Falešní kupující, nešťastní lékaři, právníci, ale také pracovníci bank, kteří se snaží zachránit vaše účty... To všechno jsou jen triky, které mají za cíl okrást důvěřivou oběť. Policisté jsou v současné době zahlceni internetovou kriminalitou, jejíž nárůst se jen v loňském roce počítal v řádu několika set procent a její podíl na celkové zločinnosti již přesahuje deset procent. Takto způsobené škody mohou dosahovat i několika milionů korun. Podvodníci však vymýšlejí stále nové triky.
Něco prodáváte, jenže z kupujícího se vyklube podvodník
Podvodníci se zaměřují i na oběti, které prodávají přes nejrůznější portály. Jak to probíhá? Prodáváte, ozve se kupec, jenže z jiného města, a nabídne se, že uhradí nejen cenu zboží, ale i dopravu. Při objednávání dopravy Vás vyzve ke spolupráci a navede vás na falešné stránky doručovací společnosti, tam necháte své údaje a vaše peníze už putují pryč. Přitom vaše kompletní přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, ani údaje o platební kartě, včetně čísla CVC, logicky nepotřebuje k tomu, aby mohl sám zboží a dopravu zaplatit.
Základní metody podvodníků:
Phishing – útočník se snaží přesvědčit oběť, aby sdělila citlivé údaje.
Smishing – je typ phishingového útoku pomocí SMS – telefonní číslo odesílatele může připomínat nebo přímo napodobovat například banku, úřad, doručovací společnost.
Vishing – je typ phishingového útoku, který používá hlasový hovor a techniky sociálního inženýrství.
Malware – škodlivý software určený k získání přístupu k počítači.
Dávejte pozor, kam se přihlašujete a kdo vás kontaktuje
Trik s telefonátem bankéře už byl popsán mnohokrát. Údajný zaměstnanec banky volá, že je účet oběti ohrožen a dá jí pokyn, aby peníze přesunula na jiný účet, případně částku vybrala a vložila ji například do kryptoměn. Tento trik je stále vylepšován o telefonáty kriminalistů, či pracovníků ČNB. Podvodníci přitom používají takzvané „spoofované“ telefonní číslo, které může číslo banky (či policie) napodobit. Dalším oblíbeným trikem jsou „velmi výhodné investice do kryptoměn“. Údajní obchodníci na základě falešných profilů od obětí získají jejich přihlašovací údaje do bankovnictví a „pohrají“ si s jejich účtem, tam už mohou být ztráty vysoké. Lidé by měli být opatrní, pokud mají vyplnit do nejrůznějších dotazníků své osobní a platební údaje.
Spřízněným duším zbydou jen oči pro pláč
Mnoho lidí si myslí, že jsou odolní vůči všeobecně známým trikům s americkým vojákem v nouzi, lékaři v nesnázích, movitými vdovami či dědici horentních sum. Většinou „dobráci“ stojící za falešnými příběhy hledají spřízněnou duši, která jim jediná může pomoci v náhlé situaci, jež jim brání v přístupu k jejich penězům. Za těmito příběhy jsou zdatní manipulátoři, kteří znají psychologické triky, a není před nimi téměř nikdo v bezpečí. Dojemné historky, psychologický nátlak, vytváření pocitu špatného svědomí – to jsou jen základní triky podvodníků. O tom, že takto podvedení své peníze nikdy neuvidí a podvodný příběh nemá šťastný konec, není třeba pochybovat.
Pomocníky jsou strach i stres
Policie upozorňuje, že pachatelé kybernetické kriminality se snaží u obětí vyvolávat strach nebo zvědavost, zneužívají jejich důvěru, neznalost i časovou tíseň a zaštiťují se falešnými autoritami. Strach podle ní vyvolávají tak, že jim vyhrožují, případně je klamou ohledně toho, že při nečinnosti je čeká postih. Časovou tíseň zase stupňují tvrzením, že jejich nabídka je časově omezená.
Zdroje: pcr.cz, echo24, aktualne.cz
KAM DÁL: Naúčtovali vám v obchodě poplatek za platební kartu? Chyba.
