Komu to prospěje? Magistrátní ředitel odboru majetku přistižen při lži
Bourat či nebourat architektonicky cenou terasu na Budějovické v Praze 4? Tato otázka už se stala evergreenem. Pražský magistrát ji nechal dlouho chátrat, dokonce neváhal uzavřít vchod do metra linky C a znemožnit lidem další každodenní činnosti. Když už se zdálo, že by mohly k jednacímu stolu zasednout všechny zúčastněné strany (kromě magistrátu i zástupci DBK a radnice této městské části), vstoupil zásadně do hry ředitel majetkového odboru magistrátu Jan Rak.
Řada renomovaných architektů (například Zdeněk Lukeš a další), ale i posudek ČVUT hovoří jasně – terasu na Budějovické není třeba bourat. Bohužel magistrát se z nějakého záhadného důvodu snaží o pravý opak. Kope kolem sebe, mává jakýmsi vlastním posudkem, který má hovořit snad i o tom, že pokud se terasa nezbourá, spadne brzy někomu na hlavu. Jeho pravost či důvěryhodnost však bohužel nelze ověřit. Zástupci magistrátu ho totiž odmítli zveřejnit.
Situace je tedy dnes taková, že lidé se těžko dostávají na úřady, na polikliniku, do obchodů, nemohou využít vchod do metra, což je nesmysl, který chce změnit třeba i náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek. "Udělám vše proto, aby se otevřel," má jasno. Budíček magistrátu? Chytil se někdo za nos a začal jednat racionálně? Ne, zase se spíš jde hlavou proti zdi a místo magistrátu máme spíše Kocourkov.
Komu tím prospěje?
Magistrátní ředitel odboru majetku Jan Rak se zřejmě rozhodl, že se stane "slavným" a udělá ze sebe žábu na prameni, která jakákoli další jednání zašpuntuje. Součástí "hry" je totiž Dům bytové kultury (DBK), jehož budova je s terasou z dílny architekty Machoninové přímo spjata. Třetím do party je Praha 4, která má samozřejmě enormní zájem na tom, aby se co nejdříve mohlo chodit do metra. Tyto tři strany by v ideálním světě zasedly ke stolu a dohodly se na ideálním postupu. Už už to vypadalo, že se tak po letech dopisování a nenaplněných slibů stane.
To by si však pan Rak nesměl pustit ústa na špacír. Resp. mohl by, pokud by z něj ale nepadal "moudra", nad kterými zůstává rozum stát. DBK totiž podle něj poskytlo souhlas s opravami terasy, ale za pro Prahu nevýhodných podmínek. Metropole by prý musela uhradit ušlý zisk a zároveň na vlastní náklady mnoha milionů korun zabezpečit přístup zákazníků do obchodů. "Což znamená náklad mnoha milionů po dobu stavby," tvrdil Rak s tím, že by se musely vybudovat speciální mosty, které by lidi do obchodů přivedly.
Proč tyto lži?
Kdybychom tento příběh vyprávěli, teď by následovala několik vteřin dlouhá dramatická pomlka. Ne schválně, ale protože by každému, kdo se v kauze alespoň trošku orientuje, vyschlo v krku a nedostávalo by se mu slov.
Není to totiž nic jiného, než lež. Vypustil ji pan Rak záměrně, pracuje na něčí objednávku, která má "zazdít" jednání mezi magistrátem a DBK? Fakta totiž hovoří naprosto opačně. V každém případě je to z jeho strany obrovská nezodpovědnost a možná i neznalost věci, což je tak nebo onak do nebe volající.
