Vít Rakušan: Sledujeme vítěznou partii Miloše Zemana. I Andrej Babiš je pouze jeho figurkou na šachovnici

Pane Rakušane, proč jste se rozhodl jít znovu do volebního boje a chcete obhájit post starosty?
Je to věc, kterou musí člověk vždycky hodně zvažovat. Starostou v Kolíně jsem osm let a z mého pohledu to byly úspěšné roky. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, jestli městu mám stále co dát, zda je nasazení stále stoprocentní. Došel jsem k závěru, že ano. Navíc nemám ve zvyku odcházet od rozdělané práce, zásadních projektů u nás stále běží hned několik. Budu teď maximálně upřímný. Čtyři roky jsme město oddlužovali, žádné zásadní projekty nebyly. Až toto volební období se Kolínu vede lépe, daří se nám čerpat dotace a můžeme si dovolit i větší investice. 

Buďte konkrétní, co tedy lidem nabídnete?
Mám-li zmínit ty nejpodstatnější věci, tak je to autobusové nádraží, oprava chrámu svatého Bartoloměje a celého jeho okolí, rekonstrukce Pražské ulice, která přivádí dopravu do města, apod. Máme samozřejmě jasnou vizi, co chceme v dalším volebním období realizovat, u toho bych ještě chtěl být. Ale zcela otevřeně říkám, že jsem to dlouho zvažoval. Pokud se to ještě jednou povede, budu rád. Nicméně po případných dvanácti letech je pro každé město prospěšné, aby přišel nový starosta. Těšilo by mě, kdyby navázal na moji práci a byl to i někdo z našeho sdružení, třeba současný místostarosta Michal Kašpar.

V roce 2014 jste získali přes 63 procent hlasů, dá se to zopakovat?
Byl to výsledek z říše snů, což si uvědomujeme. Je jasné, že se pokusíme ho zopakovat, ale před čtyřmi lety hrálo roli několik faktorů. Vedení radnice před námi lidi opravdu zklamalo, to je první věc. Druhá, že konkurence neměla příliš silné kandidátky. A za třetí jsme volební období předtím pracovali dobře, což voliči ocenili. Podobné rekordy se však těžko překonávají. Naším cílem je udržet si jako Změna pro Kolín většinu zastupitelstva.

Vy už jste na to sice částečně odpověděl, ale nedá mi to. Proč by vás měli lidé volit? Osm let je dlouhá doba. Opravdu si myslíte, že nejste okoukaný?
Chápu. Na kandidátce uvidíte, že se snažíme přijít s novými obličeji, tak jako vždy. Na druhou stranu si myslím, že je dobře, že jádro zůstává pevné. Když se podíváte na kandidátky ostatních stran a různých hnutí, která tady vznikají, tak zjistíte, že ti lidé každé čtyři roky kandidují za něco jiného. To u nás nenajdete. My jsme stabilní od roku 2010, z našeho sdružení nikdo neodešel. Naopak přibíráme nové lidi a už jich máme tolik, že se nám ani nevejdou na kandidátku. Obecným problémem české politiky, i té velké, je, že se něco slibuje a potom se to nedodrží.

Jak to myslíte?
Tak, že proto možná lidé čím dál tím více slyší na populistická řešení a věří falešným prorokům, kteří přicházejí s kouzelným řešením a potom časem zase bývají po nějaké době zklamáni. To se v Kolíně nestalo. My jsme jak v roce 2010, tak i o čtyři roky později přišli s jednoduchým splnitelným programem. Je jasně kontrolovatelný a vidíte, že 95 z něj je splněno.

A co těch zbývajících pět procent?
Tam jsme vždy ochotni vysvětlit, proč se právě toto nepovedlo. Stejně k tomu přistupujeme letos. Nepřicházíme s body, které jsou z říše snů, sci-fi, fantasmagorie. Nabízíme věci, které jsme schopni za čtyři roky splnit a opíráme se o ekonomickou realitu. Za další si prostě myslím, že nadstandardně komunikujeme s lidmi. Vědí, že se na nás mohou obrátit, a to jak osobně, tak prostřednictvím různých moderních technologií, například Facebooku. Snad si uvědomují, že jsme tu pro ně, že se z nás nestali papaláši, kteří by zneužívali služební auta.

Jako bývalý učitel, myslíte si, že jsme vzdělaná společnost?
Vzdělání je strašně složitý termín. Musí začínat v rodinách, u malých dětí, kterým se rodiče věnují a svět jim ukazují. Potom by to mělo navázat kvalitní školou, která bude mladé lidi připravovat pro život v jednadvacátém století. Jako učitel vím, že u nás se na to například oproti finskému či estonskému školství ne úplně rychle zareagovalo. Tady se do světa vypouští lidi, kteří sice umějí vyjmenovat lumírovce a májovce, ale zároveň si neumějí ověřovat informace. Což je to v této době zásadní. Co se týká faktografické vzdělanosti, tedy jestli umíme vyjmenovat letopočty a říct nějaké vzorečky, tak na tom špatně nejsme. Ale pokud jde o vzdělanost, která je širší a kompetenčně žáky připravuje na dnešní dobu, tam máme velké nedostatky. Naše školy připravují lidi na svět, který už neexistuje. Máme vzdělávací systém plný anachronismů, to není dobré.

Teď se blíží komunální, ale i senátní volby. Budou klíčové? Když to možná trochu přeženu, může být právě Senát, a samozřejmě i Ústavní soud, poslední demokratickou baštou?
Já si bohužel myslím, že nepřeháníte. Už někdy před dvěma lety se z úst Andreje Babiše objevovaly věty, že dá současným senátorům doživotní rentu, když sami sebe zruší a podobně. Takže je vidět, že Senát leží v žaludku všem. Ti, kdo v devadesátých letech formulovali ústavu, dobře věděli, jaké nebezpečí může vzniknout. Zahrnuli tam tedy ústavní pojistku, kde se volí většinově, kde se nikdy nebude kopírovat složení Poslanecké sněmovny. Teď se může projevit, jak moc je Senát důležitý. Spolu s Ústavním soudem, jak jste správně řekl. Chrání něco, co by se zkrátka nemělo měnit ad hoc podle toho, kdo u nás vládne. Mohou se měnit různé zákony, ale pokud se změní ústava, tak se mění systém.

Není to ale přeci jen zbytečné strašení?
Nemyslím si. Vidíme na Polsku, že cesta ke změně ústavy není až tak vzdálená. Po oranžové tsunami před šesti lety nejvíce senátorských mandátů obhajují sociální demokraté. Mohu k nim mít sto výhrad, což také mám, nicméně to byli většinou senátoři, kteří byli v zásadě demokraté. Byť měli mnohdy jiný pohled na svět. ČSSD si v říjnu skvělý výsledek neobhájí. Z mého pohledu je tedy podstatné, aby "volné" mandáty získávaly jiné subjekty než ANO, KSČM a SPD. ANO v Senátu určitě posílí, ale rozhodně nebude dominantní silou.

Dobře, ale řekněte mi jednu věc. Když se bavím se starosty, často tvrdí, že spolupráce s ANO na komunální úrovni je dobrá, někdy dokonce skvělá. Je to tedy stále "jen" Babiš a jeho věrní, bez nich by bylo ANO hratelným partnerem?
Ono se s nimi určitě dá bavit. Ale důležité je uvědomit si, že žádné jedno ANO neexistuje. To je základní mýlka. Existuje fenomén Babiš, fenomén Babiš s geniálním Prchalovským PR, fenomén strhávající davy, který umí udělat kampaň a má na ni peníze jako nikdo jiný. Vezměte si, že my jako STAN máme na komunální volby patnáct milionů korun plus asi dva a půl milionu na senátní. ANO jen do komunálek dává kolik, sto milionů? Hrajeme na naprosto nesrovnatelném hřišti. Není to o tom, že bychom brečeli. Naopak si myslíme, že v typu voleb, kde nezáleží tolik na billboardech, ale na místních znalostech, vyhrávat.

Trochu jsme se ale vzdálili od té myšlenky...
...ano, trochu jsem odbočil. Jedno ANO neexistuje a dám rovnou příklad z Poslanecké sněmovny ze zahraničního výboru. Tam sedím jako jediný zástupce STANu, ANO tam má logicky několik lidí. Když některé z nich poslouchám, a nevěděl bych, že mají jméno spojené s ANO, tak bych z fleku mohl říct, že mohou být ve STANu, mohou být v TOP09 nebo třeba u Pirátů. A potom posloucháte jiného člověka z ANO a ten je jako vystřižený z klubu SPD nebo KSČM. To znamená neuvěřitelný rozptyl názorů, ale na zásadní a stěžejní témata. To je u ANO všeříkající. Vyhovuje jim princip silného předsedy, který vlastně tu politiku určuje. A do té doby, dokud ten silný vůdce bude, tak oni ho budou poslouchat.

Kdyby tedy Andrej Babiš náhle zmizel?
V té chvíli bude mít ANO obrovský problém, aby udrželo jakoukoli jednotu, protože členové hnutí jsou neskutečně názorově různí. 78 poslanců, kteří vůbec nepůsobí jako jednotný klub. To platí i na městech. Jasně, znám města, kde funguje ANO dobře a kde jsou celkem rozumní lidé. Jen v jejich případech nechápu, proč jim ANO vyhovuje, ale to je jejich věc. Pak je však ANO, které funguje rigidně, stranicky. Bohužel začínám mít pocit, podle toho, kdo se začíná objevovat na kandidátce v Kolíně, tak že přesně takové je to i tady.

Když jsme se spolu bavili někdy před osmi měsíci, varoval jste před vznikem koalice ANO, KSČM, SPD. Stalo se. Jste rád, že jste se stal úspěšným věštcem?
Ne, opravdu nejsem rád. Komunisté u moci mně vadí. A hrozně mě štve interpretace, kterou Babiš vnutil do veřejného prostoru, že k tomu byl donucen. Nebyl. Jediným požadavkem bylo, aby on nebyl premiérem. Některé strany, včetně nás, pak byly ochotné jít se skřípěním zubů do vlády. Případně podpořit nějaký menšinový koncept. Co já vím, ANO, sociální demokracie s menšinovou podporou KDU, STANu. Například. Pro Honzu Farského jako volebního lídra byl to prostě ústupek neuvěřitelně bolestivý až krajní. Ale pokud by to mělo zdůvodnění, že zabráníme tomu, aby byli u vlády komunisté, tak by to šlo. A teď se zase ukazuje, co já jsem opravdu říkal opakovaně, že trestně stíhaný premiér rizikem je.

Proč? Proč to pořád tak vadí? 
Vezměte si tanečky okolo ministra spravedlnosti, tanečky okolo GIPSu, tanečky ohledně dalších důležitých policejních funkcí a tak dále. Já nemám důvod nevěřit Ivanu Bartošovi, protože můžu mít k Pirátům výhrady, ale on mně nikdy nelhal do očí, a ten skutečně několikrát a opakovaně řekl, že od Faltýnka slyšel, že vyšetřovatele Nevtípila, který vyšetřuje Čapí hnízdo, dostanou do tepláků. Pokud tohle někdo pronese, byť na soukromé schůzce, tak je to alarmující. Navíc se mění důležité mocenské posty, Babiš Murínovi řekne, že pokud chce odejít bez skandálu, tak skončí do konce února a podobně. Nemyslím si, že Murín je Mirek Dušín, ale takhle skončit neměl. Ukazuje se, že jde o systémové nebezpečí. Protože tady se opravdu mění struktura třeba mocenského fungování důležitých ozbrojených a kontrolních složek v České republice. Komunistům narostla křídla, chovají se tak, jak to vidíte ve sněmovně. Se svým volebním výsledkem si určují různé posty, kádrují personální politiku vlády a tak dále. Radost z toho nemám, ale je to zodpovědnost Babiše.

Není ale pozdě na nějaké ukazování na komunisty, když bylo dost času je zakázat? Nejsou už dnes přeci jen běžnou demokratickou stranou?
Naše revoluce byla sametová, byly tady nejrůznější dohody o tom, že se nikdo nikomu mstít nebude. KSČM v roce 1990 čekala dlouho na registraci od ministerstva vnitra, ale dostala ji, což já osobně považuju za historickou chybu. Ale v té době jsem byl kluk, kontext doby byl složitý a nechci být generálem po bitvě. Ale pokud se ptáte jednoduše: Měli se zakázat? Měli. Protože to byl zločinný režim, který popravoval lidi, kazil jim životy, sázel je do vězení. Strana tohoto typu tady neměla existovat. A myslím si, že i obrozené levici by to bývalo prospělo. A jestli jde dnes o demokratickou stranu? Mně se líbil úhybný manévr pana vicepremiéra Hamáčka, který řekl: „KSČM je demokratickou stranou, co se svého fungování týče.“ To znamená, že se tam hlasuje, že se volí místopředsedové, že mají nějakou strukturu. Na druhou stranu svými projevy, které i já slyším na půdě poslanecké sněmovny, to z mého pohledu demokratická strana není. Oni se nikdy nedistancovali od pohledu, že nelze získat dlouhodobou moc jinak než cestou revoluce, bez třídní společnosti, kde bude diktatura proletariátu. To je základní východisko, z kterého oni neustoupili. Nikdy neřekli: „My jsme popravovali, my se za to hluboce omlouváme.“ Katolická církev se také musela historicky vypořádávat s úchylnými odbočkami ve svých dějinách, ale to komunisti nikdy neudělali. Vždycky jen „tak nějak“, a potom slyšíte výroky paní Semelové a pana Skály, že to tak vlastně nebylo. Není to demokratická strana, ani když mají za předsedu usměvavého Filipa.

Co říkáte na kandidaturu pana Ratha do Senátu?
Já jsem to někde tweetoval ve smyslu, že manažeři H-Systému byli omilostněni amnestií prezidenta Klause, vrah Kajínek omilostněn milostí prezidenta Zemana, vinař Rath kandiduje do Senátu. Myslím si, že by Václav Havel se svými absurdními dramaty v současné době neuspěl. Dnes zažíváme absolutní výsměch tomu, co se v České republice v minulosti stalo. Mě hrozně mrzí, že náš soudní systém se neumí úplně dobře s obstruujícím a vysoce inteligentním Rathem vypořádat. Jistě bude další inspirovat. Ale jde o jednoduché schéma, na které lidi zapomínají -  pokud někoho chytnete s krabicí a v ní je sedm milionů, tak jako bonmot bych na to použil: Tak prostě v té krabici je sedm milionů. A ten člověk si je někam odváží. Je to jasná situace. A pokud není odsouzen a ještě kandiduje, tak to svědčí o jeho míře drzosti. Ale bohužel i o úpadku této společnosti, která souvisí se zmíněným Kajínkem, H-Systémem i s tou amnestií a s relativizací, co je zločin a co není. Nedomnívám se, že pan Rath má šanci vyhrát. Byť má šanci oslovit jistou skupinu protestních voličů, kteří ještě vzpomínají na jeho ohnivé proslovy, kdy on to „těm zlým“ Kalouskům a podobným vždycky nandal, a vlastně on je ten, který bojuje proti tomu zlu a stal se jeho obětí.

Obětí zla je nakonec i pan Babiš, ne?
Určitě. A to zapadá do toho schématu. Rath kandiduje do Senátu, odsouzený, byť nepravomocně. A do toho tady máme trestně stíhaného premiéra. To je posun skutečností, které by dříve vůbec nebyly možné. Hranice se posunula. Paradoxně se Babišovi daří jet na protikorupčním étosu, když vykřikuje, že zatočí se starými syčáky. Ono je pravdou, že syčáků u nás dříve bylo skutečně dost. Ale to ještě neznamená, že on jím není.

Andrej Babiš brojí proti tradičním politikům, což je jeho výraz a akceptujme ho. Mezi ně patří i Miloš Zeman. Takže proč lidé současného prezidenta berou, když byl také u hodně podstatných událostí minulosti?
Uvědomte si, že Zeman deset let odpočíval. Paměť lidí je selektivní a na jeho dobu už vzpomínají jinak. Vždyť i Zeman tehdy v roce 1998 nastoupil s protikorupčním étosem, říkalo se tomu Akce čisté ruce. Že z toho nic moc nebylo, to teď už víme všichni. A že podivnosti pokračovaly i za jeho vlády, to víme také všichni. Ale je asi fakt, že Zeman osobně, byť tam nějaké Bamberky a podobné věci byly, s žádnou korupční kauzou spojen nebyl. Spíš je zajímavé, jak se vyvinul jejich vztah s Babišem.

Co je na tom zajímavého?
Miloš Zeman mu nedůvěřoval, protože ho zažil jako privatizátora, který ne úplně plnil to, co státu slíbil. A najednou tady vznikla vzájemná symbióza. Ale já si myslím, že to, co v České republice dnes sledujeme, je obrovská vítězná partie Miloše Zemana. Protože i Andrej Babiš je pouze figurkou, byť důležitou, na jeho šachovnici. Je vidět, jak se ho Babiš stále snaží nenaštvat, dává mu podporu před druhým kolem, nepodává žádné stížnosti na to, že nebyl jmenován Poche, a tak dále. Zeman je pro něj klíčovým spojencem. V případě každého jiného prezidenta by to měl Babiš těžší. Na druhou stranu by možná měl v mnoha věcech paradoxně volnější ruce, protože dnes se všechno konzultuje s Hradem. Zkrátka poslední velká partie Miloše Zemana, bohužel trochu destruktivní pro tuhle zemi.

Raději bych skončil trošku veseleji, takže co říkáte na kauzu paní hejtmanky Jermanové a jejího manžela, resp. využívání služebního vozu?
Paní hejtmanka opakovaně říkala, že je vše podle smlouvy, což já nezpochybňuju. Ale skutečně tomu chybí míra vkusu, jak se mají chovat volení zástupci. Že někdo jezdí krajským vozidlem do svého kadeřnictví, to je prostě nevkusné. A pokud už paní hejtmanka potřebuje dvě vozidla, tak mít ta úplně nejlepší, co na Středočeském kraji jsou, to působí hodně komicky.

Počkejte, chcete říct, že na kraji jsou jen dvě luxusní auta?
Já si ještě ze svého působení na hejtmanství vzpomínám, že když jsme si objednávali jako členové rady auto přes sekretariát, tak přijela ojetá oktávka. Nestěžuju si, protože sám takovým autem jezdím taky. Ale měla najeto 150 tisíc kilometrů a když jsme dorazili někam na ministerstvo, tak na nás tak legračně koukali, co to z toho Středočeského kraje jede. Vůbec jsme netušili, že jedno z několika málo kvalitních aut, která na kraji jsou, používá manžel paní hejtmanky. Je to vzkaz, že my jsme o něco víc než ostatní, a my si funkci užijem. Netvrdím, že porušila zákon. Ale každopádně ukazuje, že papalášství v ní je. Proklamovaná změna, s kterou mělo ANO přijít, nepřišla.

A pak ta tisková konference. Groteska?
Tak nějak. Byla velká legrace sledovat pana manžela, jak z papíru čte něco, co mu někdo sepsal. Možná tam přidal jeden svůj vlastní fórek, možná mu ho také vymysleli. A paní hejtmanka to neokomentuje, to je také neuvěřitelné. Nešlo přeci o problém jejího manžela, ale jen a pouze její. Jsem zvědavý, jestli pan Babiš, který sledoval počínání paní Krnáčové v Praze, stejně sleduje i jednání paní Jermanové na Středočeském kraji. Z žádného úhlu pohledu se totiž nedá říct, že jde o úspěšnou vládu.