Podzim přeje šíření covidu. Mutace omikronu jsou navíc extrémně nakažlivé. Větší část populace zřejmě nemoc prodělá, ovšem následky by neměly být ani zdaleka takové, jaké byly v době pandemie původního čínského viru. „Covid se vyskytuje po celý rok, způsobuje ho však respirační virus, který má typickou sezonalitu – stejně jako ostatní viry podobného typu. Vyhovuje jim chladnější počasí a větší koncentrace lidí v uzavřených prostorách,“ potvrzuje pro Čtidoma.cz epidemiolog Rastislav Maďar.
Podle něj je tedy nárůst pochopitelný a očekávaný. Předpokládá, že jakmile se ochladí, počet nakažených bude mnohem větší. „Subvarianty omikronu však – na rozdíl od všech předchozích – nevedou k tak vysokému počtu hospitalizací. Nestačí však reagovat jen na počty pacientů v nemocnicích. To byla chyba, kterou celá řada praktických lékařů nechápala od chvíle, kdy začal cirkulovat omikron, tedy od roku 2022. Platí to i dnes.“
- Děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
- Vedl Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU.
- Odborník na prevenci a kontrolu infekčních nemocí, cestovní a tropickou medicínu.
V České republice se šíří nová mutace koronaviru nazvaná pirola. Je něčím odlišná od zatím posledního omikronu?
Tím, že získává dominanci, je zjevné, že je infekčnější než předchozí subvarianty omikronu. Nové verze subvariant nesou mutace na velkém počtu míst, což ale naštěstí automaticky nepřináší riziko vyššího výskytu těžkých stavů. Je tomu spíše naopak. Pokud je však nějaká subvarianta výrazně více infekční, může přinést do nemocnic víc pacientů, přestože není tak nebezpečná.
Čím to je?
Jednoduše tím, že nakazí výrazně více lidí a mezi nimi i výrazně více těch rizikových. Šíření piroly je nutné sledovat. Včetně toho, do jaké míry bude schopná vyhýbat se existující paměťové imunitě po předchozích covidových nákazách a po očkování. Nakonec, zdaleka ne každé subvariantě se „dostane cti“ mít své vlastní jméno, kromě základního označení písmeny a čísly.
Je možné předpokládat, že covid zůstane v těchto méně nebezpečných mutacích, nebo pořád existuje riziko, že zmutuje do mnohem nebezpečnější verze? Například ještě vážnější, než byla delta?
Dosud nejhorší variantou byla skutečně delta, na naši populaci však nedopadla až tak tragicky jako předchozí alfa. A to díky tomu, že velká část populace byla již v té době očkovaná. Pokud jde o subvarianty omikronu, jejich další a další mutace vedou k tomu, že se od původní verze viru SARS-CoV-2 ve wuhanské variantě i od dalších variant, které předcházely omikronu, vzdalují.
Kam?
Spíš směrem k běžným sezónním respiračním patogenům. I proto bylo možné zrušit povinnou karanténu a s odstupem času i povinnou izolaci.
Umíte si vůbec ještě představit, že by stát musel dělat nějaká plošná opatření, nedejbože něco zavírat? Mám pocit, že lidé už by politiky roznesli na kopytech...
Pokud příroda nějak zásadně nepřekvapí, jediným plošnějším opatřením bude – vedle očkování – doporučení ochrany dýchacích cest ve zdravotnických a sociálních zařízeních v místech výskytu zranitelných osob. Stále však platí, že kdo má příznaky nemoci, neměl by mezi lidi. A naopak, pokud je člověk zdravotně rizikový s možným těžším průběhem nákazy a musí do prostoru bez možnosti dodržet odstup, jako např. MHD, měl by mít se chránit respirátorem.
Roste i počet nakažených chřipkou. Je už možné dát mezi tyto dvě nemoci rovnítko, pokud jde o nebezpečí pro společnost?
Covidu je stále mnohem více. Je přítomný ve větší míře než chřipka celoročně a zanechává za sebou, a to i u mladších lidí, nepříjemné dlouhodobé postcovidové potíže, které negativně ovlivňují kvalitu jejich života. Když porovnám covid a běžnou sezónní chřipku, je covid stále horší. Změnil by to až příchod nějakého nového pandemického kmene chřipky.
Je logickým krokem očkování proti covidu a chřipce, zejména pro chronicky nemocné a starší lidi? Dají se tyto dávky aplikovat zároveň?
Ohrožené skupiny obyvatel, jejich nejbližší okolí a osoby pečující o zranitelné skupiny populace by se měly určitě na podzim očkovat proti oběma nemocem. Plus kdokoliv další, kdo prostě nechce být zbytečně nemocný a riskovat komplikace. Vakcíny proti nim lze aplikovat v jeden den, každou do jiného ramene, anebo potom s minimálně dvoutýdenním odstupem. Pokud se budou podávat samostatně, začal bych covidovou vakcínou.
Je možné, aby do budoucna existovala jedna vakcína na covid i chřipku?
Snad se jí dočkáme už příští rok. Pracuje se na ní, ale klinické zkoušení se všemi nezbytnými procedurami ještě není ukončeno. Proti oběma nemocem by potom stačil před rizikovou sezónou jediný vpich. Pro očkující personál i pro zájemce o očkování by to bylo jednodušší. Navíc to bude znamenat přechod chřipkové vakcíny na mRNA technologii, která v případě sice ne moc časté, ale možné mutace viru chřipky těsně před sezónou umožní rychlou adaptaci vakcíny na nový kmen. Ta se stávající technologií není možná, trvalo by to měsíce a nová vakcína by danou sezónu už nestihla.
Je momentálně ve světě nějaká nemoc, která má potenciál šířit se jako třeba před časem koronavirus z Číny a která by pro lidstvo znamenala velký problém?
To je dáno souhrou náhodných faktorů, může k tomu dojít kdykoliv. Nutný je přechod mezidruhové bariéry ze zvířecí říše na lidi a primární nebo sekundární vstup do místa s výskytem většího počtu osob, kde se to akceleruje. Pandemický potenciál mají hlavně respirační viry, klidně to tedy může být nový koronavirus, nový virus chřipky nebo jiný z mnoha dalších, třeba nipah, který teď způsobuje obavy v několika oblastech Asie. I jeho primárním rezervoárem je druh netopýrů, tzv. kaloni.
KAM DÁL: Lidi jako ministr Blažek potřebujeme. Piráti mohou být pro smích, nebo získat zásadní politické body.
