mnohé až příliš kritický, jisté je však jedno – mluví z vlastních zkušeností a ví, jak muslimové přemýšlí. Asi se tak není čemu divit, že si pro vstup do politiky zvolil SPD a do nadcházejících parlamentních voleb jde jako pražský lídr strany.

reklama

Pane Kobzo, dlouhé roky jste pracoval na Blízkém východě na nejrůznějších pozicích, pomáhal během uprchlické krize během války USA a Afganistánu a tak dále. Jak vnímáte "naše" evropské migranty?
V první řadě je třeba říct, že to nejsou žádní uprchlíci. Jak jste zmínil, organizoval jsem pomoc pro lidi postižené po americkém útoku na Afganistán, kdy mezi touto zemí a Íránem zůstalo 40 tisíc lidí uzavřených na relativně malém prostoru. Tehdy jsem pracoval jako zástupce šéfa ambasády v Teheránu a zajišťovali jsme pro ně oblečení v součinnosti s tamními firmami, dětem pastelky a tak podobně. Říkám to proto, že vím, jak vypadá válečný uprchlík. Není to nasvalený frajer v adidaskách s iphonem, který vyskočí z gumového člunu nebo některé z taxikářských lodí Frontexu.

Jiří Kobza fungoval jako diplomat v Íránu, poté čtyři a půl roku vedl v Teheránu pobočku Strojexportu. Pracoval i v jižním Jemenu, v Egyptě a Jordánsku. 

Tak ale v Itálii či Řecku přeci přistávají zejména lidé z Afriky, ne?
V Africe jsem pracoval mezi Zambií a Angolou na projektu našeho ministerstva zdravotnictví a jedné neziskovky, pro kterou jsem tenkrát pracoval jako expert. Zajišťoval jsem logistiku a management. Takže vím, jakým způsobem lidé v Africe žijí, přemýšlejí a umírají.

Je to opravdu taková hrůza?
Rozhodně ano. Měl jsem možnost se dostat ke zdravotní dokumentaci západní provincie a můžu říct, že to nebylo hezké čtení. Průměrná délka života 32 let, a to jsem tam potkal pár lidí, kterým bylo přes 80. Takže de facto ti lidé umírají daleko dříve. Když jsem pak viděl u nás, co se tady chystá, strašně jsem se vyděsil.

Proč, co vás tak vystrašilo?
Nemůžeme přeci pouštět lidi na území Evropy bez toho, abychom věděli, kdo to je! Není možné, aby člověk, který má pleš a plnovous, tvrdil, že je mu třináct. Jak je možné, že někdo bez dokladů a s opálenými konečky prstů tak, aby nešel identifikovat, je vpuštěn do jakékoli země? Nemůžete tušit, jestli je to válečný zločinec nebo kriminálník. Určitě má důvod, aby svoji identitu tajil.

Tohle byl hlavní důvod, proč jste se pustil do politiky?
Jednoznačně. Mám malou dceru a to je obrovská motivace, abych se pral. Není mi jedno, co se tu bude dít, nechci se smířit s tím, do jakého světa bych ji poslal.

Chcete znát program SPD? Kde by vzali peníze na zvýšení platů, jak by prosadili přímou demokracii a co by to vlastně znamenalo v praxi? Snížili by daně a měli bychom pod jejich vládou na důchody? Dozvíte se už brzy.

Dobře, ale proč SPD? Není to přeci jen až příliš radikální?
Jako člověk, který vyrostl v minulém režimu, jsem si odnesl jednu důležitou věc – jsem strašně citlivý, když mi lžou. A v momentě, kdy narážíme na mašinerii oblbování lidí, tak si říkám, že už jsem to jednou viděl, těžko mě mohou překvapit něčím novým. Ale samozřejmě mě to nesmírně zlobí. Začal jsem hledat prostor, který bude dostatečně otevřený pro moje názory a umožní mi je říct. Každý ví, že politika se nedá dělat bez politické strany, jinak to jsou hospodské řeči, které tam také zůstanou. U pana Okamury došlo ke shodě názorů, zjistil jsem, že to, co říkám já, tvrdí i on jinými slovy. A nějak jsme se dohodli. Spolupracujeme spolu pátým rokem a zatím to funguje.

Extrémní, radikální...
Počkejte, tak to přeci vůbec není! Extrémní mi připadá to, co se tady děje. To, o co se snažíme s SPD, nejsou radikální změny. My se je naopak snažíme eliminovat a vrátit nás do normálního života. Je extrém, když chceme, aby zákony platily pro každého stejně, aby lumpové pykali za své činy, i když mají poslaneckou imunitu? Co je na tom extrémního?

Třeba že byste pomalu všechny lidi, kteří přistanou u evropských břehů, poslali zase na širé moře. To není extrém?
Podívejte se, v Africe jen velmi málo lidí AIDS nemá a jsou sem dovážení po statisících. Naši lidé, když měli pracovat v Iráku, museli doložit, že nemají AIDS. Co je to za nesmyslný paradox? Není možné, aby naše vláda přijímala lidi jen proto, že si to vzpomenou v Bruselu. Bez identifikace, bez karantény.

My ale přeci nikoho nepřijímáme...
Zatím ne. Ale podívejte se, jak se nás Brusel snaží zastrašit. Tady končí demokratické nástroje.

Jak to myslíte?
Itálie je přetopený kotel. Vozí se tam každý týden pět šest tisíc migrantů. Kromě Frontexu tam funguje asi patnáct dalších lodí různých neziskovek a je otázka, komu vlastně patří. Já myslím, že pašerákům. Itálie nemá šanci nikoho odmítnou v momentě, kdy jsou tito lidé deklarováni jako zachránění trosečníci. Vytáhli je od Libye, tak proč je ale vozí do vnitrozemí? Proč je neodvezou zase zpátky, například do Tripolisu?

Myslíte, že z Itálie a Řecka budou migranti postupovat dál, k nám?
Určitě ano, ale vidím i jiný problém. Měli bychom se totiž začít připravovat na uprchlíky z Evropy. Tedy Evropany, kteří budou vytlačení touto invazí. Před pár dny mi přijela na návštěvu skupinka Němců. Říkali, že oni už prohráli a my jsme poslední baštou střední Evropy. A poslední baštu je nutné bránit.

Tím, že budeme nasazovat proti všemu islámskému, proti...
Tady je důležité pochopit, co to islám vlastně je. Nejlepší zbraní proti islámu je islám samotný, respektive jeho znalost. U nás je v tomto ohledu jedinečnou institucí centrum politického islámu, které vzniklo v Brně. Zabývají se tím, že překládají islámské texty. Pro každého muslima je tím nejlepším muslimem prorok Mohamed a nejlepší dobou je ta, kdy chodil po zemi. Vracejí se do 7. století, vycházejí z jeho životopisu, z jeho myšlenek. Dostáváme se k jednomu zásadnímu rozporu, že my díky osvícení křesťanství jsme prošli vývojem a zanechalo to v nás kritické myšlení. Vedeme dialog, zda jsou věci správné nebo ne. U muslimů je to jinak. Přemýšlejí, jestli je to podle koránu. Nemají kritické myšlení, ale dogmatické. Jakákoli diskuse není možná.

Co s tím?
Nařízení proroka Mohameda může zrušit zase jenom prorok Mohamed. A ten to asi už neudělá. Pokud tedy nařídil svým věrným, aby se nevěřícím dívali do očí s úsměvem na tváři a nenávistí v srdci, tak to platí doteď. A pokud říká, že ho Alláh povolal, aby vedl válku proti celému světu, dokud celý svět nebude pod správou Alláhovou a neuzná mě za jeho proroka, tak to také neodvolají. My nejsme ve válce s islámem, ale islám je ve válce s námi už 1 400 let. Bez přestávky.

Podle vás se tedy máme reálně bát, že nás muslimové zaberou ať „nenápadnou“ mírovou cestou, nebo násilím?
To se ale přeci už dávno děje. Göring v rámci Norimberských procesů obšírně vysvětloval, jak se nacisté dostali k moci. Tvrdil, že využili demokracie. V momentě, kdy byli u moci, tak první, co udělali, bylo, že zrušili demokracii. To je základní princip politického islámu tak, jako ho definoval Chomejní. Existuje slovo hidžra, což také znamená pouť nebo stěhování. Jde o islamizaci tím, že se osidlují neislámské oblasti. A když skonči hidžra, nastupuje džihád. Snaha dál se etablovat a získávat vliv, moc, tlačit majoritní společnost před sebou, okrajovat salám svobod, až se stane to, co vidíme v Německu nebo ve Francii.

„Když se podíváte, jak teď vznikají nová hnutí a strany, tak si v podstatě vybírají z našeho programu. I tradiční strany začínají říkat naše hesla. Považujeme to jen za plané předvolební změny. Jedině SPD pořád dokola tvrdošíjně opakuje to samé, co Tomio Okamura říkal na začátku minulých voleb, tedy zákony platící pro všechny stejně.“

Co je podle vás politický islám, co to znamená v praxi?
Islám je v první řadě naprosto netolerantní ideologie, která vyžaduje absolutní tolerantnost od nás. Druhá věc je, že má své politické nástroje, což jsou třeba hidžáb a burkini. Nástroj k tomu, aby my jsme si zvykali na přítomnost islámu v naší zemi, aby přinutili naše lidi je akceptovat.

Jak konkrétně se to podle vás děje?
V Sydney jsem zažil tu věc, že jsem v jednom obchodním centru vídal arabskou rodinu, manželka v nikábu, tatíci v dišdaších, děti normálně oblečení. Chodili tam a zpět, nic zásadního. Ptal jsem se známé, co vlastně dělají, čím se živí. Ona se začala smát a říkala, no tímhle se živí. Promenují se nahoru a dolů a vypadá to, že je obchoďák plný muslimů. To je nástroj pro pronikání islámu do společnosti.

Ale jsme zpátky u zásadní otázky – jaké je z toho východisko, jak docílit toho, aby tedy takové vlivy nepronikaly i do Česka?
Východisko je, ale bohužel začíná východiskem z Evropské unie. Evropská komise se snaží získávat další a další moc. K tomu, aby se jí to povedlo, je nutné vyvolávat strach. Ten vyvolávají teroristé. Teroristé bez evropské komise, která je sem dováží po desetitisících, by neměli šanci se sem dostat. A na druhou stranu evropská komise by neměla možnost začít ořezávat naše občanské svobody bez toho, aby tu měla nástroj na vyvolávání strachu, tedy teroristy. Jedni potřebují druhé.

Jako že sem vozí bojovníky, aby tu páchali atentáty a další hrůzy?
Nejen bojovníky, ale i radikální ideologie. Pro mnohé muslimy, kteří už jako druhá, třetí generace žijí v Evropě, je zajímavé vyprávění, kolik mohli mít sexuálních otrokyň nebo zabít nevěřících. A potom se někteří z nich radikalizují přímo ve středu velkých měst.

Co ale s tímhle zmůže SPD?
Snažíme se demokratickými nástroji ovlivňovat věci, které se tu dějí. Rozhodující bude výsledek nadcházejících voleb. Jestli nám lidé dovolí aplikovat české zákony pro všechny, nebo ne. Vidíme tu prostě rozpad právního státu. V momentě, kdy existují dva právní systémy paralelně vedle sebe a jsou různě uplatňovány na různé skupiny obyvatel, pak nemůžeme mluvit o právním státě.

Moment, o jakých systémech mluvíte?
Myslím tím naše právo a vedle toho šaríi. Ta je připuštěna, aby řešila spory uvnitř islámských komunit. Je to ale jen klička, aby si lidé mysleli, že se jich to vlastně netýká. Ale už jim nikdo neříká, že součástí šaríi je kamenování nevěrných žen nebo sekání rukou zlodějům.

Jediným možným řešením je tak podle vás sem nepustit kohokoli, kdo vypadá jako muslim a hotovo...
Už jsme se o tom bavili, jde hlavně o prověřování. Také chceme, aby nelegální překročení hranic občany mimo EU a nelegální pobyt na našem území byly opět označeny jako trestný čin, ne jako přestupek. Dnes je to za pokutu do pěti tisíc korun. Což je směšné. Nehledě na to, že od těch migrantů to stejně nikdo neuvidí. V momentě, kdy se nám toto podaří prosadit, máme za sebou první krok obhájit území.

Může za trable, které v Evropě jsou, Evropská unie?
Jednoznačně je strůjcem tohoto hrůzného plánu likvidace původního obyvatelstva pod nejrůznějšími záminkami. Jednou z nich je, že se nám snaží namluvit nesmysly o tom, že imigranti jsou ti chudáci, kteří dali 10 tisíc eur za cestu do Evropy. V Africe, kde lidé žijí za méně než dolar denně, by se musely složit vesnice v celém okrese, aby se sem jeden z nich dostal. Jsou to absurdity a nejhorší je, že tomu někteří lidé věří a nevidí to nebezpečí. Když to vidím, tak si říkám, co tam berou? Není to tak dávno, co v Bruselu dělali rozbor odpadních vod a zjistili, že je tam kokain. Tak možná odtud vítr vane...

Takže podle vás rychle pryč z EU?
Nechme rozhodnout lidi. To, že s odstupem času a mnoha proměnách EU stále nemáme referendum, zda chceme či nechceme zůstat, vnímám jako velký deficit. Zastáváme názor, že občané mají právo se k tomu vyjádřit.

https://www.ctidoma.cz/clanek/publicistika/jiri-kobza-islam-je-netolerantni-ideologie-s-muslimy-nelze-diskutovat-33199
reklama
#Itálie #volby #Evropská unie #uprchlíci #islám #prorok #Korán #Mohamed #SPD #Řecko #diplomat
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.